Pamatujete si záběry obřích odstavných ploch kdesi v amerických pouštích s tisíci nových naftových volkswagenů, které po vypuknutí aféry Dieselgate nikdo nechtěl? Tehdy to vypadalo, že s německou automobilkou je v zámoří definitivní konec.
Střih, posunuli jsme se o šest let dopředu a jsme někde úplně jinde. Naftová auta už žádnou z automobilek nezajímají, koncern Volkswagen na zahlazení škod souvisejících s Dieselgate vyplatil přes 30 miliard dolarů a svoji budoucnost vložil do rukou elektromobility.
Volkswagen je proto zase zpátky a plánuje globální návrat na výsluní v plné parádě. A to i v USA, kde naftový škraloup dosáhl velikosti Černého moře. Cesta za úspěchem má vést hlavně přes auto, které nám ve Volkswagenu zatím půjčili na pouhou hodinu – přes městské SUV Volkswagen ID.4. Vyrábět se bude v Evropě, USA i Číně. A všude tam se bude i prodávat.
V USA čeká ID.4 souboj hlavně s podobnou Teslou Y, v Evropě pak přetahovaná o zákazníka i se sourozeneckou Škodou Enyaq iV. S tou má tenhle plnokrevný Němec z hlavních součástí společný podvozek, baterie i elektromotory a nejspíš ještě spoustu dalších věcí.
Jaké tohle auto tedy je? Po pár desítkách ujetých kilometrů můj hlavní dojem spočívá v tom, že pokud si od 15 let nepředplácíte Svět motorů a někdo vás bez řečí kolem posadí za volant ID.4 a zavelí „jeď“, nejspíš v první chvíli ani nepoznáte, že řídíte elektromobil. V tomhle základním pohledu globální tahoun Volkswagenu nikoho nezaskočí.
Zvykat si ale bude potřeba například na to, že řadicí páka je vyhynulý druh, že elektroauto má odpich jako sporťák, o kterém jste možná někdy snili, a že kvůli delšímu dojezdu je lepší používat režim s rekuperací, při kterém si auto při sundání nohy z plynového pedálu samo přibržďuje. Jestli se popasujete s tímhle, přeskočili jste z období ropy do období elektřiny.
ID.4 je kompaktní SUV a tváří se, že to myslí vážně. Jeho kufr má objem 543 litrů, což je o 13 víc než například u Audi Q3, na kouli utáhne až tunu nákladu a díky ližinám na střeše na něj jde připevnit box nebo kolo. A pak už jen vyrazit na dovolenou. Kdyby tedy bylo kam.
A když to nepůjde v létě, tak to možná vyjde na zimu. V tu dobu navíc nejspíš bude k dispozici i ID.4 ve verzi s pohonem všech kol. Ve výsledku pak před vámi bude stát prostě standardní městské SUV, kterých v různých podobách po světě jezdí miliony kusů. Jen tohle vpřed požene elektřina.
Co je oproti běžným autům jinak, je samozřejmě dojezd a tankování, respektive dobíjení. Nejlevnější verze slibuje, že se s ní dá ujet 345 kilometrů. Nejdražší model tenhle údaj navyšuje na 522 kilometrů. V obou případech je ale lepší počítat s údajem o pár desítek kilometrů nižším.
„Radosti“ spojené s tankováním si hodlám užít při týdenním testu, ale papírově platí, že domácí dobíjení akumulátoru do 80 procent kapacity zabere celou noc, dobíjení na cestách 40 až 75 minut. Tady zkrátka pohodlí dostává na frak.
Když se člověk začne v ID.4 po pár minutách rozkoukávat, zjistí, že klasická tlačítka na ovládání všeho možného zmizela. Jsou minulostí. Všechno se ovládá dotykem na displeji, dotykovými tlačítky na volantu nebo palubní desce. A někdy je to docela boj.
Pak ještě může přijít na řadu ovládání hlasem, případně pohybem ruky ve vzduchu, třeba při posouvání hrajících písníček. V tomhle je ID.4 spíš chytrý mobil než auto.
A jako se vám pravidelně aktualizuje mobil, stejně se aktualizuje i software ID.4. Velká aktualizace jednou za rok, ty menší zhruba jednou za čtvrtletí. Výhodou je, že aktualizace se díky neustálému připojení auta na internet dějí na dálku, aniž by bylo potřeba kvůli tomu jezdit do servisu.
Cena elektromobility? U ID.4 je to 991 900 korun za nejlevnější model s 345 kilometry dojezdu a výkonem 148 koní. Na opačném konci ceníku pak stojí verze s výkonem 203 koní a dojezdem 500 kilometrů. Na tu už je ale potřeba vydat 1 486 900 korun. Je to dost? Je. A je potřeba si na to začít zvykat.
29. 3. 20214 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
