Světoví lídři a diplomaté se chystají na každoroční klimatické zasedání OSN. Od 11. do 22. listopadu se v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, budou scházet v naději, že se přiblíží k lepší kontrole nad zvyšováním teplot. Ty ještě více zhoršují přírodní katastrofy, jako jsou nedávné povodně ve Španělsku nebo hurikány a rozsáhlé požáry.
Klíčovým cílem letošního ročníku je dohodnout se na tom, jak v chudších státech lépe financovat aktivity v prospěch klimatu. Je potřeba omezovat emise skleníkových plynů i v rozvojových zemích. Respektive má být stanoven vyšší finanční cíl pro zúčastněné země.
Ale vítězství klimatoskeptika Donalda Trumpa ve volbách v USA, stejně jako války či mnoho jiných krizí, od konference odpoutává pozornost a někteří významní lídři se nezúčastní. Nedorazí třeba americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, německý kancléř Olaf Scholz, čínský prezident Si Ťin-pching nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ázerbájdžán je také pod intenzivním dohledem kvůli jejich dlouhodobému nedodržování lidských práv a obviněním, že schůzku využívají k uzavírání obchodů s fosilními palivy, jejichž spalování klimatickou krizi prokazatelně zhoršuje. Mnoho vůdců zastává názor, že je proto pokrok pravděpodobnější na COP30 v Brazílii příští rok.
Situace v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu se zhoršila i přesto, že země byla hostitelem COP29 vyhlášena už v prosinci 2023. Úřady tvrdí, že na summitu zajišťují, aby byly hlasy všech vyslyšeny, a přitom v tomto roce stíhaly množství klimatických aktivistů a novinářů.
De facto má stát velké plány s rozšířením produkce plynu, a to až o třetinu už v průběhu příštího desetiletí.
Tato paliva jsou jednou z hlavních příčin změny klimatu, protože při spalování na energii uvolňují skleníkové plyny ohřívající planetu, jako je oxid uhličitý.
Klíčovou otázkou letošního roku jsou peníze. Podle Pařížské dohody podepsané v roce 2015 se světoví lídři zavázali, že se pokusí zabránit nárůstu globálních teplot o více než 1,5 stupně Celsia. Aby se tak stalo, musejí státy zvýšit své úsilí o snížení produkce skleníkových plynů.
Ekonomicky rozvinuté země na financování opatření v oblasti klimatu společně mobilizují sto miliard dolarů ročně. Tohoto cíle bylo poprvé dosaženo v roce 2022.
V rámci dohody se země zavázaly vyvinout nový peněžní cíl do roku 2025. Tyto peníze by měly být použity na pomoc rozvíjejícím se ekonomikám snížit emise uhlíku a přizpůsobit se nejhorším dopadům rostoucích teplot.
Dosažení dohody o novém finančním cíli je považováno za kritický krok při budování důvěry mezi bohatými a chudými národy, protože dosavadní výsledky nejsou dostatečné.
Až dosud byly země jako Čína a státy Perského zálivu klasifikovány jako rozvojové ekonomiky a byly osvobozeny od přispívání. Podle EU a několika bohatých zemí se to musí změnit, má-li se celkový objem financí zvýšit.
Africké země a malé ostrovní státy chtějí, aby celkové financování klimatu do roku 2030 přesáhlo jeden bilion dolarů ročně.
Problémy s dosažením nových cílů jsou očekávány mimo jiné kvůli tomu, že Trump, jedna z největších politických autorit, nazval snahy o posílení zelené energie „podvodem“. Proto jeho vítězství odborníci na klima považují za velkou komplikaci.
COP znamená Konference smluvních stran a v tomto případě jsou smluvními stranami země, které ratifikovaly smlouvu UNFCCC (Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu). Je nejvýznamnějším světovým jednáním o tomto tématu.
Tento dokument byl podepsán již v roce 1992 téměř dvěma sty zeměmi. COP je rozhodujícím orgánem této dohody a zástupci těchto zemí se každý rok scházejí, aby vyjednali nejlepší přístupy k řešení základních příčin změny klimatu.
