Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030.

Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, tzv. EU-ETS (EU Emissions Trading System) jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky.

Jak EU-ETS funguje? EU ETS je hlavním nástrojem evropské klimatické politiky, který nastavuje tržní mechanismus určující cenu za každou tunu uhlíku emitovanou přibližně 10 000 zařízeními v energetickém a zpracovatelském průmyslu a také v rámci evropských dopravních letů.

Ekologické skupiny, jako je Climate Action Network Europe, vyzvaly EU, aby co nejdříve odstranila z trhu 450 milionu povolenek, a navýšila tak cenu uhlíku. Nevládní organizace rovněž kritizovaly princip bezplatného přidělování povolenek některým průmyslovým odvětvím a tvrdí, že je v rozporu se zásadou „znečišťovatel platí“.

V rámci revize plánuje Komise rozšířit EU ETS o sektor námořní dopravy. Uniklý návrh reformy rovněž potvrdil plány na vytvoření samostatného systému pokrývajícího budovy a silniční dopravu, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

Na velké změny se budou muset připravit i automobilky. Unijní exekutiva chce, aby nová auta méně znečišťovala vzduch a aby po silnicích jezdilo více elektromobilů. Návrh má proto zavést přísnější emisní požadavky, které by mohly vést až k úplnému zákazu prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035.

Návrhy mají zasáhnout i leteckou dopravu. Brusel chystá daň z leteckého paliva, které je dosud z daní vyňato. Letecké společnosti, které se v současnosti potýkají s dopadem koronavirového výpadku, chce komise přimět k používání alespoň části čistších pohonných hmot jako je vodík či pokročilá biopaliva.

Vedle emisních povolenek má pomoci EU získat nové příjmy takzvané uhlíkové clo, jehož podoba je další součástí dnešního návrhu. Tento poplatek v zatím nespecifikované výši budou muset hradit firmy z mimounijních zemí, které budou do EU vyvážet neekologicky vyráběné produkty.