skip to main content

Český úspěch na Zlatých glóbech? Investujte, radí producent nominovaného snímku

„Zrovna jsem přistála na Ruzyni, zapnula si mobil a začaly cinkat zprávy s gratulacemi. Ihned jsem telefon vypnula, aby onen příjemný pocit zůstal ještě chvíli pouze se mnou,“ popisuje režisérka Michaela Pavlátová chvíli, kdy se před několika dny dozvěděla, že její snímek Moje slunce Mad je v úzké nominaci na Zlatý glóbus.

Společně s česko-francouzským snímkem, vyprávějícím o mladé Češce zamilované do Afghánce, se o sošku ucházejí také filmy z disneyovské produkce nebo animovaný dokument Flee. Ten vnímá Pavlátová jako hlavního favorita především kvůli scénáři – pojednává o Aminovi, afghánském uprchlíkovi v Dánsku, střežícím bolestivé tajemství.

„Producenti by ale určitě chtěli, abych hovořila jinak. Abych jasně dala najevo, že věřím v náš úspěch. Ale pro mě je okamžikem vítězství už nominace a zásluhu za ni vidím právě v intenzivní práci producentů,“ říká s  směvem Michaela Pavlátová.

Jak se český film vůbec do hlavní soutěže amerických filmových a televizních cen, které uděluje Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu, vůbec dostane? „Když se nám podařilo splnit hlavní podmínky pro hlasování, museli jsme zainvestovat do kampaně,“ vypočítává producent Petr Oukropec.

Pro PR komunikaci snímku Moje slunce Mad najal agenturu v Los Angeles, kde snímek propagovala osobně i režisérka. Pořádaly se projekce, setkání s klíčovými novináři i takzvané masterclassy na univerzitách.

„Uvědomili jsme si po úspěchu filmu na filmovém festivalu Annecy a dalších cenách, které posbíral v silné konkurenci po celém světě, že máme skoro povinnost se pokusit uspět i na americké půdě. V případě Glóbů pomohlo, že si film zamilovalo několik důležitých kritiků a ti ho pak doporučovali kolegům dál,“ prozrazuje Oukropec.

Reklama
Diváci oceňují sílu příběhu.

Právě vítězství na zmíněném francouzském festivalu, který v oblasti animovaného filmu patří k tomu největšímu a nejprestižnějšímu (český snímek zde byl v hlavní soutěži naposledy uveden před osmadvaceti lety), Pavlátové otevřel další dveře.

„Film má výborný ohlas nejen u lidí z animace, kteří primárně volí v naší kategorii, ale oslovuje i ty, kteří animované filmy nemusí. Oceňují sílu příběhu,“ říká producent.

Pavlátová, která je také docentkou na pražské FAMU, kde vede katedru animace, se však září trofejí nenechává oslnit. Nejdůležitější je pro ni autentická autorská tvorba a také schopnost překonávat sebe sama. Tu musela právě při natáčení svého posledního snímku zapojit nesčetněkrát.

„Jsem solitér a při přípravě Mého slunce jsem musela pracovat v týmu. Je pro mě nesmírně těžké nic po někom nepředělávat, dát svobodu. Což je přesně to, co by měl režisér dělat,“ tvrdí dnes. Film, který vznikl na motivy knihy Frišta novinářky Petry Procházkové, podle režisérky rozhodně není o politice, ale o „jemnosti a křehkosti emocí“.

Jestli svou nominaci promění na Zlatý glóbus, se dozvíme v noci z 9. na 10. ledna příštího roku. Mezitím můžete snímek stále vidět v českých kinech, kde je v distribuci od 21. října.