Současný rozmach umělé inteligence žene valuace největších světových firem do výšin, které překonávají i divokou dotcom bublinu z počátku tisíciletí.
Zatímco skeptici varují před mentalitou kasina a extrémní koncentrací akciového indexu S&P 500 v rukou několika málo firem, podrobnější pohled odkrývá mnoho, co internetovým startupům na začátku tisíciletí chybělo. Nabízí se tedy zásadní otázka: „Je to jen další bublina?“ Tohle o tom říká pětice grafů:
Začněme tím, co mnohé investory děsí nejvíce – valuace největších firem, jež jsou v současné době ještě vyšší než během dotcom bubliny.
To kromě nadšení do umělé inteligence způsobuje i měnící se chování investorů, kteří dnes peníze mnohem více vkládají do nízkonákladových ETF fondů, což velké a často zastupované společnosti o to více posiluje.
Bezmála sedm a půl procenta celého indexu S&P 500 dokonce připadá na jednu jedinou firmu. Nvidia, jež má nyní kapitalizaci téměř pěti bilionů dolarů (přes sto bilionů korun), je přitom takřka kompletně závislá na úspěchu umělé inteligence.
V porovnání s tím americký softwarový gigant Microsoft, který indexu vládl v roce 2000, v něm tehdy tvořil do té doby nejvyšší podíl pět procent.
Výraznější je dnes situace také při pohledu na trajektorii hodnoty indexu S&P 500 během posledních let, jež v mnohém kopíruje chování indexu z vrcholu bubliny na začátku tisíciletí. Velké výjimky jsou tam pouze dvě – americký prezident Donald Trump a poslední tři měsíce.
Právě úřadující šéf Bílého domu se postaral o dva z viditelných propadů – nejprve ten masivní v roce 2025 po oznámení plošných cel, ten druhý pak po rozpoutání války s Íránem.
Natolik destabilizující události kolem roku 2000 neprobíhaly, a tak hodnota nakonec dosáhla zhodnocení více než 21 procent od počátku roku 1999. Jenže pak bublina praskla.
To už v březnu 2000 velmi tvrdě zasáhlo převážně technologický index Nasdaq Composite, S&P 500 ale okamžitě pád nezaznamenal.
Investoři, kteří se lekli, totiž peníze schovali do „staré ekonomiky“, tedy finančních, energetických či průmyslových společností. To pomohlo S&P 500 se na chvíli zvednout, do konce roku však index nevydržel.
V roce 2026 žádný obdobný pád nenastal – naopak se v posledních měsících daří indexu ještě lépe než předtím. Posiluje ho mimo jiné i to, že velké a v indexu hodně zastoupené společnosti navzdory konfliktům a krátkodobým ekonomickým obavám udržují působivou ziskovost.
Ne všechny ukazatele ale věstí možný propad. Zatímco Nvidia prodává AI čipy a grafické procesory, jež od ní kupují nejbohatší korporace světa, Cisco v roce 2000 prodávalo routery a switche pro budování internetové sítě nově vznikajícím telekomunikačním firmám, které nakupovaly na gigantický dluh.
Ačkoli je pravda, že největší společnosti se na vrcholu udržují i tím, že jedna od druhé kupují produkty a služby, na rozdíl od minulosti to dělají se stovkami miliard dolarů na účtech. Dnes se navíc nečeká na zdlouhavé zavádění nových technologií, ale společnosti jsou mnohdy schopny například čipy takřka ihned zapojit do provozu.
Může to tak vypadat, ale ani Shillerův CAPE poměr pro celý index S&P 500 nemusí znamenat bezprostřední hrozbu. Značí sice, že americké akcie jsou v současné době historicky drahé, ale toto číslo je do jisté míry zkresleno samotnou desetiletou metodikou výpočtu.
Do historického průměru se totiž stále započítávají hluboké propady firemních zisků z období pandemických uzávěr a inflačního šoku. Tyto minulé krize snižují desetiletý průměrný zisk, což dnešní CAPE poměr opticky zvyšuje.
Současné vysoké ceny akcií přitom reflektují masivní strukturální nárůst ziskovosti spojený s rozvojem umělé inteligence a technologických gigantů v posledních letech. Srovnání s průměrem minulé, méně ziskové dekády proto dělá trh opticky dražším, než jak se jeví z pohledu investorů skrze očekávané budoucí zisky.
Tehdy stačilo, aby si firma přidala do jména koncovku „.com“ a nadšení investoři její cenu za den zvedli i o stovky procent. Nyní to funguje tak, že společnost oznámí přesun k tvorbě AI nástrojů či jejich zavádění do interních procesů.
Že si (alespoň někteří) investoři zisky od umělé inteligence slibují, dokazují výkyvy cen akcií společností, jež na ni vsadí. Jenže mentalita kasina, která dnes na trhu podle legendárního amerického investora Warrena Buffetta panuje, se kdysi investorům do společností jako VA Linux Systems nebo Theglobe.com nevyplatila.
