Třikrát neuspěl a teď napočtvrté zkouší postavit firmu svých snů. Vlad Magdalin, zakladatel a šéf společnosti Webflow, se rozhodl, že bude mít bližší vztah se svými zaměstnanci. Že před každoročním all-hands mítinkem každému z nich předá ručně napsaný vzkaz. 

Jenže v červenci, když jich předával 120, zjistil, že je možná čas tuhle tradici ukončit. „Dostával jsem křeče do ruky,“ říká šestatřicetiletý Magdalin. „Budu to muset vymyslet nějak jinak.“

Po letech paběrkování se Webflow rozjíždí naplno. Firma, kterou v roce 2012 založil Magdalin se svým bratrem Sergiem a kamarádem Brianem, se zaměřila na snadnější a lepší tvorbu webových stránek. Webflow umožňuje komukoli – i nám smrtelníkům, kteří v životě nestvořili jedinou řádku kódu – vytvořit profesionální internetové stránky. A s neobvykle vysokou investicí v kapse se nyní pokusí svůj přístup „bez kódování“ přetavit ve velký byznys.

Webflow totiž dostalo 72 milionů dolarů, což je abnormálně velká suma na tzv. Serii A, tedy první kolo externího financování. Peníze přitekly od fondů Accel, Silversmith Capital (podílel se už na předchozí seed investici za pouhých 2,9 milionu), Rainfall Capital, Draper Associates a FoundersClub.

Nezvykle velká Serie A se dá obhájit relativně dospělým byznysmodelem společnosti, který je poslední dva roky v plusu a obsluhuje více než 47 tisíc zákazníků. Roční příjmy Webflow jsou lehce nad hranicí 20 milionů dolarů, podotýká zdroj obeznámený s finančními poměry ve firmě. Investice ji údajně ohodnotila v rozmezí 350 až 400 milionů dolarů.

Sekec mazec
Vydání Forbesu Sekec mazec

„Vždycky bylo naším záměrem dělat odvážné věci a být lídrem v celé no-code komunitě,“ říká Magdalin. „To by nás mělo udržovat stále ve střehu, abychom dokázali využít příležitosti, které jsou před námi.“

Po mnoho let byl ale Magdalin jedním z mála, kdo to tak viděli. On totiž vždycky byl tak trošku outsider. V devíti letech se přestěhoval s celou rodinou z Ruska do kalifornského Sacramenta a během středoškolských studií pomáhal svému otci s grafickým designem pro jeho import-export byznys. Poté ve městě San Luis Obispo pokračoval na polytechnické univerzitě a střihl si i roční kurz 3D animace na sanfranciské Academy of Art University.

Tam se zamiloval do programování a stvořil vlastní chatovací aplikaci Chatterfox. Po státnicích ovšem místo vlastního podnikání zamířil na pozici softwarového inženýra do velké vývojářské společnosti Intuit. 

Než se rozhodl Intuit v roce 2012 opustit, měl za sebou už tři pokusy rozjet Webflow. Už na škole totiž experimentoval se softwarovým nástrojem, který uměl drag-and-drop design převést do čistého backendového kódu. Díky tomu by i lidé, kteří neumějí programovat, dokázali vytvářet internetové služby a třeba založit další Facebook nebo Airbnb.

Tři neúspěchy si prožil Magdalin sám a tentokrát se rozhodl na to jít jinak – přesvědčil kolegu z Intuitu Briana Chou, aby odešel s ním, a spolu s bratrem, který se živil jako designér e-shopů, založili Webflow.

Ani čtvrtý pokus nevypadal ze začátku na průlom. Kampaň na Kickstarteru nevyšla, na kreditce se červenaly minusové částky a blížil se čas bankrotu. Pomohl jim až text, který o své práci vydali na komunitním portálu Hacker News. Jejich příspěvek se svezl na virální vlně a trojici zakladatelů nakopl do dalších šesti měsíců, během nichž stvořili první verzi svého nástroje.

Tehdy ještě nebyl „no-code“ takový buzzword jako dnes, kdy si můžete rozjet e-shop, aniž byste napsali řádek kódu. Služby jako Airtable, Zapier nebo Notion teprve začínaly a k úspěchu Webflow razantně pomohlo to, že v prohlížeči Google Chrome se začaly objevovat technologie podporující webové stránky vzniklé ve Webflow.

Magdalinův nástroj se nejprve uchytil mezi webovými designéry na volné noze, což Webflow pomohlo dostat se v roce 2013 do Y Combinatoru, nejslavnějšího startupového akcelerátoru na světě.

Vlad viděl, že se trh teprve vytváří a že mu brzy přijede pod nos.

Poté, co v Y Combinatoru úspěšně „odmaturoval“, dostal seed investici od Khosla Ventures, ale také nepříjemnou zpětnou vazbu od mnoha dalších investorů. Ti byli k Webflow skeptičtí, protože podle jejich názoru působí na příliš nicheovém trhu, v němž je navíc přetlak konkurentů – jednoduché vytváření webových stránek nabízejí třeba známé služby jako GoDaddy či Wix a také startupy typu Weebly nebo Squarespace. 

„Vlad ale viděl, že se trh teprve vytváří a přijede mu pod nos,“ říká Eric Bahn, jeho bývalý kolega z Intuitu, který se zařadil mezi angel investory Webflow. „Snažili jsme se ho přesvědčit, aby rychle šel také po velkých zákaznících a přidal marketingové nástroje. Jenže Vlad cítil, že si nejprve musí vybudovat dobrý vztah a reputaci s komunitou, v níž Webflow začínalo.“

Tenhle postup zabral pět let. Proto dnes Webflow najdete v mnoha startupech, ale začínají přibývat i velcí klienti typu Dellu. V Atlantě sídlící digitální agentura Edgar Allan používá Webflow a podle manažera Masona Poea díky tomu jeden vývojář zvládne práci za tři. Na redesignování stránek pro klienta, které běžně zabere šest až osm měsíců, se tak prý ušetří dva měsíce práce.

Forbes se ptal na zkušenosti s Webflow i mezi dalšími uživateli a zajímavý pohled nabídl Jack Altman, CEO společnosti Lattice, která vytváří software pro HR a letos se dostala do našeho přehledu Next Billion Dollar Startup. Podle Altmanových slov firma ušetří ročně 50 tisíc dolarů.

Takhle vypadá webová stránka společnosti Lattice zobrazená v nástroji Webflow.

To přesvědčilo fond Accel, že Webflow přináší na trh zásadní inovaci. Ačkoli ho dnes mnozí vnímají jako náhradu obsahového systému WordPress, Webflow prý prorazí do mnoha jiných odvětví, míní partner Accelu Arun Mathew. „Očekáváme, že to bude směrem do vývoje softwaru a budování mobilních aplikací. Tam se naskýtá opravdové množství příležitostí,“ myslí si Mathew.

Webflow bylo léta prakticky soběstačná firma, která by masivní vnější kapitál nepotřebovala a mohla by si jet to svoje po mnoho dalších let. Jenže Magdalin chtěl víc a peníze od investorů mu umožní pořádně šlápnout do marketingu, pořádání eventů a nabírání nových zaměstnanců. „Když můžete ve vesmíru zanechat větší otisk, tak proč to neudělat?“