Znají se takřka třicet let a společně dokázali mnohé. Vůbec nejlepším počinem Martina Lébla (vlevo) a Jakuba Novotného ale patrně je, že v Česku senzačně vyvolali písečnou bouři, která se nezadržitelně prohnala Mexikem a nyní burácivě míří na olympijskou Paříž. Cestou vypráví jejich příběh.
Udeřil blesk. Ozval se hrom. Blesk sjel v podobě smeče z oblohy těsně nad napnutou sítí, místo Peruna jej vyslal Perušič a zásah srazil protivníky nezvratně do písku, nic už nemohlo odvrátit jejich zkázu.
Na protější straně díky tomu vypuklo radostné hromobití: čeští beachvolejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner získali loni v Mexiku titul mistrů světa, bláznivá fantazie se stala skutkem. „
V tomhle jsem Martinovi nevěřil ani já, když s tím před nějakými osmi lety přišel. Natož aby mu věřili ostatní,“ přiznává s úsměvem Jakub Novotný.
„Kluci byli zhruba stopadesátí ve světovém žebříčku, ale pokud jsme na někoho chtěli vsadit, byla to jednoduchá volba – muselo to být na ně, nikdo další v republice nebyl,“ líčí Martin Lébl. „Ale samozřejmě, vidina jakéhokoli úspěchu se v tu dobu zdála skoro nemožná.“
Lébl a Novotný vlastní agenturu Sportfin a právě ta zastupuje šampiony v plážovém volejbalu a nejžhavější české naděje pro letní olympiádu v Paříži. Bez Lébla a Novotného by žádní šampioni a žádné olympijské naděje nebyli.
Lébl a Novotný se podobají duu kouzelníků, z jejichž vůle začala vánkem tancovat drobná zrnka a z neviditelného reje je dnes písečná bouře. Abrakadabra, čáry máry? Nebo jak to vlastně dokázali?
Krušnohorské louky se podmanivě vlní, čímž evokují hladinu moře. Ale pláž, kdepak byste tady hledali pláž? Také bouří je v nejzádumčivějším českém pohoří dost, nikoli však těch písečných. Ke Krušným horám mají oba muži úzký vztah.
Lébl v nich má chalupu, Novotný tam rovnou žije, v hraničních horách českého západu oba podnikají, pod hlavičkou Sportfin Real rozvíjejí horský development.
Novotnému patří penzion na Božím Daru, Lébl postavil a následně prodal chalupy v Horní Blatné, společnými silami budují apartmánové domy v Jáchymově a znovu v Horní Blatné. Investovali v řádu desítek milionů, což jim umožnila především jejich třpytivá sportovní minulost.
Česko nemělo mnoho lepších volejbalistů než tyhle dva. Možná nemělo žádné další takové. Martin Lébl byl mimo jiné pětkrát vyhlášen volejbalistou roku a nejlepším hráčem první dekády tohoto století.
