skip to main content
Světový byznys

Akciová horečka skončila. Šéf Fedu vyslal jasný signál o utahování šroubů

Americká centrální banka Fed začne brzy zvedat úrokové sazby. Inflace v největší ekonomice světa stoupla na nejvyšší úroveň od osmdesátých let a šéf Fedu Jerome Powell ve středu naznačil, že je čas zatáhnout za záchrannou brzdu.

V březnu by mělo přijít první zvýšení od roku 2018 a je prakticky jisté, že budou následovat i další. Akciové výprodeje, které provází obchodování na amerických burzách od začátku roku, tak zřejmě nekončí.

Od vypuknutí pandemie v březnu 2020 se základní úroková sazba v USA pohybuje blízko nuly, to se však brzy změní. Už během prosincového zasedání Fedu zaznělo, že sazby bude zřejmě nutné zvýšit „dříve nebo rychlejším tempem“, než se původně očekávalo.

„Brzy bude vhodné zvýšit cílové pásmo pro federální úrokovou míru,“ zopakovala centrální banka ve středečním prohlášení po dvoudenním jednání měnového výboru Fedu. Výbor rovněž potvrdil, že v březnu Fed přestane podporovat ekonomiku nákupy dluhopisů.

Nebylo to nic neočekávaného: míra americké inflace se v prosinci vyšplhala na sedm procent, což je nejvíc od roku 1982. Hospodářství USA se zřejmě z pandemické krize zotavilo, nezaměstnanost klesla a ministerstvo obchodu ve čtvrtek zveřejnilo rychlý odhad, podle kterého americké ekonomika loni stoupla o 5,7 procenta. To je nejvíce od roku 1984.

„Ekonomická situace je dnes velmi odlišná od doby, kdy Fed naposledy odstartoval cyklus zvyšování sazeb v prosinci 2015,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. „Inflace je nyní výrazně nad dvouprocentním cílem a trh práce jeví známky svižného utahování. To implikuje, že tempo zvyšování sazeb bude v porovnání s předchozím cyklem agresivnější.“

Nicméně hlavním důvodem, proč přední americké burzovní indexy zakončily středeční obchodování poklesem či stagnací, byla tisková konference Jeroma Powella po zveřejnění prohlášení měnového výboru. „Výbor má v úmyslu zvýšit úrokové sazby na březnovém zasedání za předpokladu, že k tomu budou vhodné podmínky,“ řekl šéf Fedu v online diskusi s novináři.

Místo neurčitého „brzy“ tak zazněl konkrétní termín – a podmínky budou vzhledem k míře inflace bezpochyby vhodné. Powell dodal, že inflace se od prosince nezlepšila, naopak. „Pokud se situace bude dále zhoršovat, naše politika to bude muset reflektovat,“ uvedl.

Reklama

Zvedání úrokových sazeb zdraží širokou škálu půjček od hypoték a kreditních karet po podnikové úvěry a úvěry na auta. Akcie zpravidla reagují na informace o zvyšování sazeb okamžitým poklesem, přestože reálně se „dražší peníze“ projeví v ekonomice až s odstupem zhruba jednoho roku.

Fed přesně neurčil trajektorii budoucího zvyšování sazeb a není možné „přesně“ předpovědět, jaká bude cesta zpřísňování měnové politiky. K jestřábímu vyznění Powellova vystoupení však významně přispělo, že v reakci na novinářské dotazy odmítl vyloučit dvě zásadní věci: zvedání sazeb na každém letošním měnovém zasedání Fedu a zvyšování o více než 25 bazických bodů (0,25 procentního bodu) najednou.

„Fed ukázal agresivitu a potvrdil zvýšení sazeb. Dal tak jasně najevo, že největší nepřítel je inflace a nebude se bát proti ní zasáhnout agresivněji, pokud bude třeba,“ zhodnotil počínání americké centrální banky investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři.

Předplatné Forbesu

Minimálně podle situace na akciových trzích se zdá, že je nejvyšší čas přibrzdit. Loni investoři po celém světě nalili do akcií bilion dolarů, což překonalo součet za posledních devatenáct let.

Hodnota amerických akcií se od března 2020 zdvojnásobila a hlavní americké indexy loni vystoupaly na historické rekordy. Odborníci proto čím dál víc upozorňují na vytváření nebezpečných cenových bublin a zaznívají dokonce obavy z dalšího dot-com krachu.

Politika Fedu ovlivňuje ekonomiky po celém světě. „Zvýšení sazeb na straně Fedu nemusí brát v potaz prakticky pouze dvě ekonomiky, a to Japonsko a Čína kvůli svým tržním specifikům. Ostatní se přizpůsobí, na Fed je navázaná například politika centrálních bank jihovýchodní Asie,“ popisuje Karel Kučera z poradenské skupiny Moore Czech Republic.

„Také ony pravděpodobně zvednou sazby a to bude mít dva efekty – tlak na oslabení české koruny, a to i přes vysoké úroky ČNB, a omezení investic v zahraničí, které však na české hospodářství dolehne méně.“