Washington je plný prezidentských památníků, žádný ale není tak svérázný jako Trump International Hotel, situovaný jen kousek od Bílého domu.

Lahev Chardonnay z Trumpovy vinice ve Virginii je tu k mání za 68 dolarů. Talíř mořských plodů zvaný Trumpova věž, který obsahuje drobounkého humra, tucet ústřic a škeblí, vyjde na 120 dolarů a hamburger na 26 dolarů. Jediná věc, za kterou neplatíte, je všudypřítomný koktejl peněz a moci, který může kdokoli nasát jen tím, že pokukuje po vestibulu.

Výnosy ze zcela nového hotelu dosáhly v lednu 2017 – měsíci Trumpovy inaugurace – téměř 6 milionů dolarů, což zhruba dvojnásobně předčilo interní očekávání. Hotel za jeden měsíc vykázal čistý zisk 1,6 milionu dolarů.

K tomu je nutné přičíst peníze od Trumpových kamarádů miliardářů, jako je například vegaský magnát Phil Ruffin. Ten tu za jednu jedinou noc zaplatil 18 tisíc dolarů. A pak je tu údajných 1,5 milionu dolarů, které Trumpovi přitekly skrze 58. prezidentský inaugurační výbor.

Jedná se o skupinu, která peníze na týdenní oslavy vybrala od Trumpových fanoušků. Pokud vezmeme v potaz jen výše uvedená čísla, nejméně 25 procent z toho, co Trumpův hotel vydělal během prvního měsíce jeho prezidentství, přišlo od jeho politických dárců. Vyplatí se být prezidentem!

Nebo se to spíše vyplácelo. Dne 24. července, více než tři roky poté, co washingtonský hotel otevřel své brány, Forbes jeho cenu odhadl na 168 milionů dolarů. Trump přitom jen za opravy utratil 170 milionů dolarů z úvěru na opravy hotelu a dalších minimálně 30 milionů za renovace.

Celá investice se dnes jeví jako kolosální propadák a podobné okolnosti provázejí i další klíčový majetek v prezidentově portfoliu: floridský hotelový a golfový komplex Trump National Doral Miami.

Podle nejnovějších odhadů amerického Forbesu má zdejší resort hodnotu 153 milionů dolarů před zúčtováním dluhu. Vzhledem k tomu, že je na nemovitost vázána hypotéka ve výši 125 milionů dolarů, je Trumpův podíl odhadován na 28 milionů. Na počátku jeho prezidentství přitom tato hodnota činila o 70 milionů více.

Podtrženo a sečteno: prezident Trump, který se celé dekády chlubil svým podnikatelským umem, jejž měl uplatnit i při finanční správě země, dokázal jen v případě svých hotelů přijít odhadem o 100 milionů dolarů. Zlaté hotelové doly se tak staly pěněžními černými dírami.

Trumpovu prekérní finanční situaci dokazují podle listu the New York Times jeho daňová přiznání, ke kterým se vlivný deník dostal. Donald Trump podle jejich zjištění během dvou dekád zaznamenával chronické ztráty, vyhýbal se daňové povinnosti a dostal se do obrovských dluhů.

Jeho společnosti se ocitly ve finanční tísni, a to včetně dvou výše uvedených „klenotů“ – hotelu ve Washingtonu a resortu v Miami. Podle The New York Times je washingtonský hotel nyní ve finanční ztrátě 55 milionů dolarů a komplex v Miami se podílel dalšími desítkami až stovkami milionů na sumě 315 milionů, které celkově prodělaly Trumpovy golfové resorty.

Trump již léta lživě tvrdí, že nemůže své daňové záznamy zveřejnit.

Je nutné si uvědomit, že daňové přiznání není jenom souhrn čísel, ale nástin vašeho finančního života. Můžete se dozvědět o srážkách na charitativní účely, daních z nemovitosti či kapitálové účasti. Z dokumentů můžete rovněž zjistit potenciální existenci účtů v zahraničí nebo vlastnictví nemovitostí k pronájmu.

Donald Trump již léta lživě tvrdí, že nemůže zveřejnit své daňové záznamy, protože je podroben detailní prověrce daňových odvodů. The New York Times píší, že se bitva mezi Trumpem a federálním daňovým úřadem (IRS) vede o výši daní za rok 2009. Skutečnost je ale taková, že Trump může svá daňová přiznání odtajnit i během auditu.

Forbes nicméně zevrubně nahlédl do Trumpových podnikatelských aktivit za pomoci rozhovorů s anonymními zdroji přímo z The Trump Organization a také s investory a dalšími experty finančního světa. Americká redakce rovněž prozkoumala dostupné finanční záznamy a přímo v terénu  zjišťovala, jaký je stav Trumpových nemovitostí a jejich ekonomické výkonnosti.

Zástupci Trump Organization tvrdí, že to s byznysem začalo jít dolů vinou politického klimatu během celého roku 2016, kdy se Trumpovy firmy začaly potýkat s důsledky hulvátských a rasistických výroků budoucího prezidenta.

Poukazují například na rozhodnutí The Professional Golfers’ Association, která v roce 2016 oznámila, že přesune turnaj golfového šampionátu z Doralu do – ironií osudu – Mexika (Trump se o Mexičanech během kampaně vyjádřil jako o „drogových dealerech, kriminálnících a násilnících“).

Pozemek nemovitosti býval přitom během turnaje tradičně našlapaný návštěvníky a realitnímu magnátovi zajišťoval velký obnos peněz. „Přijít o takovou událost Doral zničilo,“ říká Joel Paige, správce resortu, který v této funkci působil i pod dřívějšími majiteli.

Značka Trump se stala přítěží.

Kontroverzní tón Trumpovy kampaně ovlivnil počínání dalších potenciálních klientů. „Řada charitativních organizací začala rušit akce, které v komplexu pořádaly, protože nechtěly být s Trumpem nijak spojené,“ řekl zástupce Trump Organization během jednoho z daňových slyšení. 

Obchodní značka Trump, kdysi přednost, se stala přítěží nejen v Doralu. „Trumpovo jméno bylo staženo z manhattanského hotelu Trump SoHo,“ dodal výše uvedený nejmenovaný zástupce. „Šlo o místo, které běžně navštěvovaly hvězdy NBA a NFL. Ty nyní nehodlaly Trumpovu značku podpořit.“

Hotel se v roce 2017 přejmenoval na The Dominick, a zastavil tak své finanční krvácení.

Někdejší hotel Trump SoHo, dnes The Dominick na Manhattanu

Tím však hotelové patálie novopečeného prezidenta ani zdaleka nekončí. Vraťme se do hotelu na washingtonské Pennsylvania Avenue zmíněného v úvodu. Stavba z 18. století, sloužící původně jako poštovní úřad, je velkolepým kusem architektury – dokonce druhým nejvyšším ve městě hned za Washingtonským památníkem.

Federální vláda, která budovu spravovala a prodělávala na jejím provozu ročně miliony dolarů, ji v roce 2011 nabídla soukromým investorům za účelem objekt zmodernizovat. O nabídku se ucházelo 10 společností včetně Hiltonu, ale nakonec se majitelem stala Trumpova rodina.

V rámci nájemní smlouvy s vládou souhlasila s investicí 200 milionů dolarů, která měla objekt přestavět na hotel. A tím začal řetězec, ze kterého je složité rozplést, kolik dnes Trump International Hotel Washington skutečně vydělává.

Určit čistý zisk je téměř nemožné, ale přesto existuje vodítko, které nám řekne víc. Součástí smlouvy o pronájmu mezi Trumpovou společností a federální vládou jsou totiž detailní finanční informace včetně zisku, které museli Trumpovi předložit vládní agentuře General Services Administration (GSA).

Její úlohou je mimo jiné tyto záznamy držet v utajení, jenže v srpnu 2017 GSA omylem publikovala na své webové stránce finanční data za čtyři měsíce daného roku. Deník The Washington Post si dokumenty vzápětí stáhl a zveřejnil je.

Trump International Hotel ve Washingtonu, D.C.

Média se zaměřila na skutečnost, že během prvních čtyř měsíců roku 2017 Trumpova organizace vydělala 18,1 milionu dolarů, a hotel tak opticky značně – o 49 procent – překonal původní odhady. Navíc vykázal dvoumilionový zisk. Podle odhadů měla přitom Trumpova organizace utrpět ztrátu 2,1 milionu dolarů. Vypadalo to tedy jako další náznak toho, že Trump na prezidentství vydělává.

Všem tehdy ušlo, že dvoumilionový zisk z výnosu 18,1 milionu vlastně není až tolik peněz: vypovídá o marži pouhých 11 procent, tedy hluboko pod oborovým průměrem.

„Očekával bych, že budou někde kolem 20 procent. Ještě více znepokojující je neschopnost hotelu vydělávat i během Trumpovy inaugurace,“ argumentuje Dan Wasiolek, analytik v oblasti pohostinství z investiční firmy Morningstar.

A jsou tu další neblahá znamení. Loni dala Trump Organization dohromady další dokument určený potenciálním investorům, kteří by měli zájem Trumpův washingtonský hotel koupit. Návrh přitom zahrnoval odhady z kategorie pohádek: organizace uváděla, že výnosy vyletí v roce 2020 na 67,7 milionu dolarů. Jednalo by se tak o 28procentní nárůst oproti předchozímu roku.

Možný roční profit se po odepsání úroku obrací v prach.

Washingtonský investor Brian Friedman je jedním z mála lidí, kteří měli ještě před reportéry The New York Times možnost nahlédnout do účetnictví hotelu. Friedman chtěl kdysi od rodiny Trumpových hotel koupit za 175 milionů dolarů a výměnou za tuto „výsadu“ podepsal důvěrné dokumenty, čímž se zavázal, že čísla nezveřejní.

Americký Forbes mu však předložil vlastní odhad hrubého výdělku pěti milionů – tedy ještě před zdaněním, úrokovou sazbou, odpisy a amortizací. Jaká byla investorova reakce na náš dotaz, jestli je odhad správný?

„Ano, vypadá to tak,“ odpověděl Friedman.

Tento zisk je následně snížen o úrokové sazby, daňové odvody, odpisy a amortizaci. Příklad? Trump Organization si od Deutsche Bank půjčila 170 milionů dolarů na renovaci nemovitosti. Řekněme, že prezident bance stále dluží a v roce 2017 zaplatil úrok ve výši 3,35 procenta, což by znamenalo roční úrok 5,7 milionu dolarů. Možný profit 5,1 milionu se rázem obrací v prach.

V letech 2018 a 2019 se navíc k nelibosti prezidenta úroková sazba navýšila, což v důsledku znamenalo další nafouknutí výdajů Trump Organization. Analýza finančních záznamů a průměrné výše úroků zároveň naznačují, že organizace mohla ve spojitosti s hotelem platit během druhého a třetího roku Trumpova prezidentství až čtyřprocentní úrok – tedy sedm milionů dolarů.

Trump Organization se k našim dotazům na toto téma nevyjádřila, ale investor Friedman má k jejímu podnikání co říci. „Trump utrácel šílené sumy peněz, zatraceně více, než bych si mohl kdy představit. Utratil je efektivně? Evidentně ne, čísla prostě hovoří za vše,“ tvrdí člověk, který měl možnost do účetnictví organizace nahlédnout.

Trump Organization v říjnu 2019 oznámila, že je otevřená myšlence hotel prodat – za ohromujících 500 milionů dolarů. Takový scénář se od začátku jevil jako nerealistický, protože hodnota hotelu prostě nebyla půl miliardy dolarů. „Prodej za 500 milionů se nikdy neuskuteční,“ prohlásil tehdy hotelový analytik Michael Bellisaro z investiční banky Baird.

Podle Wasiolaka z Morningstar byl cenový strop sotva poloviční: 240 milionů. Spekulovalo se o tom, že by hotel mohl nakonec koupit nějaký saúdskoarabský šejk, brunejský sultán, či dokonce magnát ze zemí, jako je Írán. Všechno ale změnil koronavirus.

Trumpovo jmění se během necelého měsíce zmenšilo o miliardu.

Trumpova administrativa zpočátku nepřikládala pandemii velkou pozornost. Prezident si dokonce zachovával optimismus, tedy alespoň na veřejnosti. „Jednoho dne to prostě zmizí,“ prohlásil neslavně o viru, který do této chvíle vzal život více než 200 tisícům Američanů.

Přání bylo otcem myšlenky, a to jak pro zemi, tak pro Trumpův byznys – zvlášť pro washingtonský hotel a miamský golfový resort v Doralu, zatížené třemi hypotékami v hodnotě 295 milionů dolarů. Kdo je poskytl? Opět prezidentova spolehlivá „kamarádka na telefonu“: Deutsche Bank.

V polovině března bylo jasné, že virus zmizet nehodlá. Trumpovo vlastní  jmění se mezi 1. a 18. březnem zmenšilo odhadem o miliardu dolarů. K tomu se objevila zpráva, že Trump Organization stáhla washingtonský hotel z trhu. 

Došlo také na masivní propouštění, kdy organizace ukončila pracovní poměr či poslala na nucenou dovolenou 2400 zaměstnanců pracujících v Trumpových firmách po celých Státech.

Co se týče Doralu, roční suma na pokrytí úroku a půjčky měla letos dosáhnout někam mezi 3 a 3,5 milionu dolarů. S ohledem na stav ekonomiky v období jejího znovuotevření bylo nejisté, zdali bude resort vůbec schopen tyto peníze do konce roku vydělat.

Trump se měl svého byznysového impéria zbavit, když nastoupil do funkce.

Finanční situace hotelu ve Washingtonu vypadá ještě daleko hrozivěji. Nemovitost nebyla schopna vyprodukovat zisk ani v časech všeobecné prosperity, tudíž lze s jistotou prohlásit, že hotel během pandemické krize tvrdě prodělává.

Znalci se domnívají, že Trump se měl celého svého byznysového impéria v hodnotě 3,5 miliardy dolarů zbavit, když se ujal funkce prezidenta. Peníze pak mohl investovat na burze cenných papírů S&P 500, čímž by se zároveň zbavil podezření ze střetu zájmů, která ho pronásledují celé čtyři roky v prezidentském úřadu.

Musel by zřejmě předem zaplatit vysokou daň z kapitálových výnosů, ale jeho značka by neutrpěla takový propad, nestal by se terčem kritiky ohledně dojení veřejných peněz za služby svých nemovitostí a nemusel by si dělat starosti ohledně poskytovatelů půjček.

Trump si však postavil hlavu a nadále doufal, že se jeho byznys zasažený nejenom koronavirem opět vzchopí. Kdo ale ještě dnes věří byznysovému úspěchu u člověka, kterému se povedlo zbankrotovat i vlastní kasino?