Trvalo to dlouhých devět let. Když Forbes informoval o nejbohatších Češích, bylo pořadí vždy stejné: první Petr Kellner, druhý Andrej Babiš. Dnešní premiér se dostal do žebříčku nejbohatších lidí světa v roce 2010, což bylo tři roky po Kellnerovi a také rok a půl před vznikem české edice Forbesu. Letos je vše jinak.
Andrej Babiš šel dolů, a to až na čtvrté místo. Za snížením odhadu jeho jmění stojí slabá výkonnost holdingu Agrofert v minulých dvou letech. Přestala vydělávat především divize chemie, konkrétně umělá hnojiva. Ta vznikají ve velkém v německém SKW Piesteritz (dříve zlaté vejce Agrofertu), ale také v Česku a na Slovensku. Ceny hnojiv na evropském trhu šly dolů a naproti tomu vzrostly ceny zemního plynu, který je při jejich výrobě klíčovým nákladem.
Zobrazit celý žebříček »
Vedle toho se přidaly problémy německé pekárenské skupiny Lieken, která prošla krizí a jejíž restrukturalizace (součástí je také nová pekárna na mrazené pečivo v areálu SKW Piesteritz) by měla být ukončena v půli příštího roku. Vedle toho zásadně vzrostlo zadlužení Agrofertu, které souvisí s investicemi do chemie i pekáren. Ve výsledku má holding bankovní dluhy přes 40 miliard korun a ty jeho valuaci pochopitelně snižují.
Agrofert průběžná čísla nekomentuje, podle informací Forbesu by ale letos už měla být jeho ekonomická situace lepší. Ceny umělých hnojiv jsou stabilní a klesly ceny zemního plynu, což ziskovost vylepšuje. Pokud nepřijde výrazná krize, která by srazila ceny hnojiv na trhu, měli by se výrobci čpavku a močoviny po hubených letech „zahojit“. Zároveň ubude dluhů s tím, jak holding průběžně své závazky splácí.
Na otázku, proč je Andrej Babiš v žebříčku nejbohatších lidí světa i Česka, když oficiálně Agrofert nevlastní, odpovídáme konzistentně. Je beneficientem svěřenských fondů, které holding vlastní. Pokud by tedy fondy (v jejichž radě protektorů taky sedí) skupinu prodaly, inkasoval by peníze. Premiér to nerozporuje a je to princip, který Forbes drží celosvětově. Aplikuje se i při odhadu majetku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž svůj realitní byznys také vložil do fondů.
Odklánění majetku kvůli politice je věc, která nejbohatšího Čecha Petra Kellnera trápit nemusí. Jeho říše PPF, v níž vlastní 98,93 procenta, utěšeně roste a její financování se stává také stále průhlednějším, což umožňuje zpřesňování odhadů Kellnerova jmění. Loni vydělala 815 milionů eur čistého (v přepočtu zhruba 20 miliard korun), což byl meziroční růst o čtvrtinu.
Zároveň v loňské výroční zprávě Petr Kellner a jeho dlouhodobý partner Jiří Šmejc ukázali, na kolik si vzájemně cení nejhodnotnější část skupiny PPF – celosvětovou splátkovou firmu Home Credit. V ní má Šmejc minoritní podíl, a když z něj několik procent Petru Kellnerovi prodával, ocenili při tom celý Home Credit na 8,5 miliardy eur. Tedy zhruba 215 miliard korun.
Pochopitelně lze namítnout, že cena určená mezi dvěma dlouholetými spolupracovníky není úplně vypovídající, zrovna v případě dvou takto těžkých finančníků je to ale významné vodítko. I bez ohledu na všechny posudky, které k dealu proběhly. Velmi brzy se navíc může ukázat hodnota Home Creditu prověřená burzou, protože aktuálně se o jeho uvedení na parket v Hongkongu intenzivně jedná. Bude záležet hlavně na ceně, kterou investoři nabídnou.
Stabilním kamenem skupiny PPF jsou potom telekomunikace, které už zdaleka netvoří jen české O2 a Cetin, ale také významná aktiva na Balkáně. Mobilní operátoři a pevné sítě jsou bezpečně druhým nejvýznamnějším odvětvím PPF s celkovými tržbami přes 62 miliard a ziskem EBITDA 24 miliard korun (letošní pololetí). Výsledkem je, že telekomunikace skupiny PPF dnes mají účetní hodnotu aktiv 7,5 miliardy eur, tedy asi 195 miliard korun.
I přes značný nárůst dluhů (především kvůli nákupům aktiv Telenoru), tak jde odhad majetku Petra Kellnera nahoru. Další zadlužení může přinést nákup TV Nova, kde se nejbohatší Čech dostal až do úplného finále. Pokud se uskuteční, bude Andrej Babiš opět druhý. V mediální sféře.
