Americký prezident Donald Trump oznamuje i odvolává cla na dovoz zboží z různých států, jako kdyby rozdával karty u vyjednávacího stolu. Kanada aktuálně dostala tu nejnižší, Britové drží eso a Irsko nově dostalo žolíka na export své whiskey do USA. Jak je nastavená současná celní politika Spojených států?
Minulou neděli odpoledne, na golfovém hřišti v irském Doonbegu za lehce zachmuřeného počasí právě končil turnaj Irish Open, když americký prezident Donald Trump mile překvapil domácí publikum.
„Všichni mě otravovali a říkali: Udělal byste mi laskavost? Je to tak nespravedlivé, co se děje,“ nechal se slyšet šéf Bílého domu. A následně Irům oznámil: „Jménem Spojených států odstraním cla na irskou whiskey.“
Irská whiskey přitom dosud spadala do stejného režimu jako ostatní alkohol z Evropské unie, tedy podléhala desetiprocentnímu clu. Trump podle agentury Reuters záležitost předtím probíral s irským premiérem Micheálem Martinem i golfistou Shanem Lowrym a nyní slibuje, že pro oblíbený nápoj udělá výjimku.
Jen o několik dní dříve přitom Trumpova administrativa oznámila tvrdé podmínky proti obchodníkům v sousední Kanadě. Vybrané kanadské alkoholické nápoje mají od konce září dostat zákaz dovozu do Spojených států. Do té doby na ně dopadá padesátiprocentní dodatečné clo.
Jedné whiskey tedy Trump otevřel dveře do Ameriky, jiné je zase zavřel. Lépe snad současnou obchodní politiku amerického prezidenta ani nelze popsat.
Část výjimek vzniká proto, že Spojené státy dané zboží samy potřebují. Jiné fungují jako odměna za ústupek. U léků či polovodičů rozhoduje i jejich využití nebo chování výrobce. A nakonec hraje roli také čistá diplomacie a lobbing. Clo je pro Trumpa zkrátka trumfem pro další vyjednávání.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA proti původním mimořádným clům americký prezident v únoru 2026 zavedl dočasnou desetiprocentní přirážku na import z EU. Ta skončila 24. července a ve stejný den nastoupila nová cla podle Sekce 301, převážně deset nebo dvanáct a půl procenta.
Současně ale byly schváleny produktové výjimky, které si v oné celní zdi jaksi najdou skulinku. Jedná se o zvláštní bilaterální dohody, celní kvóty, sektorová cla a pravidla, podle kterých se některé sazby sčítají, jiné nikoli a další lze obejít investicí v USA.
Jen při zavádění červencového režimu jich americká administrativa podle agentury Reuters přidala přibližně 471. Pojďme se podívat na několik z nich.
Irsko
Whiskey destilovaná v Irsku čelí standardnímu desetiprocentnímu clu, které se vztahuje na zboží z Evropské unie vstupující do Spojených států. U nových cel podle Sekce 301 platí zvláštní pravidlo, jestliže je standardní americké clo nižší než deset procent, Trumpova přirážka jej dorovná do deseti procent.
Pokud už je běžné clo deset procent nebo vyšší, nová přirážka je nulová. Evropské víno a lihoviny tak nyní v USA nesou desetiprocentní celní zátěž. Jenže irská whiskey má být nově výjimkou.
Trump 13. září prohlásil, že ji od cla osvobodí úplně. Prozatím jde o prezidentský příslib a podrobnosti implementace Washington ještě musí zveřejnit.
Asociace irské whiskey krok okamžitě přivítala a začala tlačit na návrat bezcelního obchodu s alkoholem mezi oběma stranami Atlantiku obecně. Výsledek je poněkud bizarní, francouzský koňak nebo italská grappa mají platit, irská whiskey nikoli.
Evropská unie
Pro většinu Evropské unie je základ současného systému relativně jednoduchý. Výsledná sazba podle nové Sekce 301 má být deset procent. Jenže pak začínají výjimky.
Po červencové změně režimu Washington znovu potvrdil speciální zacházení například pro korek, broušené diamanty, části letadel a některé léky. Diamantová výjimka je důležitá pro belgické Antverpy, jedno z hlavních světových center obchodu s diamanty.
U civilních letadel funguje ještě širší zvýhodnění vycházející z americko-evropské dohody. Zvláštní podmínky mají také generické léky a rovněž některé přírodní zdroje, které Spojené státy nedokážou samy získat v dostatečném množství. Příkladem za všechny je již zmíněný korek.
Česká republika
Česko nemá vlastní Trumpovu celní sazbu, jako člen Evropské unie spadá pod společný režim. U většiny tuzemského zboží dováženého do USA dnes výsledná sazba dosahuje maximálně deseti procent.
Tvrdší režim ale dopadá na některé sektory. Auta a autodíly mají sazbu patnáct procent, stejně jako patentované léky. U oceli, hliníku nebo mědi může celní zatížení vystoupat až k padesáti procentům.
Velká Británie
Výrazně lépe si vedou Britové. Na běžné britské zboží se v současném režimu vztahuje desetiprocentní sazba, u několika symbolicky i ekonomicky významných produktů ale Donald Trump udělal zásadní ústupky.
Zůstaňme ještě chvíli u alkoholu, od 24. července má skotská whisky nulové dodatečné clo a Londýn dále oznámil, že stejné nulové zacházení dostala také vybraná zdravotnická technika.
Pro skotskou whisky je to obrovská věc. Spojené státy jsou jejím nejcennějším exportním trhem a britská vláda uvádí, že v roce 2025 měla hodnota britského vývozu whisky do USA kolem jedné miliardy liber čili 28,4 miliardy korun.
Velkou slevu si Britové vyjednali rovněž pro automobily. Trump původně zatížil dovážené vozy sektorovým clem ve výši pětadvaceti procent. U Británie ale vytvořil kvótu sto tisíc vozů ročně, které mohou vstoupit do USA s celkovou sazbou pouze deset procent. Stejná sazba se vztahuje i na britské díly určené pro britská auta.
Vybraná britská letadla, motory a letecké součástky dostaly další výjimku. A patentované léky měly místo základních sta procent sazbu deset procent a nyní klesly na nulu.
Kanada
Pokud je Británie příkladem země, která si postupně otevírá dveře do USA, Kanada je momentálně v opačné situaci. V červencovém režimu spadla mezi země s desetiprocentní sazbou. Jenže Washington a Ottawa současně vedou mnohem ostřejší spor o automobily, mléčné výrobky a alkohol.
V létě Trumpova administrativa uvalila na vybrané kanadské výrobky v těchto kategoriích dodatečné padesátiprocentní clo. A pak ještě přitvrdila. Od 29. září 2026 mají být některé kanadské alkoholické nápoje a mléčné výrobky z dovozu do Spojených států úplně vyloučeny.
Do té doby se na dotčené položky vztahuje padesátiprocentní sazba. Podobnou eskalaci Washington připravil také u některých produktů souvisejících s automobilovým sporem.
Mexiko
V úplně jiné pozici je jižní soused Spojených států. Mexiko formálně patří mezi země s desetiprocentní sazbou, jenže velká část vzájemného obchodu podléhá podmínkám, stanoveným v severoamerické dohodě USMCA.
Mexický ministr hospodářství Marcelo Ebrard po oznámení nových Trumpových tarifů tvrdil, že se pro jeho zemi prakticky nic nemění. Agentura Reuters uvádí, že přibližně pětaosmdesát procent mexického exportu do USA má dál vstupovat bez cla.
Výjimkou jsou některé sektorové bariéry. Největší bolestí jsou mexické automobily, které Spojené státy nadále drží pod pětadvacetiprocentním sektorovým clem. Mexiko se je snaží dostat na úroveň podmínek, které Trump poskytl jiným partnerům a Washington na oplátku požaduje více amerických součástek v automobilech vyrobených v Mexiku.
Trump tak může ve stejném obchodním vztahu nechat většinu zboží cestovat prakticky bez překážek a zároveň u jednoho z největších průmyslových sektorů držet pětadvacetiprocentní zeď.
Brazílie
Pojďme ještě jižněji a rovnou do Brazílie. V červenci Washington uvalil pětadvacetiprocentní clo na velkou část brazilského zboží.
Zasáhlo například nábytek, etanol, stroje, obuv či cukr. Opatření zdůvodnil mimo jiné spory kolem digitálního obchodu, přístupu amerického etanolu na brazilský trh, ochrany duševního vlastnictví a odlesňování.
Jenže stačí se podívat na seznam výjimek a zjistíme, že mimo pětadvacetiprocentní sazbu zůstalo hovězí maso, pomerančový džus, letadla a jejich díly či energetické produkty. A také káva, kterou Brazílie napájí přibližně třetinu americké spotřeby.
V novém červencovém balíku je situace ještě bizarnější. Podle brazilské vlády bylo z obou nových amerických cel vyňato přibližně dva tisíce brazilských produktů. Jinými slovy, Trump Brazílii „trestá“ vysokým clem, ale když jde o věci, které Amerika opravdu hodně potřebuje, obchodní bariéry mizejí.
Japonsko
Země vycházejícího slunce patří do zvláštní skupiny amerických partnerů, Washington jí nastavuje výslednou kombinaci standardního cla a nové přirážky na dvanáct a půl procenta. Pokud už běžné americké clo na tuto úroveň dosahuje, dodatečné clo je nulové.
Ještě významnější ústupek dostalo Tokio u automobilů. Místo pětadvacetiprocentního sektorového cla mají japonská auta a automobilové díly celkovou sazbu patnáct procent. Stejný patnáctiprocentní strop platí pro japonské patentované léky, zatímco základní Trumpova sazba pro země bez dohody činí sto procent.
A zvýhodnění pokračuje i u novějších sektorů. Trump například uvalil pětadvacetiprocentní sazbu na drony a jejich součástky, pro Japonsko ale stanovil maximální sazbu patnáct procent.
Švýcarsko
Švýcarsko začínalo Trumpovu druhou celní válku velmi nepříjemně, v roce 2025 mu Bílý dům v původním systému přidělil jednu z nejvyšších sazeb, jednalo se o 39 procent. Později se to změnilo.
V nynějším režimu spadá Švýcarsko společně s Japonskem do systému, kde kombinace běžného a nového cla končí na dvanáct a půl procenta.
U farmaceutických výrobků, jednoho z nejdůležitějších švýcarských exportů, navíc místo základního stoprocentního cla platí jen patnáctiprocentní sazba.
Stejné zacházení dostalo i Lichtenštejnsko, které je se Švýcarskem v celní unii. A tyto dvě země zase na oplátku slíbily mimo jiné nulová cla na veškeré americké průmyslové zboží, mořské plody a vybrané zemědělské produkty.
Bangladéš, Kambodža, Indonésie a Malajsie
Bangladéš, Kambodža, Indonésie a Malajsie spadají do skupiny desetiprocentních cel. Jenže Washington pro ně vytvořil systém celních kvót, který může část textilu a oblečení od této desetiprocentní sazby úplně osvobodit.
Podmínkou je, že daná země bude nakupovat určité množství americké bavlny nebo amerických textilních vstupů. Mechanismus je učebnicovým příkladem Trumpovy obchodní politiky. Bangladéš může dál vyrábět tričko. Amerika mu může odpustit nové clo. Ale bavlna na jeho výrobu má přijet pokud možno z USA.
Čína
Čína je na opačném konci spektra, v novém režimu patří mezi země, na které dopadá plná sazba ve výši dvanáct a půl procenta, nikoli zvýhodněný systém, kde se clo pouze dopočítává do určitého stropu. Peking opatření označil za protekcionistické a vyzval Washington k jeho zrušení.
Trump místo toho zavedl pětadvacetiprocentní sektorové clo na vybrané pokročilé čipy. Současně z něj ale vyňal čipy určené pro americká datacentra, výzkum a vývoj, startupy, opravy, část spotřební elektroniky, civilní průmysl či veřejný sektor.
Jinými slovy, cla budou pětadvacet procent, pokud čip Americe nepomáhá. Nula, pokud Washington rozhodne, že pomáhá.
