skip to main content
Forbes History

Báječný muž na létajícím stroji. Kdo byl Chuck Yeager, první pilot rychlejší než zvuk

5 minut čtení

Byl považován za „nejrychlejšího muže na světě“, měl osobitý smysl pro humor, a když chtěl, aby bylo po jeho, nebál se přeskočit svého nadřízeného a šel si věci tvrdohlavě vydupat přímo k nejvyššímu veliteli spojeneckých vojsk. Přesně takový byl legendární generál Chuck Yeager, který začátkem tohoto týdne skonal ve věku úctyhodných 97 let.

Touha člověka létat volně jako pták je stará jako lidstvo samo. Vznést se do vzduchu na pár vteřin a uletět několik desítek metrů mu však nikdy nestačilo – jelikož je od přírody tvor nenasytný, chtěl létat víc, dál a výš. A hlavně rychleji.

O překonání magické zvukové bariéry se v průběhu 40. let po vynalezení proudového motoru pokoušela celá řada pilotů. A je dost možné, že se to některým z nich i povedlo. Ovšem jen na velice krátký okamžik, během něhož bylo jejich letadlo navíc de facto neovladatelné.

Počin Charlese Elwooda „Chucka“ Yeagera ze 14. října 1947 byl nicméně oficiálně prokázán. Třebaže se o něm veřejnost poprvé dozvěděla až o několik měsíců později, neboť jej americká vláda zprvu držela v režimu přísně tajné.

Chuckův životní příběh byl každopádně zajímavý už dlouho předtím. Coby syn farmáře ze Západní Virginie narukoval do armády Spojených států hned po střední v roce 1941, ještě jako osmnáctiletý.

Reklama

Původně mu byla svěřena funkce leteckého mechanika, jelikož však sám věděl, že jej to táhne do vzduchu, rozhodl se požádat o zařazení do pilotního výcviku. Nedlouho poté, co trénink úspěšně absolvoval, byl převelen do Anglie, odkud se svou jednotkou podnikal útoky na Němci okupovanou Francii.

Během druhé světové války zaznamenal 13 sestřelů nepřátelských letadel.

Při plnění jedné z misí byl dokonce nad nepřátelským územím sestřelen, naštěstí se mu ale i s pomocí francouzského odboje podařilo vyhnout se zajetí a přes Španělsko se vrátit zpět do Británie.

99,9 procenta pilotů by se kvůli striktním armádním pravidlům do bojů již vrátit nemohlo. Hrozilo totiž, že by mohli v případě opětovného sestřelení a padnutí do zajetí prozradit jména těch, kteří jim v minulosti pomohli uprchnout zpět k jejich jednotce.

S něčím takovým se nicméně tehdy jednadvacetiletý Yeager smířit nehodlal, a proto se obrátil rovnou na nejvyššího spojeneckého velitele, generála Dwighta D. Eisenhowera (pozdějšího prezidenta USA), aby udělal výjimku.

„Ike“ kupodivu souhlasil – údajně proto, že vojáci západních mocností se tou dobou stihli vylodit v Normandii a francouzským odbojářům už nehrozilo tak vysoké riziko. Vlídné gesto mu Chuck oplatil měrou vrchovatou, za kniplem svého mustangu přidal do konce války další tucet sestřelů nepřátelských letadel (pět z nich dokázal zaznamenat během jediného dne) a celkové skóre navýšil na 13.

Vojenskou uniformu oblékal i po válce. Jediné, co změnil, byla lokace: Evropu hodil na nějaký čas za hlavu a přemístil se do slunné Kalifornie, kde ve druhé polovině 40. let působil coby pilot zkušební letky na základně Muroc Army Air Field, která je dnes známa spíše pod jménem Edwardsova.

K testu experimentálního stroje Bell X-1, s nímž v sedmačtyřicátém překonal magickou hranici, se každopádně nachomýtl tak trochu náhodou. Původně měl letět jistý Chalmers Goodlin, zkušební pilot společnosti, která za vývojem tohoto prototypu se čtyřmi raketovými motory stála. Protože si však za absolvování letu řekl tehdy astronomických 150 tisíc dolarů, padla volba právě na zkušeného Yeagera.

Během letu dosáhl Chuck rychlosti 1,06 machu, respektive 1127 kilometrů v hodině.
Reklama

Samotný let proběhl relativně hladce, a to navzdory skutečnosti, že si Yeager jen pár dní předtím zlomil po pádu z koně dvě žebra. Jelikož ale zranění před svým velitelem zatajil, měli všichni za to, že je zcela zdráv.

Yeagerova X-1 pojmenovaná po jeho manželce Glamorous Glennis (ostatně jako všechna jeho letadla) byla pomocí bombardéru B-29 vynesena do výšky šesti kilometrů, ve které se od svého nosiče odpoutala, zažehla raketové motory a vydala se i se samotným pilotem vstříc největšímu leteckému dobrodružství za poslední roky.

Během letu dosáhl Chuck rychlosti 1,06 machu, respektive 1127 kilometrů v hodině. Tedy za daných atmosférických podmínek a vzhledem ke stanovené výšce letu na hranici 13 kilometrů nad mořem dost na to, aby se tak oficiálně stal prvním člověkem, který se pohyboval rychleji než zvuk. Na člověka, jenž během svého vůbec prvního letu letadlem pozvracel vše kolem sebe, celkem impozantní… 

Zde malá odbočka: že vám slůvko ‚mach‘ zní poněkud familiárně? Náhoda to není. Jednotka je totiž pojmenovaná po brněnském vědci Ernstu Machovi, který studiu experimentální fyziky zasvětil de facto celý svůj život.

Svým odvážným počinem nejenže vstoupil tehdy čtyřiadvacetiletý Chuck Yeager mezi nesmrtelné, ale pomohl taktéž vydláždit cestu ke hvězdám všem budoucích americkým astronautům v rámci programů Gemini, Apollo i Space Shuttle.

To je mimochodem velmi hezky zdokumentováno ve slavném, Oscary ověnčeném filmu Správná posádka z roku 1983, v němž Yeagera ztvárnil Sam Shepard (a odnesl si za to oscarovou nominaci) a sám Chuck si v něm odbude rozkošné cameo v roli barmana Freda.

Ačkoli to byla právě práce zkušebního pilota, která jej proslavila ze všeho nejvíce, jeho srdce mu napovídalo, že má být jinde, a sice tam, kde se bojuje za demokracii. A tak ve druhé polovině 60. let zasáhl do průběhu války ve Vietnamu.

Vojenskou uniformu pak pověsil definitivně na hřebík v roce 1975, letectví jako takovému se nicméně věnoval až konce života a rychlost zvuku překonal ještě několikrát. Naposledy jako devětaosmdesátiletý, to když se v rámci oslav 65. výročí svého rekordu svezl v kokpitu stíhacího letounu F-15 Eagle.

Nezahálel ovšem ani na zemi. Na stará kolena si vysloužilý brigádní generál ověnčený mnoha metály včetně Prezidentské medaile svobody založil twitterový účet a jeho prostřednictvím bavil všechny, kteří ho sledovali. Na dotazy svých fanoušků reagoval osobně a způsobem sobě vlastním.

Nejtěžší výzva, jaké kdy během letu čelil? Tušení, že bude muset jednoho dne na podobné otázky odpovídat. Nejmodernější stíhačka současnosti, stroj Lockheed Martin F-35 s technologií stealth, byla podle něj navzdory komerčnímu úspěchu jen „plýtváním peněz“. A co bude chtít mít napsáno na svém náhrobním kameni, ho příliš nezajímalo, „protože tou dobou už bude po smrti“.

Foto Getty

My však máme jasno – mohlo by tam klidně stát: Skvělý pilot, ještě lepší otec, dědeček a přítel, a hlavně nejrychlejší člověk na světě, kterému vždy byla země až neskutečně lehká.

Reklama
Reklama