Velkoobchodní cena zemního plynu v Evropě se ve středu dostala krátce na úroveň sto eur (zhruba 2437 korun) za megawatthodinu. Situace je přímým důsledkem rostoucího napětí na Blízkém východě.
Termínovaný kontrakt s dodáním v listopadu na klíčovém nizozemském uzlu Title Transfer Facility (TTF) po půl třetí odpoledne posílil o 3,86 procenta na 99,78 eura (2 432 korun) za MWh. Před vážnými dopady varuje ekonom Lukáš Kovanda: Evropě podle něj hrozí energetický šok, domácnostem pak zdražení vytápění o tisíce korun ročně a firmy čeká další citelná rána.
Ceny plynu jsou nyní přibližně třikrát vyšší než před vypuknutím války s Íránem. Historického maxima dosáhly v srpnu 2022 vystřelily ceny plynu krátce nad 300 eur (7 311 korun) za megawatthodinu, a to v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a omezení dodávek z Ruska. Od jara 2023 se však téměř bez přerušení pohybovaly pod hranicí padesáti eur (1 219 korun).
Dopady drahých energií doléhají na evropské domácnosti i průmysl již letos. Podle agentury Reuters za tím stojí konflikt s Íránem vedenýUSA, který zdražil ceny ropy, pohonným hmot, plynu, elektřiny i potravin.
Vysoké ceny plynu potrvají podle analytiků nejméně další rok. Zdražení nezabrání ani mírná zima či případný konec války, jelikož Evropa bude muset znovu naplnit zásobníky plynu vyčerpané na rekordní minima.
