Láska k matematice a notná dávka optimismu. Díky této kombinaci návrhář Anthony Procopi prorazil ve světě módy. U tradičního britského výrobce košil T.M. Lewin začínal jako brigádník ve skladu, ale vypracoval se až na šéfa designu a svými nápady dokázal pozvednout rodinnou firmu na globálního hráče prodávajícího tři miliony košil ročně. Teď má stejné ambice s novou českou módní značkou Anthony’s.
„Vždy jsem byl optimista, ať už šlo o život, nebo byznys. V podnikání nejde vždycky všechno podle plánu, proto člověk potřebuje optimismus, aby mohl vůbec pokračovat. Pesimismus lidi stahuje dolů,“ říká usměvavý Londýňan Anthony Procopi.
V červenci 2020 ale moc důvodů k úsměvu neměl. V rozhovoru přes Zoom se dozvěděl, že jako hlavní návrhář T.M. Lewin končí a s ním i dalších šest stovek lidí. Renomovaná britská značka, která byla na trhu od roku 1898 a patřila k největším evropským prodejcům košil a obleků, neustála covid. „Byla to velká rána pro celý trh i pro mě osobně. Mrzí mě, že firma skončila takhle,“ říká Procopi.
Móda jako matematika
Není divu, s britskou značkou spojil svůj dosavadní profesní život – u Lewina začínal jako brigádník už v roce 1987, kdy mu bylo patnáct a móda ho vlastně vůbec nezajímala. Jeho otec ale pracoval v Londýně jako vedoucí tehdy ještě jediné prodejny této značky. „Jednoho dne mi prostě řekl, že v sobotu jdu do práce a hotovo. Konec diskuse,“ směje se Anthony.
První pracovní sobotu si pamatuje dodnes. „Byl jsem ve skladu, otevíral krabice a psal na ně velikosti košil. Tehdy se ještě všechno dělalo ručně a všechno jsem musel zařadit do katalogu. Na prodejně jsme měli deset tisíc košil!“ popisuje.
Otec hrál v jeho životě zásadní roli, nejen proto, že ho přivedl k budoucímu zaměstnavateli. „Vždycky se skvěle oblékal. Opravdu to uměl. Měl svůj styl. A v práci měl vždycky dokonale padnoucí oblek, perfektní barvu, pěknou kravatu. Jeho trademarkem byla hravá zlatá jehlice do kravaty,“ popisuje.
„Když přišel zákazník a nikdo se mu nevěnoval, hned k němu šel, bez ohledu na to, že byl vedoucí prodejny, bez ohledu na to, jestli měl zrovna něco na práci. Všeho nechal a šel se věnovat zákazníkovi. Můžete mít dobrý produkt, skvělou prodejnu, vynikající systém, ale je vám to k ničemu, pokud nemáte dobrou zákaznickou zkušenost. Není důležité, jestli se to líbí mně, ale jestli se to líbí zákazníkovi,“ dodává Anthony.
Místo banky do textilek
Sám ale k designu a byznysu našel cestu jinudy. Celý život ho bavila spíš matematika, ekonomie a logika. „A nakonec jsem tohle všechno našel v módě. Vždyť design košil, proužky a kostky, to je čistá matematika. Opakuje se tam množství matematických vzorců, na které navazují čísla a barvy. Matematické myšlení používám dodnes ve všech částech procesu od nakupování přes návrh. Takže mě ta práce baví vlastně z úplně jiných důvodů než lidi, kteří mají umělecké sklony,“ usmívá se.
Nevystudoval design ani návrhářství, nýbrž právě ekonomii na univerzitě v Essexu. Když ale v roce 1996 promoval, v Británii doznívala recese a získat práci ve finančním sektoru bylo téměř nemožné. „V tu chvíli přišel T.M. Lewin s tím, že chce expandovat, otevírat nové pobočky a hledá mladou krev,“ vzpomíná Anthony Procopi.
Práci potřeboval, a tak se z víkendové brigády stal dlouhodobý úvazek. Výhodou bylo, že mohl nové znalosti uplatnit v oboru, který už obstojně znal. „Ale třeba o tkaní jsem neměl ponětí. Do té doby jsem na vlastní oči neviděl textilku.“
V podnikání nejde vždycky všechno podle plánu, proto člověk potřebuje optimismus, aby mohl vůbec pokračovat.
To se rychle změnilo, Procopi vyrazil do továren, které tehdy firma ještě měla přímo v Británii. „Každý týden jsem navštěvoval jednu z nich, mluvil jsem s producenty, manažery, lidmi, co střihali látky. Vzdělával jsem se o střihu a materiálech do hloubky, abych tak řekl, jak látka žije a dýchá.“
Z firmy, která měla jedinou prodejnu v Londýně, se během pár let stal jeden z nejrychleji rostoucích retailových řetězců na světě, který měl 66 obchodů v Británii a dalších padesát po celém světě včetně Česka. A motorem expanze byl právě energií nabitý londýnský absolvent ekonomie.
Posledních patnáct let jako hlavní designér navrhoval celý sortiment oblečení. Jednal s obchodními partnery v zahraničí, jezdil po textilkách po celém světě a zároveň se snažil udržet kvalitu košil a obleků od Lewina na stejné úrovni, jako když značka byla ještě rodinným krejčovstvím.
Z Česka zpátky do Londýna
A pak přišel náraz. Konec. Značka finančně neustála lockdowny, které během pandemie na řadu týdnů uzavřely její prodejny.
Anthony Procopi se ale skolit nenechal. Díky své povaze i díky nové vizi. „Naštěstí jsem kolem sebe měl spoustu skvělých lidí, se kterými jsme si byli jistí, že moje vize mají budoucnost a nemusíme se omezovat dosavadní značkou,“ líčí.
Těmi lidmi byli čeští partneři T.M. Lewin z firmy Inexad Fashion. „Češi byli nejúspěšnější ze všech našich partnerů. Měli největší růst prodejen a přirozeného zákazníka, který stál o britský design a o produkt vysoké kvality za rozumnou cenu – ne úplně levný, ale ne vysloveně drahý,“ líčí Anthony Procopi úspěšnou desetiletou spolupráci T.M. Lewin a české firmy Inexad.
Češi, se kterými se spřátelil, byli také první, s nimiž mluvil po osudné zoomové poradě. A velmi rychle padlo rozhodnutí společně rozjet nový koncept. Vznikla značka Anthony’s, která má na původní byznys navázat. „Na první pohled neveselou situaci jsme tak obrátili v něco pozitivního,“ potvrzuje Procopi svůj optimismus.
Od té doby je v jednom kole – do nového projektu se vrhl se stejnou vervou jako do práce v Londýně. A pro novou značku se snaží navrhovat produkty ve stejné kvalitě jako kdysi a k tomu přidat nové trendy.
„Pořád navazujeme na ty super věci, co jsme se naučili u Lewina, ale zároveň postupně přidáváme nové vychytávky. Masivně investujeme do nových kolekcí. Chceme mít prodejny napěchované novým zbožím, aby všechno bylo skladem a každý, kdo tam přijde, aby našel přesně to, co potřebuje,“ popisuje s nadšením.
„Lidé pořád stojí o formální oblečení. A v některých oborech je to velmi důležitá část identity. Třeba image právníků nebo bankéřů se bez obleku a košile neobejde. Ale stále důležitější je komfort, na který si lidé zvykli právě na home officu v pandemii. Trik je v tom, že formální oblečení musí vypadat pořád dobře jako dřív, ale zároveň musí být měkčí a pohodlnější,“ shrnuje aktuální trend.
Některé novinky by mu u původního zaměstnavatele nejspíš neprošly, nebo by je v konzervativní firmě musel tvrdě a dlouze prosazovat. Třeba rozšíření sortimentu o smart casual nebo přidání nových moderních vzorů. „Nyní mohu každý dobrý nápad uskutečnit skoro hned,“ libuje si nad novou tvůrčí svobodou.
Celá značka má ambici pod Anthonym vyrůst podobně, jako pod ním před lety vyrostl Lewin. Aktuálně má sedm prodejen v Praze a Brně, ale rozhodně se nehodlá držet jen v Česku. Už teď firma jedná s potenciálními partnery v zahraničí a brzy se chce oklikou vrátit zase do Londýna, kde pro Procopiho všechno začalo. „Táhne nás to tam. Z Londýna pocházím, v Londýně žiju, Londýn mě inspiruje, Londýnem jsou naše produkty protkané, i když jsme česká firma,“ uzavírá Procopi.
