Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí stoupl meziročně o 23 procent na 14,3 miliardy korun. Objem aktiv pod správou jí vzrostl o šest procent na 296 miliard korun. Ostatní velké banky zaznamenaly také výrazný nárůst zisku.
„Meziroční nárůst zisku je způsoben zejména růstem objemu úvěrů i vkladů. Kapitál a likviditu udržujeme na vynikající úrovni. Podíl nevýkonných úvěrů v úvěrovém portfoliu zůstává nízký, ale začali jsme preventivně vytvářet nové opravné položky ke krytí případných ztrátových pohledávek,“ komentoval výsledky generální ředitel ČSOB Aleš Blažek (na úvodní fotografii).
Celkový objem úvěrů banky stoupl meziročně o sedm procent na 881 miliard korun. Objem úvěrů na bydlení vzrostl o šest procent na 504 miliard korun, výrazně tak zpomalil. Poptávku zbrzdily meziročně mnohem vyšší základní úrokové sazby a zpřísnění pravidel pro udělování hypoték ze strany České národní banky.
Naproti tomu se znásobily objemy úvěrů a půjček na úsporné bydlení, zejména hypoték. „Za první tři čtvrtletí jsme klientům poskytli více než 1800 hypoték na úsporné bydlení v objemu převyšujícím 7,6 miliardy korun. Průměrná hypotéka se zvýšila o sto tisíc korun na 4,3 milionu korun,“ upozornil Blažek.
Objem klientských vkladů narostl o šest procent na 1,192 bilionu korun. Vklady celkem dosáhly 1,341 bilionu, což bylo meziročně o šest procent výše. Počet klientů skupiny ČSOB vzrostl meziročně o 113 tisíc.
Provozní výnosy ČSOB stouply o 33 procent na 34 miliard korun. Provozní náklady bez bankovních daní činily 14,8 miliardy korun, což bylo meziroční zvýšení o deset procent. Podíl nevýkonných úvěrů z celého úvěrového portfolia byl na konci září 1,64 procenta.
Vyšší zisky velkých bank zvýšily pozornost státu v kontextu zavedení takzvané windfall tax. Daň z neočekávaných zisků nyní čeká na schválení senátem a podpis prezidenta. S jejím zavedením představitelé bank nesouhlasí. Generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka na konferenci Mastercard Banka roku označil daň za diskriminační.
Problematice daně z neočekávaných zisků a jejím dopadům se podrobněji věnovali kolegové z redakce Jan Strouhal a Miroslav Němý v listopadovém tištěném čísle magazínu Forbes.
