Plastická chirurgie, stomatologie nebo třeba asistovaná reprodukce. To jsou jen některé obory, které mají minimálně jeden společný jmenovatel. Česko se v nich vypracovalo na špičku a zároveň na velmoc medicínské turistiky. Zahraniční klientela k nám ve velkém přijíždí za kvalitními službami i nízkými cenami. Tedy přesněji řečeno přijížděla v době před pandemií.

Ta klinikám, které na zahraniční klientelu spoléhají, na nějakou dobu přísun kompletně zastavila. A v plném počtu se zahraniční klienti zatím nevrátili. O pozici Česka jako velmoci medicínské turistiky se kliniky však nebojí. Obavu nicméně mají z narůstajících počtů nakažených. Další uzavření hranic by totiž pro některé kliniky mohlo být fatální.

Na operační sály kliniky Formé clinic, která se specializuje na plastickou chirurgii a ortopedické zákroky, mířili před pandemií klienti především z Velké Británie a Německa. Celých osmdesát procent uskutečněných operací tvořila právě tato klientela. Když se poprvé kvůli covidu zavřely hranice, musela klinika během jediného dne zrušit zhruba stovku zákroků.

„Pak jsme se přes léto trochu nadechli, ale od října 2020 prakticky do půlky letošního dubna jsme pracovali v omezeném režimu. Díry po zahraničních klientech jsme se snažili doplňovat tuzemskou klientelou, ale byli jsme dost biti. Teď se opět trochu nadechujeme,“ popisuje uplynulé měsíce výkonný ředitel Formé clinic Petr Kouba.

Klinika se podle něj postupně dostává na čísla podobná těm před pandemií hlavně proto, že výrazně rozšířila služby pro českou klientelu. „Více se také soustředíme na klienty z Německa, kteří to přes hranice nemají daleko. Britové jsou zatím obezřetnější,“ dodává Kouba.

Podobně na tom byly i další české kliniky, které se na zahraniční klientelu zaměřují. Například reprodukční kliniky v loňském roce zaznamenaly propad zahraničních klientů až o polovinu, přičemž nejvíce ubylo klientek z USA, Spojeného království a Irska.

„Když byly restrikce největší, tak lidé cestovali, jen když zrovna zoufale něco chtěli. Asistované reprodukce proto fungovaly i v té nejhorší situaci. Hodně nás překvapilo, že byl také velký zájem ze strany obézních lidí o zmenšení žaludku v době, kdy pandemie nejvíce zuřila. Ti lidé si asi uvědomili, že jsou ohroženou skupinou,“ líčí Zdeněk Dvořák, majitel české firmy Praga Medica, která zahraničním turistům zprostředkovává v Česku zákroky z různých oborů.

Velký pokles byl podle něj během největších proticovidových restrikcí patrný hlavně u faceliftů a podobných operací, které se daly odložit. I Praga Medica se z pandemie vzpamatovává postupně. „Jsme na nějakých šedesáti sedmdesáti procentech tržeb před pandemií,“ popisuje Dvořák. A dodává, že obrat k lepšímu nastal někdy v průběhu druhé poloviny letošního roku.

„Překvapilo nás, jak rychle mají lidé o zdravotní turistiku zájem. Ale ještě zdaleka nejsme tam, kde jsme byli. Ty restrikce dané covidem jsou znát. Různě se to střídá podle opatření v jednotlivých zemích. Ale zdá se, že ten evropský trh je do značné míry zpátky,“ konstatuje Dvořák.

Zahraniční klienti se vrátili i do Perfect Clinic, která se zaměřuje na plastickou chirurgii a kterou během lockdownů podržela česká klientela. Podle zakladatele a vedoucího lékaře kliniky Romana Kufy však není jisté, jestli se situace se zavřenými hranicemi může opakovat, což drží toto odvětví v nejistotě. „Také nevíme, jaký bude mít na tento sektor dopad ekonomická krize,“ říká Kufa. „Pokud by se zase striktně zavíralo, bylo by to pro nás těžké a možná i fatální. Už nyní to mnohým klinikám způsobilo obrovské finanční problémy,“ doplňuje Dvořák za agenturu Praga Medica.

Je také otázka, zda i kvůli nastupující další covidové vlně nemůže Česko do budoucna o svoji pozici velmoci medicínské turistiky přijít. Stát totiž tento sektor nepodporuje, přesto, že po tom kliniky volají. Pomohlo by jim například, kdyby některé operace, které jsou potřeba nejen z estetického, ale i zdravotního hlediska, mohly proplácet pojišťovny. „A zpropagovat Česko jako zemi zaslíbenou zdravotní turistice by byla také skvělá cesta,“ dodává Kouba.

O to se snaží například v Turecku, kam se jezdí mimo jiné za očními operacemi. Vláda se tam snaží zdravotní turistiku masivně podporovat už několik let. Stát v Turecku založil velké nemocniční komplexy prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a vytvořil veřejnoprávní korporaci, která z exportu zdravotnických služeb těží. A například německá klientela v poslední době Turecko často vyhledává.

„Jde o celkovou vstřícnost a podporu. A v tom zaostáváme. Uvítali bychom, kdyby si Česká republika uvědomila, že zdravotní turistika je exportní odvětví, ve kterém můžeme získávat miliardy do státního rozpočtu,“ uvádí Dvořák.

Přes to všechno se však zatím kliniky o pozici Česka jako oblíbené destinace pro nejrůznější zákroky příliš neobávají. „My jsme se hodně báli o to, že nám ten trh sebere nějaká jiná země v době, kdy se zavíraly hranice na docela dlouhou dobu. Ale do problémů se dostaly i jiné oblíbené destinace a zatím se nestalo, že by nás nějaká jiná země z trhu vytlačovala,“ myslí si Dvořák.

Podle Petra Kouby je zásadní, že se obecně ví, že české zdravotnictví je velmi kvalitní a na vysoké úrovni. „Svět nás vnímá jako kvalifikované odborníky. A přesto, že třeba turecké kliniky jsou často mnohem levnější, skončí klienti u nás,“ vysvětluje.

S tím souhlasí i Kufa z Perfect Clinic. „Budování jména je dlouhodobý proces, ve kterém hraje roli několik faktorů. Máme dobře nastavený systém vzdělávání a školení lékařů, takže máme dobré lékaře a zároveň pořád nabízíme služby v estetické medicíně levěji než okolní státy,“ říká.

Zároveň je podle něj jasné, že zdražování, které se nyní projevuje v podstatě ve všech odvětvích, se nevyhne ani zdravotnickým službám. „Ke zdražení dojde ale i v okolních zemích, takže budeme nadále nabízet kvalitní produkt za dobrou cenu,“ dodává s tím, že Česko vyhledávanou zemí pro medicínskou turistiku zůstane.