Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy od 1. ledna 2027 uvalí padesátiprocentní clo na dovoz osobních a nákladních automobilů, autodílů a oceli z Kanady. Reaguje tím na krach obchodních jednání z minulého týdne. Podle Trumpa Kanada svou celní politikou dlouhodobě poškozuje americké zemědělce.
Zásah míří přímo do jádra kanadského vývozu. Kanada podle dostupných odhadů vyveze do Spojených států ročně kolem 1,8 milionu vozů – jde zhruba o 85 procent veškeré tamní automobilové výroby a celkově míří do USA přes devadesát procent kanadského exportu aut. Objem se pohybuje kolem 48 miliard dolarů, téměř bilion korun.
Nová cla přicházejí pouze pár dní poté, co Washington v sobotu zavedl padesátiprocentní clo na kanadskou překližku, alkohol, elektrická zařízení nebo hokejovou výstroj. Trump k tomu použil Section 338, dosud nikdy nevyužitou klauzuli zákona z roku 1930.
Kanada už avizovala odvetu – od 8. září uvalí cla na americké zboží za dvacet miliard dolarů, tedy ve stejném objemu. Dopadnou na ocel, mléčné výrobky, domácí spotřebiče, zemědělské stroje, elektroniku, buničinu a papír.
„Ve válce se ocitnete, když jste napadeni. My jsme byli napadeni,“ řekl novinářům v Ottawě kanadský premiér Mark Carney. Kanada se tak stává jednou ze dvou zemí, jež Trumpovi odpovídají stejnou mincí. Tou druhou je Čína.
Právě automobilový sektor přitom jednání položil. Vyjednavači podle Carneyho probírali snížení pětadvacetiprocentního cla na neamerický podíl v kanadských autech na patnáct procent, Washington ale odmítl rozšířit úlevu na střední a těžké nákladní vozy – tedy přesně na kategorii, kterou rozjíždí Ford ve své továrně u Toronta.
USA navíc podle premiéra na poslední chvíli požadovaly omezení kanadských obchodních dohod s třetími zeměmi, výhradní přístup ke kritickým surovinám a vznesly námitky vůči ochraně francouzštiny v Québecu. „Chtěli příliš mnoho a nabídli příliš málo. Je to mocenská hra,“ shrnul to Carney.
V sázce je hodně. Obě země si loni vyměnily zboží a služby za 880 miliard dolarů a téměř 72 procent kanadského vývozu míří do USA. Ekonom Trevor Tombe z Univerzity v Calgary odhaduje, že americká cla vyženou kanadskou inflaci na čtyři procenta a o práci může přijít devadesát tisíc lidí, což by nezaměstnanost zvedlo na sedm procent.
Carney má na rozdíl od Trumpa za sebou veřejnost. Podle průzkumu Leger Marketing si 56 procent Kanaďanů přeje, aby vláda zaujala tvrdý postoj a nedělala další ústupky. Podporu mu vyjádřil i šéf opoziční Konzervativní strany Pierre Poilievre nebo premiér Ontaria Doug Ford.
Zároveň si Ottawa nechává otevřená zadní vrátka: Carney uvedl, že je připraven odvetná cla na ocel a hliník zrušit, pokud Washington svá výrazně sníží. Ve Spojených státech se blíží listopadové volby do Kongresu, kde jsou hlavním tématem vysoké životní náklady.
