Českou ekonomiku letos čeká recese způsobená energetickou krizí a inflací. Podle studie společnosti Deloitte se hrubý domácí produkt sníží o 1,1 procenta. Hospodářský pokles zároveň ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu a Deloitte upozorňuje, že vládní hospodaření je již nyní mimo udržitelný kurz.
„Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností a vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu, a to o 3,1 procenta. Vlivem růstu nákladů a snižování ziskovosti musí firmy snižovat investice a rozpracované projekty budou odkládat do budoucna,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hospodářské oslabení by nemělo výrazněji zasáhnout trh práce. Pravděpodobně se sice sníží počet volných míst, avšak míra nezaměstnanosti bude podle studie stagnovat. Riziko ale představuje další pokračování energetické krize, která by mohla mnoho firem dotlačit k ukončení podnikání a nezaměstnanost by pak začala růst. Deloitte upozorňuje, že v dlouhodobém horizontu bude mít česká ekonomika spíše opačný problém – z pracovního trhu odejdou silné populační ročníky a firmy nebudou mít dostatek zaměstnanců.
Dlouhodobě napjatá situace na trhu práce podle studie povede i přes recesi ke zvyšování nominální průměrné mzdy o 4,3 procenta. Vzhledem k pokračující vysoké inflaci by ale reálné mzdy měly stejně jako loni klesnout. Letos jejich pád dosáhne asi 3,7 procenta po loňských 8,2 procenta.
U inflace očekává Deloitte postupné snižování, za celý rok by měl její průměr dosáhnout 8,5 procenta. „Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat Česká národní banka přísnější měnovou politikou,“ upozornil Marek. Rovnovážné dvouprocentní hladiny by měl růst cen podle studie dosáhnout nejdříve v příštím roce.
Recese podle firmy také ohrožuje výsledek letošního státního rozpočtu. Deloitte varuje, že příjmy z mimořádných daní uvalených na oblast energetiky, bankovnictví a petrochemie budou zřejmě nižší, než kabinet očekával. Výběr daní navíc podle studie zhoršují nová opatření v daňové oblasti, jako je zdvojnásobení limitu pro neplátce daně z přidané hodnoty a pro využívání paušální daně na dva miliony korun či zrušení elektronické evidence tržeb. Rozpočtu podle firmy nepomáhá ani systém valorizace důchodů, které rostou bez ohledu na vývoj mezd.
Deloitte upozorňuje, že veřejné finance nyní nejsou udržitelné. Strukturální deficit, tedy schodek ošetřený o vlivy hospodářského cyklu, byl loni podle studie 280 miliard korun. To dělá 4,2 procenta HDP. Vláda letos sice chce přijmout opatření, která strukturální schodek od roku 2024 sníží o sedmdesát miliard korun, podle studie ale není jasné, jak toho chce kabinet bez zvyšování daní dosáhnout.
