„Teď uvidíte boží úder!“ Kněz Zbigniew Czendlik napřáhl a poslal golfový míček na cestu k první jamce. Orlické hory jako kulisa, trocha deště kolem a míček plachtí krásně rovně k cíli. Úder to byl vskutku nadpozemský.
A přitom na nejnovějším golfovém hřišti, které obohacuje velkorysou českou golfovou scénu, to byl až úder druhý. Úder číslo jedna, plachtící s podobnou elegancí, byť malinko směrem k lesu, nemohl patřit nikomu jinému než tvůrci a majiteli golfového hřiště daleko ode všeho shonu a ruchu.
Jako první se k míčku postavil Petr Kolář, jeden ze zakladatelů firmy na výrobu luxusních vířivek USSPA v Dobrouči. Svoji úspěšnou firmu už před osmi lety předal dceři Kateřině Kadlecové, a tak měl čas na to, vybudovat v krásné přírodě osmnáctijamkové hřiště evropské úrovně.
„Chtěl bych, aby se tu lidé cítili dobře, aby se sem vraceli jako na místo, které je rodinné. Tak jsme to hřiště i vymysleli a budovali,“ prohlásil bez skrývaného dojetí při slavnostním otevírání a přes slzy se přitom díval spíš než na hřiště na svou rodinu: dcery Kateřinu a Petru a manželku Hanu. Po deseti letech dotáhl svůj sen postavit špičkové hřiště na úpatí Orlických hor, hodinu od Hradce Králové, dvě a půl hodiny od Prahy, trochu in the middle of nowhere.
„Neznám jinou takhle šílenou rodinu v Česku,“ komentoval s úsměvem i uznáním otevření nejnovějšího osmnáctijamkového krásného hřiště, rozkládajícího se na pětašedesáti hektarech, prezident České golfové federace Zdeněk Kodejš.
Česko je evropskou golfovou velmocí, má přes sto golfových hřišť a je tu víc než padesát tři tisíc registrovaných hráčů. „Tohle bude hřiště, kam se budeme vždycky rádi vracet,“ uzavřel Kodejš.
Sám Petr Kolář nečeká od svého hřiště žádný velký byznys, spíš atmosféru golfu, kde nemá místo snobismus. Tomu odpovídá i elegantní a moderní, ale na golfové poměry velmi uměřený club house a celé umístění v malém městečku, které má teď po jednom z největších evropských výrobců vířivek taky jedno z nejhezčích golfových hřišť v Česku.
Jeho autorem je architekt Jakub Červenka, který ho vymyslel a nakreslil pod heslem Risk & Reward.
K tomu se vyjádřil i jeden z prvních hráčů na hřišti, Zbigniew Czendlik. „Hřiště by mělo u první jamky hráče obejmout a přivítat, nejsem si jistý, pane architekte, že jste při kreslení první jamky myslel zrovna na mě,“ řekl amatérský golfista a kněz Czendlik s tím, že to zrovna první jamka není nejjednodušší.
Měl hřišti navrch i požehnat, ale místo toho se smíchem a v žertu řekl: „Já žehnat nebudu. Tahle rodina má všechno, co může mít, o víc šéfovi říkat nemůžu.“
Slavnostní otevření doplnil o golfovou modlitbu z pera kněze Msg. Richarda E. McCabea, kterou nelze než uvést v celém jejím znění:
Dobrý Bože,
Za starých časů
Několik občanů stálo
Na okraji pastviny
S holemi v ruce a meny kolem sebe.
Dali první údery,
Které se později měly vyvinout v golf.
Jen jeden z těch hrajících měl talent,
A ostaní pouze snahu.
Ten talentovaný odsoudil zbývající k životu nadšenců,
I když často jen průměrných
A plných beznaděje.
Dopřej nám, Bože, Tvé milosti
Používat hole,
Kterými jsi nás požehnal,
A aby naše letora nezamlžila
Náš odhad a postoj.
„Snažně Tě prosíme, Bože, abys vyléčil
A narovnal naše rány.
Naučil nás správně vysekávat řízky
A abys zlepšoval polohu našich míčků tak,
Aby byla jen o chloupek lepší
Než našich soupeřů.
Dej nám schopnost udržet oči na míči,
Dej nám držení hole tak nepohodlné,
Že to ani nemůže být pravda,
Dej nám naše mysli a srdce
Tak čisté jako hřiště, na kterém hrajeme.
O to Tě ve Tvém jménu prosíme.
Amen.
