V posledních týdnech na nás každým dnem padají z médií zprávy o růstu cen elektřiny na energetických burzách do závratných výšin s varováním, že si v příštích letech za elektřinu všichni – firmy i domácnosti – citelně připlatíme.
Je určitě pravdou, že k turbulencím na trhu s energiemi nyní dochází a že energetiku čeká překotný vývoj. Už menší pravdou ale je, že by se na nás v příštím roce hnalo extrémní zdražení elektřiny. Pojďme si tedy vysvětlit, jak se situace doopravdy má.
Co se děje?
Po z pohledu cen klidném roce 2020, kdy lockdowny spojené s celosvětovou pandemií zastavily ekonomiku, snížily spotřebu energií, a některé elektrárny proto musely kvůli přebytku elektřiny dokonce dočasně zastavit výrobu, se ceny energií začaly pomalu zvedat. Nyní dosahují extrémních výšin.
Konkrétním výsledkem tedy je, že cena kontraktů na elektřinu s dodáním v příštím roce se na energetické burze v Praze od začátku roku zdvojnásobila na více než sto eur za megawatthodinu.
Vývoj cen elektřiny s kontraktem pro dodání v roce 2022 za poslední rok | Zdroj PXE
U elektřiny s kontraktem dodání v roce 2023 není vývoj tak divoký, i tak se ale pohybuje na zhruba 78 eurech za megawatthodinu, u roku 2024 na 71 eurech.
Proč se to děje?
Za současným turbulentním vývojem na energetickém trhu stojí mix faktorů – jednak je to prudké oživení celosvětové poptávky po karanténách v době pandemie, olej do ohně pak přilévá i zelená politika Evropské unie.
Výrazné oživení světové ekonomiky v letošním roce způsobilo vysokou poptávku v podstatě po všem. To si dnes uvědomují například stavaři či domácí kutilové, kteří shánějí pro své stavby a jiné výtvory materiál. Všechno zdražilo a stále zdražuje. A jinak tomu není ani u komodit, jako je uhlí nebo plyn, které patří k základním surovinám pro výrobu elektřiny, a tak se do její ceny silně promítají.
Konkrétně, cena uhlí za poslední rok vzrostla až o 250 procent a cena plynu také dnes stojí dvojnásobně a víc než před rokem. Dá se říct, že dnes jsou růsty cen komodit hlavním tahounem vzrůstajících cen energií.
Vývoj cen uhlí za poslední rok v USD / t | Zdroj Business Insider
Druhým faktorem je zelená politika Evropské unie, která se nyní propisuje do cen elektřiny prostřednictvím emisních povolenek. Ty také v posledních měsících vzrostly na své maximální hodnoty přesahující šedesát eur za tunu vypuštěného CO2.
Na druhou stranu je nutné dodat, že cena povolenek v současnosti není hlavním hybatelem růstu cen energií, protože tvoří jen zlomek nákladů na výrobu elektřiny.
„V ČR na výrobu jedné megawatthodiny vyprodukujeme 0,43 tuny CO2, což na povolenkách stojí 555 korun. To je zhruba desetina ceny, za kterou se megawatthodina prodává,“ uvedl k tomu hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Jaký to má dopad?
Vysoké ceny energií si už vybírají svou daň. Někteří menší obchodníci s energiemi, kteří elektřinu nakupují od velkých výrobců, se dostali do tlaku, kdy – pokud se nezajistili forwardy – na jedné straně nakupují drahou elektřinu na velkoobchodním trhu, na druhé ji prodávají za stále nízkou cenu svým klientům, ať už firmám, či domácnostem.
A někteří již nemají peníze na to, ji kupovat. Hospodářské noviny si například všimly, že ukončit prodeje již musel menší dodavatel energií Lumius. To samé musel udělat už v červnu další menší distributor Fosfa.
I velcí hráči na trhu, kteří byli dostatečně prozíraví a snažili se vyjednat co nejvýhodnější kontrakty pro letošní rok, což jim dává konkurenční výhodu oproti těm, kteří tak neučinili, ale musí reagovat. Jak jinak než zvýšením cen.
To od podzimu ohlásila Bohemia Energy, která se ceny rozhodla ceny zvýšit od listopadu, následuje ji i PRE, naproti tomu E.ON se zatím ke zdražování dle svých slov nechystá.
„To, co se na trhu s energiemi událo za poslední rok, by se v čistě tržním prostředí stalo během pěti až deseti let. Proto standardní ceníky v době, kdy je cena na burze schopna za deset dní vzrůst o deset eur za megawatthodinu, nedávají smysl,“ uvedl k tomu obchodní ředitel Bohemia Energy Libor Holub.
Kam vše poroste?
Odborníci odhadují, že cena elektřiny, kterou platí firmy a domácnosti, letos vzroste v rozmezí od deseti do dvaceti procent.
I když půjde o citelný skok, který každou domácnost vyjde ročně na několik tisíc korun v závislosti na tom, čím topí a jak tuhá bude zima, nebude zdražení tak silné jako daleko prudší růst ceny silové elektřiny na burzách.
Největší výrobce elektřiny v Česku ČEZ totiž prodává elektřinu s předstihem. A tu na letošní rok obchodníkům prodal za 48 eur za megawatthodinu. V porovnání se současnou cenou elektřiny na burzách jde o sotva poloviční hodnotu.
Zjednodušeně se dá říci, že ti, kteří dnes zdražují ceny energie pro koncové spotřebitele, se buď špatně (nebo vůbec) zajistili budoucími forwardy, nebo využívají situace všeobecného očekávání růstu cen za elektřiny.
Máme ceny fixovat?
Možná i vám už přišel domů dopis od vašeho dodavatele energií s doporučením nechat si cenu elektřiny pro příští roky raději zafixovat a vyhnout se případným dalším budoucím výkyvům, hlavně teda dalšímu růstu cen jiskřivé energie.
Pokud jste fixaci nakloněni, pořádně ji promyslete. Nic totiž netrvá věčně a podle odborníků na energetický trh se růst cen v příštím roce zklidní. Někteří predikují i lehčí pokles.
„Po tak rychlém a prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny by měla následovat korekce, nikdo ale neví, kdy a na jaké úrovni k ní dojde,“ uvedl tento týden analytik společnosti ENA Jiří Gavor, který působí také jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
Obecně, fixace je dobrá tehdy, pokud jdou ceny na burze nahoru, ovšem pakliže jdou dolů, výhodná není. A když se situace uklidní a ceny komodit i elektřiny budou nižší, při zafixovaných cenách vám to příliš nepomůže.
„Řešte nyní fixaci elektřiny na dva či tři roky velmi obezřetně. Nenechte se vystrašit jen vývojem roku 2022. ČEZ jako největší výrobce elektřiny v ČR k 30. 6. 2021 prodal 75 procent výroby roku 2022 za průměrnou cenu 51 eur, tržní cena je 95 eur/MWh. Elektřina na roky 2023 a 2024 je o sedmnáct procent, resp. 26 procent níže,“ napsal investor a akcionář ČEZ Michal Šnobr v tomto týdnu na svém twitterovém účtu.
I kdyby ale došlo k uklidnění situace, budoucnosti s dražší elektřinou se pravděpodobně nevyhneme. Za tím bude stát hlavně zelená politika Evropské unie v podobě Green Dealu, který má za cíl snížit emise oxidu uhličitého a dovést Evropu do roku 2050 k uhlíkové neutralitě.
Foto: Michael Tomeš
Foto Michael Tomeš
I proto se nyní odstavují „špinavé“ uhelné provozy a vše se sází na obnovitelné zdroje. Jenže ty možná celou energetickou spotřebu Evropy neutáhnou, obzvláště v zimě. A tak je možné, že uhelné elektrárny zde nakonec budeme mít déle, než si nyní myslíme.
Prodražování provozování uhelných elektráren, ať už emisními povolenkami, nebo horší dostupností úvěrů, nebudou elektrárenské skupiny absorbovat sami. Dá se očekávat, že zvýšené náklady postupně převedou na spotřebitele.
Suma sumárum, energetický Sajgon v podobě extrémně vysokých cen pro elektřiny pro domácnosti není na pořadu dne. Že si ale budeme muset zvykat na dekádu o poznání dražší elektřiny, než jsme byli doposud zvyklí, je ovšem holý fakt, se kterým musíme počítat.
