skip to main content
Ekonomika

Tornádo na energetické burze. Češi se musí připravit na citelné zdražení elektřiny

Ceny emisních povolenek na rekordních hodnotách, zdražování uhlí i plynu a do toho zelená politika Evropské unie. Mix, který dovedl ceny elektřiny na energetické burze k nejvyšším hodnotám od roku 2008, kdy se světová ekonomika ještě před pádem investiční banky Lehman Brothers těšila z vysokého růstu i poptávky.

V řeči konkrétních čísel je výsledkem to, že elektřina s dodávkou na příští rok se na energetické burze PXE obchodovala za 94 eur za megawatthodinu, což byla nejvyšší hodnota od 1. července 2008.

Z tohoto důvodu by se měly české firmy i domácnosti připravit na citelný růst účtů za elektřinu, jež by mohly k celkové inflaci, která je za srpen dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (+ 4,1 procenta v meziročním porovnání) nejvyšší za posledních třináct let, přispět navíc jedním procentním bodem.

Reklama

„Ve srovnání s průměrem roku 2019 je v současnosti cena na rok 2022 více než dvojnásobná. Stejně tak v posledních týdnech výrazně zdražil plyn na burze, což souvisí s omezováním dodávek z Ruska. Cena plynu na rok 2022 se tak v současnosti přiblížila k hodnotě čtyřiceti eur, zatímco v roce 2019 se pohybovala kolem patnácti eur. Růst cen energií na trzích je tak extrémní,“ potvrzuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

1000 % o tolik se zvýšila cena emisních povolenek v posledních šesti letech.

A vzápětí odhaduje, že cena elektřiny i plynu zdraží v příštím roce o více než deset procent. Některé odhady ale zmiňují růst cen energií až o pětinu. Zvyšování cen už přitom začalo. Od září k němu přistoupila například firma PRE, která zvedla ceny o zhruba sedm procent, nebo Bohemia Energy miliardáře Jiřího Písaříka. Firmy už sami nedokážou absorbovat rychlý růst cen na velkoobchodním trhu.

Jedním z hlavních uváděných faktorů je raketový růst cen emisních povolenek, které se v tomto týdnu dostaly na rekord nad šedesát eur za tunu CO2.

„Za necelých šest let se cena emisních povolenek zvýšila téměř o 1000 procent. Cena povolenek tak rostla zhruba osmkrát rychleji než index S&P 500,“ všímá si hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček.

Vývoj cen emisních povolenek v posledních dvou letech (v eur/t CO2) | Zdroj: TheIce.com

Ten zároveň vypočítává, že v Česku na výrobu jedné megawatthodiny elektřiny vyprodukujeme 0,43 tuny CO2, což na povolenkách stojí 555 korun. To je ovšem jen zhruba desetina ceny, za kterou se jedna megawatthodina prodává.

Reklama

Hlavním hybatelem cen na trhu je v současnosti spíše silný tlak na růst cen komodit, včetně těch energetických. Cena uhlí jakožto základní výrobní suroviny vzrostla od začátku roku o více než 250 procent.

„Alespoň krátkodobé řešení nabízí lidem zajištění pevné sazby za energie. Zdražování je však dlouhodobý trend, a růst se proto časem nevyhne ani fixovaným cenám,“ uvádí Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno.

Předplatné Forbesu

„Cena elektřiny na burze se v koncových cenách pro zákazníky projevuje se zpožděním kvůli dlouhodobým kontraktům,“ vysvětluje Křeček z BHS Securities.

Macenauer pak konkrétně firmám radí, aby se před očekávaným růstem cen bránily výstavbou vlastních zdrojů výroby či chytrých řešení. „Taková řešení nabízejí nejen úspory, ale při správné realizaci také příležitost k dodatečným výnosům za prodej nespotřebované energie.“

Kromě růstu cen emisních povolenek a vysoké poptávky po komoditách se v budoucích rostoucích cenách elektřiny projeví i zelená politika Evropské unie, která se vydala na cestu naplnění cílů v rámci nové iniciativy Green Deal.

Hlavním cílem EU je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, přičemž do roku 2030 si vytyčila metu snížit produkované emise alespoň o 55 procent v porovnání s rokem 1990.

S uhelnými elektrárnami se v Evropě do budoucna nepočítá a odrazem v reálné ekonomice už nyní je prodražení financování podobných „špinavých“ projektů u bank, pokud jim vůbec nějaká půjčí. I banky jsou totiž tlačeny do toho, aby měly co nejvíce zelené úvěrové portfolio.

Výroba elektřiny v Česku je stále z 36 procent závislá na uhelných zdrojích. Dá se při tom očekávat, že výrobci elektřiny z fosilních zdrojů nebudou zmíněné zvýšené kapitálové náklady na provoz energetických bloků absorbovat, ale časem je přenesou na koncové spotřebitele.

„Je evidentní, že celý sektor energetiky v kontextu evropské politiky prochází výrazným přerodem, a to se týká i Česka, která bylo donedávna zvyklé žít v energetické hojnosti za příznivých cen. V současnosti jsme ovšem svědky ubývání kapacit a zároveň postupného zdražování cen energií,“ uvedl k tomu v tomto týdnu na ostravské konferenci International Energy Clubu René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku.

Reklama
Reklama