Atraktivita Česka pro německé investory je nejnižší od roku 2011. Pokud by se znovu rozhodovali o umístění své investice, sedmnáct procent z nich by si Česko nevybralo, vyplývá z konjunkturálního průzkumu, jehož výsledky v úterý představila Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Firmy podle průzkumu hůř než v minulosti hodnotí výkonnost a kvalifikaci zaměstnanců, dlouhodobě označují za problém dostupnost kvalifikovaných pracovních sil.
Hodnocení Česka v průzkumu, kterého se účastní firmy z česko-německého prostoru převážně s německými vlastníky, se setrvale zhoršuje od roku 2020. Zatímco tehdy by si Česko znovu pro investici nevybralo osm procent firem, loni to bylo 12,5 procenta a letos 17 procent. Jako alternativu pro investici společnosti nejčastěji uvádějí Polsko, Bulharsko a Bosnu a Hercegovinu.
V podmínkách pro podnikání investoři u Česka oceňují hlavně členství v Evropské unii, kvalitu telekomunikací, dostupnost lokálních dodavatelů či platební morálku. Mezi největší negativa řadí dostupnost pracovních sil, transparentnost při zadávání veřejných zakázek či efektivitu státní správy.
V posledních letech se ale výrazně zhoršilo hodnocení výkonnosti a motivace zaměstnanců, které v minulosti patřilo mezi pět nejlépe hodnocených kritérií, nyní je však až na jedenáctém místě. Ještě výraznější je pokles u hodnocení kvalifikace zaměstnanců.
„S ohledem na rostoucí požadavky digitalizující se ekonomiky je tento trend obzvlášť problematický. Česká republika nemá téměř žádné suroviny. Pokud tedy chceme zůstat inovativní a konkurenceschopní, musíme vše vložit do našich lidských zdrojů a investovat do školení, dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace,“ řekl novinářům prezident komory Milan Šlachta. Podle něj je také důležité, aby se zaměstnanci mohli věnovat produktivní činnosti a nebyli zbytečně zatíženi administrativou.
Konjunkturální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory také ukázal na mírně optimističtější vyhlídky firem ve srovnání s předchozí rokem. Zlepšení situace českého hospodářství čeká třicet procent firem, loni to bylo devatenáct procent. Za riziko ale komora označuje očekávané snížení investičních výdajů, se kterým letos počítá devětatřicet procent firem. „Zvlášť v době transformace by se spíš mělo investovat víc,“ podotkl Šlachta.
Za největší riziko pro nadcházejících dvanáct měsíců firmy označují poptávku po své produkci. Tři pětiny také mají obavy, že jejich podnikání v Česku negativně ovlivní geopolitická situace, jako je válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či vývoj ve Spojených státech v souvislosti s opětovnou prezidentskou kandidaturou bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
