skip to main content
Ekonomika

Centrální banka se opět chystá navýšit sazby. Inflace v lednu ještě zrychlí

Inflace jen tak nezmizí. S tím vědomím je třeba vstupovat do roku 2022. V listopadu dosáhla míra inflace na úroveň šesti procent, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v říjnu. Stejný růst spotřebitelských cen byl v Česku naposledy v říjnu 2008. V lednu se ručička na tachometru růstu spotřebitelských cen přehoupne přes číslo sedm. Úspory českých domácností tak zase ztratí na hodnotě.

„Celková inflace může na začátku příštího roku atakovat i osm procent, nebude-li pokračovat prominutí DPH u energií. Zatímco nákladové šoky dříve či později zeslábnou, s poptávkovými tlaky a rizikem vzedmutí inflačních očekávání není radno si zahrávat,“ shrnuje situaci hlavní ekonom Deloitte v Česku David Marek.

Rychlý růst cen je nadále patrný v celé Evropské unii. Meziroční míra inflace tu v listopadu podle údajů Eurostatu vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí.

Dál rostou i české ceny průmyslových výrobků. Meziměsíčně stouply o 1,2 procenta a nejrychlejší růst se týkal cen elektřiny, plynu a páry. Naopak cena ropy v posledních týdnech poklesla z 85 dolarů za barel na současných zhruba 75 dolarů. Kromě energií a komodit rostly i ceny v potravinářském průmyslu, což se dříve či později pravděpodobně promítne i do spotřebitelské inflace.

„Na druhou stranu v listopadu klesly ceny kovů, dřeva a papíru, což může signalizovat, že problémy s nedostatkem vstupních surovin by mohly začít pomalu slábnout,“ dodává ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

V reakci na neustále rostoucí inflaci Česká národní banka pravděpodobně na svém zítřejším zasedání opět sáhne k navýšení základní úrokové sazby. Podle odhadů analytiků i vyjádření některých členů bankovní rady by se měly sazby zvýšit o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak dosáhla hodnoty 3,5 procenta.

Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.

„Hypotéky, které se nyní nabízejí v průměru kolem čtyř procent, to posune blíže k pětiprocentní hranici. To ještě umocní již nyní pozorovatelné zpomalení hypotečního trhu. Do určité míry očekáváme přelití do trhu rezidenčního bydlení, nicméně pouze v omezeném rozsahu. Masivní převis poptávky rozhodně nezmizí jen díky o něco dražším hypotékám. Nelze tedy například čekat, že by přestaly růst ceny bytů a domů,“ odhaduje vliv kroku centrální banky na hypoteční a realitní trh vedoucí analytického oddělení Fincentrum & Swiss Life Select Jan Macek.

Reklama

To, že se růst cen nemovitostí v příštím roce nezastaví, předpovídají také developeři. Podle pololetní analýzy společností Central Group, Skanska a Trigema by měla v příštím roce nabídka nových bytů mírně růst, nebude ale stále schopná pokrýt poptávku. Očekávaný růst cen by se mohl pohybovat kolem pěti až deseti procent za rok, přičemž záležet bude také na vývoji pandemie a stavu ekonomiky.

„Očekáváme, že minimálně v první polovině příštího roku budou stavebnictví nadále výrazně ovlivňovat rostoucí ceny prací a materiálů. Zvyšování úrokových sazeb může prodražit financování projektů. Někteří menší stavitelé se vlivem těchto faktorů mohou dostat do problémů, a své projekty tak budou nuceni odložit nebo dokonce prodat,“ říká k tomu majitel Central Group a jedenáctý nejbohatší Čech Dušan Kunovský.

Dušan Kunovský

  • Majetek v hodnotě 20,7 mld. Kč
  • 10. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

I přes růst úrokových sazeb zatím zájem o hypotéky zbrzdil spíše mírně. Banky v listopadu sjednaly hypotéky za více než 37 miliard korun. V letošním roce by se mohl objem poskytnutých hypoték vyšplhat až za hranici 420 miliard korun. Podle Macka samy banky drží střízlivou úvěrovou politiku a dbají na to, aby díky systémům skóringu svých klientů udržovaly zdravé kmeny dlužníků.

Jinými slovy vědí, komu mají, a komu nemají dát hypotéku. „Je nicméně pravda, že do určité míry vzroste podíl žadatelů o hypotéku, kteří budou řešit financování oněch například dvaceti procent ceny nemovitostí nestandardním způsobem, například zapojením členů rodiny,“ dodává Macek.

Stále růst, i když pomaleji, by měly sazby České národní banky i příští rok. Ekonomové očekávají zvýšení o dalšího 0,25 procentního bodu, a tedy vrchol hlavní úrokové sazby na úrovni 3,75 procenta.

Zásadní bude, jak ČNB vyhodnotí lednovou inflaci a zda nakonec nezvolí ještě další zvyšování sazby až ke čtyřem procentům. Podle ekonoma a partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Petra Kymličky je však problematické, že po několikátém zvýšení úrokové sazby nebude možné přesně identifikovat účinek například prosincového rozhodnutí České národní banky.

„Navýšení úrokových sazeb se ve vztahu k inflaci projeví teprve ve druhé polovině příštího roku. Obecně považuji používání tohoto nástroje centrální banky za poněkud přehnané, neboť zasahuje pouze část inflačních vlivů, a to v jednom, byť významném, směru. Myslím, že se tak už dostáváme na hranu rizika stagflace,“ míní Kymlička.

Předplatné Forbesu
DoDo
Forbes 7/2022

Výroky některých členů bankovní rady o zrychlujícím se tempu utahování měnové politiky mají vliv také na kurz koruny. Ten se aktuálně vrátil pod 25,30 koruny za euro a je nejsilnější za poslední zhruba měsíc. „Finanční trhy tak vlivem listopadového vývoje spotřebitelských cen a zmíněných vyjádření centrálních bankéřů začaly zvyšovat sázky na vyšší míru utažení měnových podmínek,“ vysvětluje analytik Komerční banky Martin Gürtler.