Téměř každý druhý nejbohatší Američan studoval jeden ze tří oborů. A informatika mezi ně překvapivě nepatří.
Když Marku Cubanovi, dnes majiteli basketebalového týmu Dallas Mavericks, ještě jako středoškolákovi nedovolili navštěvovat hodiny ekonomie pro vyšší ročníky, tajně po nocích docházel do večerní školy na University of Pittsburgh. Poté podle svých slov „vyletěl ze střední školy, aby šel na vysokou školu v Pittsburghu a přestěhoval se do Indiany, aby studoval účetnictví“.
Na Indiana University chodil jako deváťák na kurzy MBA až do doby, než si škola uvědomila, že je mu teprve osmnáct a nikdy nepodal přihlášku. Nakonec školu absolvoval s obchodním titulem.
„Od svých dvanácti jsem si byl jistý, že rozjedu vlastní byznys,“ říká Cuban, který je jedním z 65 miliardářů na letošním žebříčku nejbohatších Američanů Forbes 400, kteří vystudovali obor podnikání. Mezi další patří například Warren Buffett, Marc Benioff ze Salesforce nebo dědic Walmartu Jim Walton.
Podnikání je tak mezi nejbohatšími Američany nejoblíbenější vysokoškolský obor, těsně za ním se umisťuje ekonomie a inženýrství. Ekonomii vystudovalo 58 boháčů ze žebříčku Forbes 400. Mezi nejbohatší absolventy tohoto oboru patří investor a majitel týmu New York Met Steve Cohen z University of Pennsylvania, bitcoinová miliardářská dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi nebo Charles Schwab, zakladatel stejnojmenné makléřské firmy. Schwab odpromoval na Stanfordu i přesto, že celý život bojuje s dyslexií.
Padesát pět dnes nejbohatších Američanů si jako svůj obor vybralo inženýrství, mezi nimi bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg a bývalý generální ředitel Googlu Eric Schmidt. Šéf Amazonu Jeff Bezos, který se letos dostal na samý vrchol žebříčku, studoval inženýrství a počítačovou vědu.
Obory, které nejbohatší Američané z žebříčku Forbes 400 studovali nejčastěji
| | Podnikání | 65 |
| | Ekonomie | 58 |
| | Inženýrství | 55 |
| | Politologie | 22 |
| | Matematika | 18 |
| | Počítačové vědy | 17 |
Polovina miliardářů z žebříčku Forbes 400 získala bakalářský titul právě v těchto třech oborech. Informace se týkají 357 nejbohatších lidí v žebříčku, u kterých se nám podařilo ověřit údaje o jejich vzdělání a akademickém zázemí.
Důvody pro výběr konkrétního oboru mohou být přitom velmi osobní. Například spoluzakladatel Squar Jim McKelvey šel původně studovat ekonomii jenom proto, že mu jeho otec, tehdy děkan fakulty inženýrství na Washingtonské univerzitě v St. Louis řekl, že inženýři tráví celý život ve studovnách, a jsou proto velmi osamělí. Toto rozhodnutí se McKelveyovi, autorovi knihy The Innovation Stack: Building an Unbeatable Business One Crazy Idea at a Time, částečně vyplatilo.
„Existuje několik základních ekonomických konceptů, které velmi usnadňují podnikání,“ říká. Zejména teorie mikroekonomie a teorie her pomáhají předpovídat chování zákazníků. Makroekonomii zase využívám od doby, kdy jsem se stal členem představenstva Federálního rezervního systému,“ dodává McKelvey, který působí ve správní radě Federální rezervní banky v St. Louis.
Ekonomie ale ambicióznímu McKelveymu, kterého přitahovala i strojírenská fakulta, nestačila. Proč? „Protože z těch nejchytřejších dětí byli nakonec vždy inženýři,“ říká. Ve skutečnosti získal svůj druhý bakalářský titul z počítačové vědy, která se v oblíbenosti mezi bohatými Američany zařadila na šesté místo. Ze 400 nejbohatších Američanů si ji vybralo sedmnáct, včetně zakladatele eBay Pierra Omidyara.
McKelvey říká, že jeho úspěch v oboru počítačových věd hrál značnou roli v jeho celkovém úspěchu, protože ho naučil základní technické dovednosti, které mu umožnily sestrojovat výrobky „místo toho, aby musel někoho na tuto práci najímat“.
Steven Sarowitz, zakladatel firmy na online mzdové systémy Paylocity, šel studovat ekonomii z podobně osobního důvodu: protože zaostával v elektrotechnice. Ekonomie dávala Stevovi smysl také proto, že mu šla matematika a teoretické koncepty.
Akademiky, kteří se na výběru studijních oborů s Forbesem podíleli, vůbec nepřekvapilo, že se inženýrství a počítačová věda dostaly mezi nejoblíbenější zaměření nejúspěšnějších lidí v Americe.
„Když se podíváte na posledních dvacet let, velká část ekonomického růstu byla poháněna informačními technologiemi a příbuznými odvětvími,“ říká Saikat Chaudhuri, ředitel fakulty Kalifornské univerzity v Berkeley, který má kombinovaný titul ze strojírenství a podnikání.
„Takže není překvapivé, že lidé, kteří studovali počítačovou vědu a poté vytvoří firmy jako Facebook a Google, nebo své znalosti dokonce převedou do sféry finančnictví a bankovnictví, pak patří mezi nejbohatší lidi v celé Americe.“
A i když absolventi oborů podnikání, ekonomie a inženýrství se v žebříčku objevují nejčastěji, řada těch, kdo se v něm umístili, studovali i jiné fakulty, nejčastěji politologii (22 umístěných v žebříčku) nebo matematiku (18 umístěných).
Mezi absolventy politologie najdeme například Toma Pritzkera, výkonného předsedu známé sítě hotelů Hyatt Hotels. Titul z matematiky si zase odnesl Jim Simons, průkopník s kvantitativním obchodováním prostřednictvím hedgeových fondů.
Mezi nejbohatšími lidmi Ameriky se najdou dokonce takoví, kteří vysokou školu vůbec nestudovali. A není jich málo. Devatenáct z nich se na vysokou školu ani nehlásilo. Zmínit můžeme například Dana Kurziuse, spoluzakladatele e-mailové platformy Mailchimp, který si dříve přivydělával jako DJ a závodní skateboardista.
Dalších 37 z žebříčku, včetně čtyř z top dvacítky, školu nedokončili, často právě proto, aby se věnovali svému podnikání. Mezi nimi zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, Larry Ellison z Oraclu nebo Michael Dell, výkonný ředitel Dell Technologies.
S rozmanitostí oborů, které nejbohatší Američané absolvovali, se nabízí otázka, jestli to, co tyto úspěšné boháče spojuje, není něco jiného než akademické zázemí. Co přesně?
Vlastník basketbalového týmu Dallas Mavericks Mark Cuban má jasno:
„Tím, že jsem se snažil sám sebe překonávat, jsem získal sebevědomí k tomu, založit vlastní byznys, stejně jako vědomí toho, že se zvládnu naučit cokoli, co bych při něm mohl potřebovat,“ říká a zároveň dodává: „To byla moje největší škola!“
