Dekarbonizace české ekonomiky se kvapem blíží a česká vláda se na ni začíná ve velkém připravovat. V běhu je třeba tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Ovšem dříve než jádro si jednu ze svých hlavních rolí zahraje plyn – v následujících dvou dekádách jím budeme muset vykrývat jak výrobu elektřiny, tak i tepla.
Loňská spotřeba plynu v České republice činila zhruba sedm a půl miliardy kubíků zemního plynu, během příští dekády se ale zvedne o více než třetinu.
„Za předpokladu, že dojde ke změně paliva u výroby elektrické energie, to znamená použití kogeneračních jednotek na výrobu elektrické energie pro krytí regulační spotřeby, tak se předpokládá, že by celková spotřeba plynu mohla dosáhnout asi desíti miliard krychlových metrů. Někdo mluví i o jedenácti,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu energetický expert a konzultant Vratislav Ludvík.
Ten před více než dvěma dekádami zblízka sledoval privatizaci českého plynárenství a i dnes občas konzultuje současné kroky vlády s ministerstvem průmyslu a obchodu. A patří k těm, kteří souhlasí s nákupem plynárenské infrastruktury z poslední doby, konkrétně zásobníků plynu a provozovatele plynovodů Net4Gas.
Tato firma je nicméně zadlužená a nyní hledá alternativní cesty k příjmům, jelikož přes Česko do Evropy přestal zcela proudit plyn z východu.
To ale nemusí být na věčné časy. „To, co nás ve své podstatě může sanovat a v co já věřím, je ukrajinský plyn. Protože vždycky se říkalo, jak má Sovětský svaz největší zásoby plynu na světě, ale neříkalo se, kolik z toho je na Ukrajině. A toho plynu na Ukrajině je poměrně dost,“ předesílá Ludvík.
Jakou roli bude hrát plyn v české energie v příštích dekádách? Proč stát před dvaceti lety plynárenství privatizoval, když ho nyní opět „zestátňuje“? Čím je byznys v plynárenství specifický? Odpovědi na tyto otázky si poslechněte v podcastu.
