O třídění biologicky rozložitelného odpadu je mezi lidmi stále větší zájem. Obce, instituce a obyvatelé jej třídí čím dál víc a z toho logicky těží firmy, které na jeho zpracování mají postavený byznys.
Tuzemská investiční skupina EFG, které plynou příjmy z jednak z recyklace biologického odpadu v bioplynových stanicích, tak i z následného prodeje v nich vyprodukované zelené elektřiny, tepla a plynu, konkrétně biometanu, i díky tomu loni ztrojnásobila svůj obrat na 600 milionů korun.
Právě od nízkoemisního plynu, často označeného za palivo budoucnosti, si firma, stojící mimo jiné za projektem „Třídím gastro“, hodně slibuje. A i s ohledem na společenskou odpovědnost do jeho výroby investuje zpět značnou část příjmů.
Byť v současnosti více než polovinu obratu EFG generuje prodej elektřiny, v následujících letech by měl prim tvořit právě biometan, svým složením prakticky totožný se zemním plynem, čímž je možné jej vtláčet do plynárenské distribuční sítě.
„Před energetickou krizí se prodávala megawatthodina plynu za deset eur, během krize kolísala až na hodnotu dvě stě eur, což pochopitelně mělo dopad i na růst našich tržeb,“ komentuje pro Forbes Tomáš Voltr, CEO skupiny EFG.
„Krize tak mimo jiné zvýraznila pozici biometanu jako alternativy k zemnímu plynu a zintenzivnila investice do nových projektů,“ říká třicetiletý podnikatel, který do roku 2012 profesionálně reprezentoval Česko v rychlostní kanoistice.
Foto EFG
Produkce biometanu se ale zároveň rovná alchymii. Ne všechny druhy biologického odpadu, které se v bioplynkách sejdou, jsou totiž stejně vydatné. Jinak bakterie, které přeměňují odpadky na zelený plyn, reagují na prošlé potraviny, jinak na kaly z čističek. Platí však, že dáte-li bakteriím cukry a tuky, jsou aktivnější, tedy v tomto případě produkují plynu více.
Momentálně EFG, kterou Voltr založil a vlastní spolu s kamarádem od vody Ivem Skřenkem, provozuje v Česku, přesněji na Moravě, dvě bioplynové stanice.
Závody v Rapotíně a ve Vyškově dohromady dokáží zpracovat 42 tisíc tun odpadu ročně, do konce letošního roku by to však mělo být až 60 tisíc tun. Vyškovská stanice totiž momentálně prochází rekonstrukcí, která navýší kapacitu na stejný objem, jako tomu je nyní v Rapotíně, tedy 30 tisíc tun za rok.
Bioplynová stanice v Rapotíně
Bioplynová stanice v Rapotíně
Bioplynová stanice v Rapotíně
Bioplynová stanice v Rapotíně
Celkem je v celé republice v provozu aktuálně kolem 550 bioplynových stanic. Drtivá většina z nich ovšem zpracovává zemědělské produkty, povětšinou účelově pěstované plodiny.
Prošlé nebo ke konzumaci nevhodné potraviny, gastro odpady z restaurací, jídelen a potravinářských závodů nebo kaly z čistíren odpadních vod přetváří v energetické suroviny jen jednotky z nich.
EFG, která se v tomto směru řadí mezi nejvýznamnější tuzemské hráče, navíc v následujících letech plánuje značné rozšíření. Objednáno už má několik výrobních jednotek, které chystá využít nejen ve stávajících stanicích, ale i v nových.
„Máme před sebou několik projektů ve fázi akvizice a jeden projekt před výstavbou na zelené louce,“ přibližuje Voltr. „Naší ambicí je v blízké budoucnosti expandovat z Moravy do Čech i na Slovensko, kde vidíme také velký potenciál,“ nastiňuje.
Biologicky rozložitelný odpad
Roste nicméně také konkurence. Zpracování biologického odpadu na zelený plyn představuje obor, který začíná být zajímavý pro velké investory. Ti v uplynulých měsících kroužili i kolem EFG, nynější vedení si ale současnou strukturu skupiny chce udržet.
Rodící se projekty se snaží financovat veřejnými zdroji, například zelenými dluhopisy. Postupně by v příštích letech měli rozdat mezi zájemce cenné papíry v hodnotě dvou miliard korun. První emise za 350 milionů korun a 15 milionů eur vydali před několika týdny.
„Investoři si potřebu transformace současné ekonomiky dobře uvědomují. K tomu se mimo jiné přidávají i politická rozhodnutí na národní a nadnárodní úrovni,“ tvrdí Voltr.
Stoupající zájem o zpracování biologického odpadu ilustruje ostatně projekt „Třídím gastro“. Služba umožňující lidem separovat kuchyňský odpad, který by běžně skončil v černých popelnicích, funguje od roku 2021, kdy byl spuštěn pilotní provoz v Šumperku.
Tenkrát EFG z pětadvacetitisícového města na Olomoucku svážela každý měsíc přibližně pět tun odpadu, dnes už to je kolem sta tun, které se do Rapotína a Vyškova sbíhají z přibližně dvou desítek měst a obcí na Moravě a ve Slezsku.
„Se službou Třídím gastro jsme velmi spokojeni. Za dva roky svého fungování zajistila, že více než 1 200 tun kuchyňského odpadu z měst, obcí, ale i škol, restaurací a jídelen neskončilo na skládkách,“ pochvaluje si Tomáš Voltr.
Svozové dodávky na gastro odpad
Ještě letos přitom v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji přibude zhruba pět stovek nádob na kuchyňský odpad, což by mělo přispět k tomu, že se počet tun sesbíraných touto metodou přiblíží dvěma tisícům.
V Praze sídlící skupina EFG (Energy financial group) byla založena roku 2016 a kromě produkce elektřiny, biometanu a tepla či svozu a recyklace odpadu se zabývá mimo jiné obchodem s produkovanou energií, poskytováním služeb výkonové rovnováhy nebo realizací projektů souvisejících s výrobou biometanu.
Vedle bioplynových stanic v Rapotíně a Vyškově provozuje také elektrárnu Mostek energo ve stejnojmenné obci na Trutnovsku, kde spaluje především agropelety a dřevní štěpku.
