Filip Dušek koupil víc než stoletou továrnu v pohraničí. Její příběh mu učaroval natolik, že se rozhodl, že tady už zůstane. Vsadil na emoce, vytvořil designový nábytek Fleysen a zjistil, že tohle je cesta k budoucnosti.
Nejspíš jste tam ještě nebyli. Ale měli byste to změnit. Sedněte do auta a vydejte se do Plesné. Malé město v bývalých Sudetech, takřka na hranicích s Německem, kde člověk pozná, že tady svět skutečně nekončí. Že trýznivé statistiky z Karlovarského kraje ve skutečnosti neodpovídají tak docela realitě. Že se tu dá dobře žít.
A že i tady může vznikat něco krásného. Až projedete kolem Chebu, po pár minutách jízdy uvidíte vysoký komín. Pár let se z něj sice už nekouří, ve víc než stoleté fabrice vedle je ale pořád živo. „Jsem jeden z těch, kdo dokázali vystudovat vysokou školu a nezůstat v Praze,“ směje se chebský rodák Filip Dušek, patriot, který nedá na svůj kraj dopustit.
A také muž, jenž před pár lety zachránil fabriku v Plesné před téměř nevyhnutelným koncem. Filip Dušek podnik Elroz koupil těsně před insolvencí, dostal ho do zisku a letos míří k ročnímu obratu sto milionů korun. Hlavně ale vsadil na inovace, vytvořil novou značku designového nábytku Fleysen a spolu s ním ukazuje, že bojovat má smysl.
Sedí v prvorepublikové vile u velkého stolu ve světlé místnosti, která je vybavená stylovým nábytkem i doplňky. Za impozantními vitrážovými posuvnými dveřmi je úhledná pracovna s knihovnou plnou svazků stoletých encyklopedií Britannica.
„V Rádiu Svobodná Evropa rušili knihovnu, a když jsem to zjistil, hned jsem je bral,“ usmívá se hrdě nad svou sbírkou. Nad jednacím stolem visí svítidlo vlastní výroby a designové předměty a krásné knihy jsou vyskládané v barevném kovovém regálu, se kterým Fleysen slaví úspěch nejen u českých zákazníků.
Jedním oknem je odsud vidět na vzrostlé stromy a park, z druhého má majitel firmy výhled na továrnu i komín, který člověka upoutá už při příjezdu do Plesné. Ačkoli se Filip Dušek zpátky do svého rodného kraje po studiích práv vrátit chtěl, přímo sem se dostal shodou náhod. Ostatně ty ho svedly i od práv k podnikání a průmyslu.
Už během studií hodně pracoval, po letních brigádách v Německu brzy začal sbírat první zkušenosti v nadnárodní firmě a pak se díky náhodě dostal ke strojírenství a svému rodnému kraji. A už zůstal.
