Má to být nástroj, který pomůže třeba bojovat se zločinem a který usnadní řadu lidských činností. Jenže se stále více ukazuje, že umělá inteligence potřebuje i vlastní systém brzd. A také že snahy o regulaci narážejí na spoustu problémů.

Třeba na samotnou definici umělé inteligence. Evropská unie teď i z těchto důvodů řeší podobu Aktu o umělé inteligenci, tedy nařízení, které by mělo umělou inteligenci v členských zemích regulovat.

A může také posloužit jako vzor pro zpřísňování regulace globálně – stejným způsobem, jakým GDPR z roku 2018 přimělo nadnárodní společnosti po celém světě přehodnotit své přístupy k soukromí a odpovědnosti při správě dat.

Unijní snaha regulovat umělou inteligenci rozhodně není prvním pokusem o podobné nařízení. Právě zmiňované GDPR obsahuje klauzule, které řeší umělou inteligenci a její algoritmy.

Vzniklo už také několik místních předpisů v jednotlivých zemích, včetně zákazů používání určitých typů AI (jako je například rozpoznávání obličejů).

Některé státy už také uzákonily předpisy a rámce pro umělou inteligenci – například nedávno v Kanadě o soukromí a vývoji systémů umělé inteligence a rámec řízení umělé inteligence zavedený Singapurem.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium