skip to main content
Komentář

Co způsobí zvýšení sazeb ČNB? (Ne)zdražení hypoték i návrat do normálu

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň ve svém komentáři přibližuje důvody, proč zvýšení úrokových sazeb není tak velkou událostí, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Šok! Úrokové sazby se dnes odpoledne zdvojnásobily! Co to bude znamenat?

Reklama
  • Úplně okamžitě se nestane nic radikálního.

    Trh zvýšení čekal, a proto nečekal a vše již dávno promítl do cen. Ekonomové již dávno pozorují, že s trhy skutečně hýbají jen překvapení. A tohle překvapení nebylo. Sama ČNB před měsícem oznámila, že chce uskutečnit zhruba tři zvýšení do konce roku.

    Nemá cenu je všechny koncentrovat na konec roku, takže aby se to všechno rozprostřelo, bylo třeba začít již nyní. I díky obří medializaci růstu cen materiálů tlačících na budoucí inflaci, až se začne propisovat do cen finálních výrobků.

    Finanční trh je vlastně obřím procesorem informací, a úroková sazba je jen takovou svodkou všech informací o tom, jak na tom je zítřek vůči dnešku. Ceny finančních produktů tak již započetly informaci o budoucím zvýšení úroků před jejich vyhlášením. Změnilo by je opět jen překvapení – kdyby ČNB sazbu nezvýšila. 
  • Růsty sazeb zůstanou pomalé. To pády bývají rychlejší.

    Zdvojnásobení sice vypadá jako velký skok, je to ale dáno jen nízkým základem – ze čtvrt procenta na půl procenta. Čtvrt procento je v našich zeměpisných šířkách standardní jednotka, o kterou se většinou mění úrokové sazby centrální banky.

    Poklesy mohou být i o víc stupínků najednou, protože krize přicházejí „najednou a rychle“, a centrální banky chtějí vyslat silný signál, že krizi razantně „řeší“. Ostatně na to dosavadní čtvrt procento jsme se dostali loni v březnu právě takovým „třístupňovým“ poklesem z jednoho procenta.

    Ale abychom našli nějaké skokové zvýšení o více stupínků, museli bychom jít až do roku 1997. Zvyšování sazeb znamená „návrat k normálu po šoku“, a tyto návraty bývají postupné, pomalé. A to je možná ta hlavní zpráva dnešního zvýšení: začali jsme se vracet do normálního světa. 
Reklama
  • Bude se zvyšovat rozdíl mezi námi a eurozónou. 

    Inflace je dlouhodobě nižší v eurozóně než mimo ni. I dnes. Proto v ní budou menší tlaky na zvyšování úrokové sazby. Lze tedy očekávat, že po dnešním vykopnutí bude ČNB zvyšovat úrokovou sazbu častěji než Evropská centrální banka.

    Ale asi pomaleji než MNB – Maďarská národní banka. Ta nás předběhla se začátkem zvyšování již o den dříve (na 0,9 procenta), a také slibuje bedlivější každoměsíční monitoring vývoje než ČNB.

    Bodejť by ne – inflace je tam již nyní o dva body vyšší. Což mimochodem znamená, že reálně jsou tam peníze stále levnější než u nás.
  • Koruna bude dál stoupat.

    Na cenách měn se změny úrokových sazeb podepisují asi nejmarkantněji. Tam skutečně i desetinka procentního bodu může znamenat výrazný pohyb.

    Ale jak již bylo řečeno, dnešní změna byla již dávno započtena. Dnes sice koruna dále stoupala, ale zhruba o stejný skok, jako v pondělí, kdy k žádné změně sazeb nedošlo. Koruna je dnes sice nejvýše od začátku pandemie, ale na předcovidovou sílu jí ještě nějakého půldruhého procenta chybí.

    Nicméně na úrovni roku 2019 již jsme. Dnešní zvýšení sazby dává signál, že zvýšení budou pokračovat, což dnes na tiskové konferenci potvrdil i guvernér. 
  • Hypotéky nezlevní, ale zdražit zásadně nemusejí. 

    Pro typického občana se změny sazby centrální banky nejčastěji projevují skrze hypotéku. Některé jsou na tuto sazbu přímo vázány, a tam tedy při nejbližší příležitosti dojde k upravení sazby.

    Kdo má dnes dvouapůlprocentní hypotéku, může očekávat zhruba desetiprocentní nárůst měsíčních plateb. Ale na nově sjednávaných hypotékách se to nemusí okamžitě projevit. Tam jsou poptávka a nabídka ještě důležitější faktory.

    Ano, vlastníci nemovitostí vlastně bojují s centrální bankou o to, do koho vloží komerční banky peníze, a centrální banka nyní „přihodila“. Ale hypotéky jsou pro komerční banky stále velice jistou investicí, a proto možná do centrální banky uloží spíše peníze určené na jiné typy půjček než „hypoteční peníze“.

Ale v konečném důsledku bude zvýšení sazeb něco stát nás všechny. Vyšší úroky zdraží i dluhovou službu z explozivně rostoucího státního dluhu, a tu nakonec budeme muset zaplatit všichni, s hypotékou i bez.

Reklama
Reklama