Nové vydání Academic Ranking of World Universities (ARWU), známého jako Šanghajský žebříček, přineslo historický zlom. Čína má mezi tisícovkou nejlepších univerzit světa hned 234 zástupců, což je poprvé více než Spojené státy (187). První příčku po čtyřiadvacáté v řadě obhájil Harvard. Z pěti českých vysokých škol si své umístění udržely jen dvě, třem hodnocení kleslo.
Šanghajský žebříček vychází od roku 2003 a hodnotí – na rozdíl od ostatních žebříčků – téměř výhradně vědecký výkon: počet nositelů Nobelovy ceny a Fieldsovy medaile mezi absolventy a zaměstnanci, počet nejcitovanějších vědců světa, publikace v časopisech Nature a Science a objem článků v databázi Web of Science. Hodnoceno je zhruba 2500 univerzit, zveřejněna je pouze tisícovka.
Českým nejvýše postaveným školám patří 401. až 500. místo, které letos sdílejí Univerzita Karlova (UK) a Masarykova univerzita (MUNI). Pro Brno je to poprvé, co se dělí o první příčku v tuzemsku – nikoli ale díky vlastnímu vzestupu, nýbrž proto, že UK spadla z 301. až 400. místo. MUNI se drží na stejné pozici pátým rokem v řadě.
„To, že se Masarykova univerzita umístila popáté v top 500 a poprvé v historii získala sdílené 1. místo v ČR, je pro nás jasným potvrzením správnosti naší dlouhodobé strategie. Z celkových výsledků za Česko je však zjevné, že i udržení pozice je v rostoucí světové konkurenci nelehké, obzvlášť ve vědě, na kterou je žebříček zaměřen, rovněž tak se do elitní tisícovky vůbec probojovat,“ okomentoval úspěch MUNI rektor univerzity Martin Bareš.
Zbylé tři české vysoké školy jsou na tom o něco hůř. České vysoké učení technické v Praze se udrželo na 801. až 900. místě, Univerzita Palackého v Olomouci do stejného pásma klesla ze 701. až 800. místa a Česká zemědělská univerzita v Praze se propadla až do poslední stovky žebříčku.
Nedařilo se ani španělským vysokým školám. V žebříčku jich letos bylo o šest méně než loni, přičemž ani jedna z třiceti se nedostala do světové stovky. Nejvýše postavená je Univerzita v Barceloně (150. až 200. místo). Španělští akademici propad vysvětlují dlouhodobým podfinancováním veřejných vysokých škol a také tím, že většina ukazatelů žebříčku se počítá v absolutních číslech, což zvýhodňuje velké instituce.
První desítka zůstala beze změny ve složení, univerzity si jen prohodily pořadí. Osm míst v ní obsadily americké školy, Evropu zastupují jen Cambridge a Oxford. Nejlépe hodnocenou univerzitou kontinentální Evropy je francouzská Paris-Saclay na třináctém místě, nejvýše postavenou asijskou pak čínská Čching-chua na osmnáctém.
