Svaz vinařů místo zavedení spotřební daně prosazuje zavedení minimální ceny za obsah ethanolu ve víně. Po úterním jednání meziresortní skupiny ke zdanění tichého vína to novinářům řekli prezident Svazu vinařů Martin Chlad a ministr zemědělství Marek Výborný. Podle ministra se proto skupina bude zabývat i touto variantou vedle zavádění spotřební daně.
Podle Chlada je sektor vinařství specifický tím, že se ho týká speciální evropská i tuzemská legislativa. Trh je zároveň podle něj velmi netransparentní a je potřeba směřovat k úpravě zákona o vinařství a vinohradnictví. „Pro nás je nesystémové, aby docházelo ke změně ve spotřební dani bez toho, abychom to řešili v rámci evropské směrnice,“ řekl.
Poznamenal, že například je potřeba jasně definovat, kdo je malý, střední nebo velký vinař. Podle Chlada je zavedení minimální ceny ethanolu cesta, jak reagovat na rizikovou konzumaci alkoholu v kategorii nejlevnějších vín, která by zdražila.
Podotkl, že dvě třetiny spotřeby vína se dováží. Podledat Státního zemědělského intervenčního fondu byla průměrná cena vín z dovozu za první tři čtvrtletí 28,10 korun za litr a dovezlo se přes 863 tisíc hektolitrů vína, což je zhruba stejné množství, jako vyrobí za rok čeští vinaři. Přes třicet procent však například tvoří víno z Maďarska, u kterého je průměrná cena za litr 15,80 korun.
Výborný také řekl, že vláda v otázce zdanění vína sleduje více hledisek včetně zdravotního, proto je součástí pracovní skupiny i zástupce resortu zdravotnictví. Dalším kritériem je podle něho fiskální hledisko, tedy možný příjem do státního rozpočtu.
Uvedl, že skupina se zabývala dopadovou studií Svazu vinařů, podle které by spotřební daň přinesla do rozpočtu asi 1,5 miliardy korun, přičemž ministerstvo financí již dříve počítalo s více než čtyřmi miliardami korun. Studii podle Výborného zpracovaly nezávislé agentury.
Skupina se podle ministra také zabývala variantami možného řešení zavedení spotřební daně, kterou připravilo ministerstvo financí. To podle něho představilo návrh zavedení daně na čtyřech úrovních vycházející ze sazby 23,40 korun na litr, která nyní platí pro šumivá vína.
Podle Výborného se počítá s tím, že diskuse o zdanění vína bude pokračovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Je podle něj zároveň stále možné zavést zdanění tichého vína do konce tohoto volebního období, tedy tak, že by platilo od roku 2025.
Svaz vinařů uvádí, že v Česku je 13 900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří ročně vyrobí 650 tisíc až 850 tisíc hektolitrů. Spotřebuje se u nás zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do tisíce hektolitrů ročně je 91 procent, většinu vína však produkuje devět procent všech podniků, které vyrobí 73 procent domácí produkce.
Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a ze šumivého vína stát vybral 553 milionů korun.
