Za posledních jedenáct let, od povodní v roce 2013, investoval Český hydrometeorologický ústav do modernizace více než 750 milionů korun, uvedl ředitel předpovědní služby Radek Tomšů.
Jednou z největších investic byl superpočítač, který vypočítává meteorologické modely. Peníze putovaly také na obnovu a zlepšení meteorologických a hydrologických měřicích sítí a lepších hydrologických modelů.
„Část investic je určitou součástí přirozeného vývoje. Samozřejmě nám situace jako naposledy povodně v roce 2013 a také nyní letošní ukážou například určité nedostatky a místa, kde se můžeme zlepšovat. Chceme být na stejné a možná v některých aspektech i na lepší úrovni než okolní státy a být schopni dostatečně dopředu varovat veřejnost před situacemi, jako je ta letošní,“ uvedl.
V posledních třech letech ústav investoval do superpočítače přibližně 75 milionů korun, dále do softwaru, který zajišťuje předpovědní a výstražnou službu. „Tento systém se nám zlepšuje. Požadujeme, aby byl co nejvíce adresný, aby se dané informace dostaly včas k těm, kdo mají na konci toho procesu rozhodovací pravomoc, co se týče nějakých opatření,“ dodal Tomšů.
Tomšů připomenul fakt, že předpovědi se tvoří na základě zkušeností meteorologů a zmíněných modelů, jež se kvůli požadovanému výpočetnímu výkonu provozují na superpočítačích. „Proces tvorby předpovědi počasí je v podstatě dvojí. Je založen na výstupech meteorologických modelů a na zkušenosti meteorologů, kteří s těmi modely pracují. Vzájemná symbióza vytváří finální předpověď počasí. Jeden bez druhého nemohou fungovat. Model sám a ani meteorolog sám o sobě nemá takovou úspěšnost,“ popsal.
Meteorologické modely se rozdělují na dva hlavní typy, globální a regionální. Globální modely v podstatě počítají počasí pro celou zemi a z nich se pak odvozují regionální modely. Regionální modely mají výhodu v tom, že jejich rozlišení je menší a jsou schopné počítat větší detaily na menším území.
„Na základě složitých fyzikálních a matematických rovnic superpočítač počítá model. Je nejen důležité rozlišení na zemském povrchu, ale také to, co model počítá do výšky. Jsou tam hladiny, ve kterých počítá. Bavíme se o vyšších desítkách vrstev, kdy nám dobře mapuje atmosféru,“ vysvětlil Tomšů.
Podkladem a zdrojem dat jsou pro modely pozemní měření, výšková měření z letadel nebo družicová měření. Modely se využívají několikrát denně, také proto, že meteorologové mohou spočítat, zda model nevydává špatné výsledky, porovnává výsledky s ostatními modely a zasazuje do toho vlastní zkušenost. Čím bližší je předpověď, tím je přesnější. Nejpřesnější předpověď ústav poskytuje 24 hodin předem.
