Češi by museli mít šest až osm týdnů dovolené a ke svému obvyklému rozpočtu na dovolenou přihodit dalších 15 až 25 tisíc na každou ekonomicky aktivní osobu. Jedině tak by mohl být podle studie Economic Impact, již zveřejnila Asociace hotelů a restaurací, nahrazen výpadek způsobený cestovnímu ruchu úbytkem turistů z ciziny kvůli koronavirovému uzavření hranic.

Protože jde o nesplnitelné podmínky, závěr analýzy je zjevný: odvětví cestovního ruchu čeká velký propad.

Studie opírající se o loňská data a letošní předkrizové předpoklady tak výrazně bourá naději, že by Češi, kteří tento rok nebudou cestovat do zahraničí tak masově jako jindy, mohli alespoň částečně pokrýt ztrátu plynoucí z absence cizinců. „Na domácí hosty se pochopitelně velmi těšíme, ale fakta jsou jasná,“ říká prezident asociace Václav Stárek.

Kromě výrazně vyšší vynaložené částky a osmitýdenní dovolené (přičemž lze navíc předpokládat, že zaměstnanci část dovolené již vyčerpali během nouzového stavu) vidí asociace další dva aspekty vedoucí nutně k útlumu.

Zaprvé: hodně Čechů má peníze vázané na účtech cestovních kanceláří a tyto finanční prostředky v řádu miliard budou domácímu cestovnímu ruchu chybět. A zadruhé: ubytovací zařízení budou využita pouze lokálně a převážně v letních měsících.

Východisko z bídného stavu? Jediné a nepřekvapivé. „Otevření hranic se sousedními státy, což jsou pro nás zdrojové země,“ sděluje Stárek, podle kterého je naopak kontraproduktivní koridor s Chorvatskem: „Ne že bych nepřál Čechům pobyt u moře, ale bráno selským rozumem, půjde o jednostrannou trasu – kolik Chorvatů asi tak přijede v létě k nám?“

Další studie vytvořená pro asociaci hovoří o tom, že pokud by se koncem prázdnin uvolnily hranice bez nutnosti koronavirových testů a následné karantény, bude možné zachránit zhruba 50 procent příjmů cestovního ruchu ve srovnání s běžným rokem. „Je to pochopitelně málo, přesto to některé podniky může doslova zachránit,“ uzavírá Stárek.