Obchod otevřený pro podporu farmářů prodává brazilskou kávu, pivo nebo produkty od miliardových potravinářských firem. Ministr zemědělství, jehož nápadem otevření bylo, provozovnu hájí s tím, že musí splnit kvótu osmdesáti procent zastoupení potravin s českou známkou kvality. A nevylučuje otevření dalšího obchodu v Brně.
Když na svátek svatého Valentýna přestřihával ministr Marek Výborný slavnostně pásku při otevření obchodu Naše síťovka, netušil ještě, že si událost bude dál žít vlastním životem. Sklidil následně kritiku především za „otevírání státní sámošky“. Obchod však provozuje soukromník, jen v prostorách patřících Výborného ministerstvu.
Geneze Naší síťovky je spletitá a zasahuje do ní několik na stát napojených institucí. Prvně tu byl ministr Výborný, který podle svých slov přišel s nápadem v létě 2023, když jezdil po českých farmách. „Říkal jsem si, že je škoda, že všechny ty úžasné produkty nedokážeme dostat cíleně i do centra Prahy. A nejen občanům Prahy, ale také turistům,“ konstatuje lidovecký člen vládního kabinetu.
„Budu radši, pokud si odvezou dobrou českou marmeládu, čokoládu, sušenou klobásu nebo české červy, než nějaké bábušky od Karlova mostu,“ dodává, byť v provozovně zamýšlené pro podporu lokálních českých výrobců jsou v nabídce i produkty od miliardových potravinářských kolosů.
Ministrův nápad na „showroom českého zemědělství“ se záhy spojil s lukrativním místem, které ministerstvo vlastní ve Štěpánské ulici v centru Prahy jen pár kroků od Václavského náměstí. V budově sídlí Státní zemědělský intervenční fond, nemovitost ale spadá právě pod ministerstvo.
Za podmínky provozu přesto zodpovídá Výstaviště České Budějovice, jehož jediným akcionářem je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Ten zase ze sta procent vlastní Česká republika.
Zapojení českobudějovického výstaviště vysvětluje Výborný tím, že mají s potravinářstvím bohaté zkušenosti, neboť pravidelně pořádají Czech Food Expo – největší tuzemský veletrh českých potravin. Výstaviště tedy následně vysoutěžilo provozovatele prodejny, kterým se stala firma Sohors. Ta už dva farmářské obchody provozuje pod značkou Naše farma, jeden v Praze asi deset minut chůze od Naší síťovky.
Jak sdělil redakci Forbesu sám ministr Výborný, Sohors platí za exponované místo v srdci Prahy měsíční nájem ve výši 137 tisíc korun. Od Výstaviště České Budějovice navíc dostala podmínky ohledně skladby sortimentu, o které vedení výstaviště žádal dle svých slov sám ministr.
„Požadavek na sortiment byl minimálně osmdesát procent zboží oceněného značkami kvality – to znamená Regionální potravina, Klasa a BIO produkty ekologického zemědělství z celé České republiky. Zbytek sortimentu jsou pak farmářské produkty nebo sezonní zelenina a ovoce,“ konstatuje mluvčí výstaviště Michaela Čeňková.
Má trvat dva až tři měsíce, než se produkty od výrobců Naší síťovky doplní.
Při procházení mezi regály je jasné, že osmdesátiprocentní kvóta na oceněné potraviny v praxi platí. Chlazené masné výrobky od malých českých producentů, med nebo čokoláda od tradičních výrobců, čerstvé pečivo… Vzhledem k tomu, že zbytek obchodu mají tvořit plody práce českých farmářů, ale zarazí například lednice plná mražené zeleniny v obalech značky Nowaco.
Špenát, čínská nebo polévková směs tedy pocházejí od dánské firmy, která za loňský rok vykázala příjmy 462 milionů eur, přes jedenáct miliard korun. Stejně tak si návštěvník na pohled nespojí české farmáře s brazilskou či kolumbijskou kávou nebo s několika nabízenými druhy piva. Poslední dva zmíněné artikly nicméně i podle ministra do konceptu obchodu zapadají.
„Pivo patří k české nápojové kultuře. Že ukážeme úroveň českých minipivovarů, je podle mě dobře. Divil bych se, kdybychom tam našli Budvar nebo Plzeň. A káva z kteréhokoli konce světa upražená v jakékoli české pražírně jednoznačně patří do konceptu značek české kvality,“ trvá si na svém Výborný.
Jak má tedy vlastně Naše síťovka malým českým zemědělcům pomoci? „Nepopírám, že jde o produkt především marketingu. Myslím, že i to je úkolem ministerstva zemědělství, pomáhat producentům jejich výrobky ukazovat a prodávat. Nejde o snahu pomoci někomu, kdo je ve finanční křeči,“ vysvětluje Výborný a dodává, že výrobci, kteří mají problém s nalezením zákazníků, budou mít nejspíše trable s kvalitou svých výrobků.
Na argument, že farmářské výrobky jsou dostupné v Praze každý víkend na několika farmářských trzích, odpovídá, že tyto akce jsou přece jen špatně dostupné pro malé producenty z Jablunkova, Krušných hor nebo třeba Šumavy.
Doplnil také, že řada z nich už má také svůj e-shop a právě turisté, kteří kvalitní české potraviny přivezou domů, mohou být potenciálními zájemci o zakoupení farmářských výrobků po internetu. Možnost dodávat do obchodu v centru Prahy by rád nabídl například výrobkům nově certifikovaným pod značkou Klasa.
Pro samotné Pražany je jediná škoda, že ráno si v Naší síťovce snídani nekoupí a cestou z práce už otevírací dobu obchodu nemusejí stihnout: dveře provozovny jsou otevřené mezi desátou dopolední a šestou večerní.
Celý „humbuk“ na sociálních sítích a v médiích si nakonec ministr pochvaluje, protože podle jeho názoru alespoň namotivuje občany do provozovny zavítat napřímo a přesvědčit se o kvalitě nabízeného sortimentu. Jak se bude obchodu dařit, ale dosledovávat nehodlá – provoz už prý leží čistě v rukou výstaviště a firmy Sohors.
Možná navíc nejde o poslední místo tohoto druhu v Česku. „Momentálně o něčem takovém neuvažujeme, ale pokud by se koncept ukázal jako nosný, vůbec bych nevylučoval, že něco podobného uděláme i v Brně,“ uzavírá ministr Výborný.
