Evropské ocelářství prochází neutěšeným obdobím, kdy na jedné straně musí investovat miliardy do ozeleňování provozů, na druhé do toho bojuje s poklesem poptávky a s importem levné oceli ze zahraničí.
Pokles je dnes nejvíce cítit v segmentu výroby automobilek v souvislosti s jejich neúspěšným přechodem na elektromobilitu.
„Z automotive zaznamenáváme propady o vyšší desítky procent,“ potvrdil ve čtvrtek na dotaz Forbesu generální ředitel Třineckých železáren patřící do skupiny Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka Roman Heide.
Třineckým železárnám předloni klesl zisk z téměř 2,4 miliardy korun na pouhých 49,7 milionu korun. I přes otřesy v automobilovém průmyslu, který Chrenkovým železárnám dělá ročně až třetinu objednávek, se i za loňský rok udrží v zisku.
„Co se týče roku 2024, vážně skončíme v černých číslech,“ potvrdil Heide.
„Je to o tom, že jsme během posledních dvou let přijali poměrně razantní opatřeni na snížení vnitřních nákladů, které nám zajistí, že budeme hospodařit se ziskem,“ dodal Heide při příležitosti setkání s novináři, na kterém ocelárny představily dle slov jejich ředitele největší dekarbonizační projekt za poslední čtyřicet let.
„Zisk ale bude na zcela jiné úrovni, než jsme byli zvyklí,“ narážel šéf dnes jediných oceláren v Česku na miliardové zisky, na které Třinecké železárny byly až do předloňského roku každoročně zvyklé.
Ocelářský gigant ve čtvrtek v Tančícím domě v Praze oznámil, že stojí před svou největší investicí v moderní historii. Kvůli splnění cílů Green Deal musí změnit stávající technologii výroby oceli a výsledkem dekarbonizace bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990.
Foto Třinecké železárny
Souhrnná investice ve výši jedné miliardy eur (v přepočtu dle aktuálního kurzu 25,1 miliardy korun) je největší investici v ocelářství v Česku od osmdesátých let.
„S českou vládou jsme v březnu loňského roku uzavřeli Memorandum, které vnímáme tak, že vláda za námi v dekarbonizaci stojí a bude nás podporovat. To nám dává jistotu, abychom do investic šli a provedli je. O státní podporu žádáme v prvním kvartále tohoto roku,“ uvedl ke způsobu financování Heide s tím, že bez dotační podpory není plánovaný projekt reálný.
Na setkání vystoupil i generální ředitel Evropské ocelářské asociace (Eurofer) Axel Eggert, který vyzdvihl roli oceli jako emisně nejšetrnějšího materiálu při výrobě elektráren z ranku obnovitelných zdrojů (větrných, solárních a dalších).
Podle Eggerta bude také pro výrobu oceli prostřednictvím elektrických obloukových pecí masivně narůstat poptávka po železném šrotu, který je strategicky důležitou komoditou pro zelenou transformaci EU a energetickou bezpečnost.
„V současné době neexistuje žádná koncepce strategického nakládání se šrotem: v roce 2023 bylo téměř devatenáct milionů tun evropského šrotu vyvezeno do třetích zemí, kde neplatí žádné nebo platí mnohem nižší ekologické a pracovní normy,“ varoval.
Z posledních dat Ocelářské unie vyplývá, že výroba surové oceli v ČR za první tři čtvrtletí loňského roku meziročně klesla o 30 procent na 1,9 milionu tun. Stejně jako v pololetí byl výsledek dosud nejhorší.
Podle dat Euroferu se v EU v roce 2023 vyrobilo 126 milionů tun oceli, meziročně o deset milionů tun méně. Za poklesem výroby v Evropě stojí podle Eggerta nadprodukce oceli ve světě, nižší poptávka po evropské oceli a vysoké ceny energií, které zvyšují její cenu na trhu.
