Až v příštím roce přejedete německé hranice v Tesle nebo jiném technologicky pokročilém voze umožňujícím autonomní řízení, můžete se pohodlně usadit, dát ruce z volantu třeba za hlavu a jen v klidu pozorovat ubíhající krajinu.
Německo totiž na přelomu týdne vykročilo jako první z evropských a zřejmě i světových zemí mílovým krokem k budoucnosti. Budoucnosti plné autonomních, tedy samořiditelných vozů.
Německá dolní komora parlamentu dala zelenou legislativě, umožňující provozování autonomních vozů na veřejných komunikacích v běžné dopravě. Mělo by se tak stát už od příštího roku.
„V budoucnu by autonomní vozidla měla jezdit po celé zemi v určených oblastech běžného provozu veřejné dopravní infrastruktury,“ píše se v oficiálním usnesení Spolkového sněmu. Novou legislativu musí ještě schválit horní komora parlamentu.
Podle Bundestagu je také potřeba učinit „další kroky k implementaci odpovídajících systémů do běžného provozu, aby bylo možné využít potenciál nových technologií s účastí celé společnosti“.
Dolní komora parlamentu tak umožnila provoz autonomních vozů, jejichž potenciál je z pohledu veřejnosti například v hromadné dopravě nebo v doručovacích a taxi službách. Německo tím pokládá základy pro rychlý rozvoj těchto služeb.
U našich sousedů je doposud povoleno jen testování autonomních vozů na neveřejných okruzích. Na auta přímo bez řidiče si ale ještě musíme počkat.
Schválená legislativa umožňuje autonomní řízení na úrovni 3, což znamená, že řidič se nemusí starat o volant, řazení ani plyn, ovšem musí stále dbát na vizuální dohled a musí být připraven řízení vozidla kdykoli převzít.
I tak jde o vůbec první standard v Evropě a zřejmě i na celém světě, který otevírá dveře autonomní mobilitě a zároveň je předstupněm úrovně 4, umožňující plné autonomní řízení bez přítomnosti řidiče.
Samotní Němci ovšem autonomním vozům příliš nakloněni nejsou. Nebo přesněji, nedůvěřují autonomním vozům pro využívání pro soukromé účely. V případě autonomních taxíků už tak zdrženliví nejsou.
Jak ukazuje průzkum mezi více než dvěma tisíci Němci, kterým byly položeny otázky ohledně řízení, vlastnictví a využívání vozů, 58 procent z nich neuvažuje o budoucím pořízení autonomního vozu a 48 procent z respondentů dokonce uvedlo, že se jich obává.
Třetina si pak myslí, že autonomní vozy jsou vhodné pro rozvoj robotaxíků a pro sdílené služby, tedy carsharing. Právě na tento segment už si mnoho firem brousí zuby.
Například pittsburský startup Argo AI, do kterého investovaly americký Ford a německý Volkswagen, testuje auta bez řidiče v inovačním centru LabCampus u mnichovského letiště. Od letošního léta bude navíc s Volkswagenem spolupracovat například na testování autonomního řízení modelu futuristického ID Buzz.
V Německu pak vozy testuje i původem izraelský startup Mobileye, který patří v oblasti autonomního řízení ke světové špičce. Jeho kamery, radary a LIDAR systémy využívají největší automobilky světa včetně Tesly a Volskwagenu.
Profimedia.cz
Volkswagen oznámil spolupráci s Mobileye v minulém roce na veletrhu CES | Foto Profimedia
I v Česku se objevují debaty o autonomní mobilitě, vše je ale zatím jen na papíře a legislativa pokulhává ze technologiemi, které už jsou v podstatě připravené.
Do dvou let by u nás měl za více než šest miliard korun vzniknout polygon pro autonomní vozy na Sokolovsku. Odborné skupiny pak vytipovaly oblasti pro testování vozů bez nutnosti řízení.
Například Centrum dopravního průzkumu vydalo už před rokem katalog podobných oblastí: jedna se nachází mezi Prahou, Mladou Boleslaví a Ústím nad Labem, druhá vede po ose Brno–Zlín–Kroměříž a obě měří 500 kilometrů.
S autonomními dopravními prostředky zejména v rámci veřejné dopravy v Česku koketuje několik měst. Zájem o testování autobusů v běžném provozu má Ústí nad Labem, které by rádo provozovalo takové autobusy například mezi hlavním nádražím a místní zoo.
Testovací okruh by mohl vést až do německých Drážďan, se kterými chce Ústí na autonomní mobilitě dlouhodobě spolupracovat. V budoucnu by na dálnici D8 právě mezi Ústím a Drážďany mohla fungovat i testovací trasa pro samořiditelná auta.
Podobné úmysly mají i v Plzni, kde na začátku tohoto týdne radní podepsali dohodu s představiteli několika firem, se kterými chtějí v roce 2027 rozjet v Plzni veřejnou autonomní dopravu.
„Do roku 2027 plánujeme otestovat v Plzni provoz plně autonomní tramvaje,“ prohlásil před novináři náměstek primátora Plzně a šéf představenstva plzeňských dopravních podniků Roman Zarzycký.
Škoda Transportation
Tramvaje Škoda Transportation ForCity Smart budou vybaveny řadou senzorů a stanou se základem plánované autonomní veřejné dopravy v Plzni | Foto Škoda Transportation
Autonomní dopravní prostředky tak pomalu vstupují do našeho běžného života. Jejich rozmach se dá očekávat zprvu ve veřejné dopravě, u samořiditelných vozů bude potřeba ruku v ruce s legislativou vyřešit i morální a právní aspekt krizových situací.
Tedy vyřešit, zdali má vůz při kolizích upřednostňovat zdraví řidiče, nebo chodce a kdo za takové události převezme právní zodpovědnost.
