skip to main content
Český byznys

Český fitness byznys na prahu změn. Na rozdrobený trh se začínají tlačit noví velcí hráči

Když začátkem roku vyrazíte do fitka, skálopevně odhodláni zdravě žít a pravidelně cvičit, možná zvolíte jednu ze čtyř nových provozoven Clever Fit. Největší franšízový fitness řetězec v Německu totiž letos na podzim vstoupil i do Česka a má v plánu masivní expanzi i na další trhy.

Současnou pandemii, s níž továrny na pot a sny o krásnějších tělech stále těžce zápasí, vnímá country manager sítě Karel Jarušek jako ideální příležitost k růstu. „O českém trhu jsme uvažovali řadu let,“ říká a dodává, že najít vhodné franšízové partnery ale nebylo snadné. České prostředí se od toho německého podstatně liší.

Na rozdíl od západních evropských trhů, kde ve fitness sektoru dominuje právě klubový systém s členským předplatným, funguje podle dat České fitness komory v Česku na bázi členství nanejvýš patnáct procent provozů.

Dominantním hráčem na zdejším trhu je polská společnost Benefit Systems, která česká fitka ovládla se svojí kartou MultiSport. V zemích, kde společnost působí, pak skupuje sítě fitcenter a za klienty s kartou platí sama sobě. V Česku takto vlastní síť Form Factory, která má aktuálně čtrnáct poboček v Praze.

„Ruku k ruce s dřívější agresivní politikou mnoha fitness klubů, které tlačily klienty s dlouholetým členstvím, to vedlo k tomu, že na českém trhu skoro chybí velké nadnárodní sítě,“ tvrdí Jarušek.

„Zároveň tu máme přehřátý realitní trh, kde je těžké najít vhodné prostory nad tisíc metrů čtverečních. Navíc je od nájemců málokdy dostanete připraveny ve standardech, které jsou obvyklé v Německu,“ dodává.

Jedna věc se ale podstatně mění. Podle Jarušky totiž pandemie nejspíš zamíchá i s tím, jak budou firmy v budoucnu nakládat se zaměstnaneckými benefity, které pomohly k dominanci MultiSportu. „Pro nás proto pandemie představovala jedinečnou příležitost, jak získat zajímavé prostory a připravit spuštění čtyř provozoven,“ shrnuje Jarušek.

Reklama

Zatímco v Ostravě a na Černém Mostě Clever Fit převzala provozovny dřív operované právě pod konkurenční značkou Form Factory, v obchodním domě Kotva v centru Prahy a na Kladně otevřela zcela nové kluby.

Jarušek si start pochvaluje. Pro efektivní fungování potřebuje jeho síť asi dva tisíce členů. „To ve standardních dobách trvá zhruba půl roku. Podle aktuálních čísel bychom té hranice měli dosáhnou do roka,“ hodnotí. „Díky velkým objemům dokážeme nabídnout produkt špičkové kvality, ať už jde o vybavení, nebo rozsah doplňkových služeb, a to za dostupné ceny,“ tvrdí.

Podle něj tahle čísla dokládají, že hlad po prémiové péči dostupné v top klubech v Česku nechybějí, přestože data České fitness komory naznačují spíš opak – až 43 procent provozovatelů totiž v listopadovém průzkumu uvedlo, že jejich aktuální návštěvnost je nižší o více než polovinu ve srovnání s obdobím před pandemií. Téměř šedesát procent z nich navíc čelí vyšším nákladům za energie či mzdy.

„Řada provozovatelů je ve velmi tíživé situaci a zvažují, zda a za jakých podmínek zůstat v našem sektoru. Ke změnám vlastnické struktury v rámci českého fitness ekosystému tedy určitě dojde,“ míní prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

Přestože je sektor tvrdě zasažen, krize i podle ní otevírá řadu příležitostí. Jednu z nejzajímavějších představují senioři. „S tím, jak populace stárne, budou pohybové aktivity pro seniory sílit a díky spolupráci s lékaři a pojišťovnami představovat stále významnější část našeho byznysu,“ říká Havrdová.

Pandemie totiž podle evropských průzkumů způsobila i to, že si stále více lidí uvědomuje zdravotní benefity cvičení a začíná je upřednostňovat před estetikou – právě ta byla hlavním motorem, který hnal lidi do fitek, než se na scéně objevil covid-19 .

„Zdraví určitě patří k pilířům dalšího vývoje fitness sektoru,“ konstatuje Havrdová. Vedle toho považuje za klíčové trendy oblasti, jako je digitalizace, budování komunity a jednotné standardy. „Český trh je specifický tím, že je rozdrobený. Je tu řada menších provozovatelů – srdcařů, kterým ale malinko chybí ten byznysový základ,“ míní Havrdová a dodává, že krize je ideální příležitost nastavit nový a funkční byznys model.