Smíšené pocity. Tak by se dal popsal dojem Jiřího Dennera z mise plicních ventilátorů CoroVent. Na jednu stranu má generální ředitel skupiny MICo Group, která přístroje vyrábí, radost. Po měsících čekání mohou díky certifikaci pro nouzové využití konečně sloužit nemocným s těžkým průběhem koronaviru.
Zároveň ho ale trápí, že stovky z nich zůstaly nevyužité. Původní odhad vlády totiž počítal s výrazně vyšším počtem zařízení, než jaký stát skutečně odebral. A třebíčský výrobce se kvůli tomu dostal do ztráty v řádech desítek milionů.
Alternativní plicní ventilátor pro pacienty s koronavirem vyvinul na jaře tým ČVUT. Do projektu se zapojila i iniciativa Covid19CZ a desítka českých firem. Na vývoj zařízení se složili dárci z celého Česka a během rekordního času se v internetové sbírce vybralo 14 milionů korun. Kvůli chybějící certifikaci ale měsíce ležely CoroVenty ladem.
Až v říjnu získaly přístroje českou registraci pro nouzové využití při léčbě pacientů s covidem-19. Nemocnice je tak mohou nasadit ve chvíli, kdy nemají k dispozici standardní plicní ventilátory s plnohodnotnou certifikací. „Na základě poptávky jednotlivých nemocnic jsme rozvezli 40 CoroVentů z veřejné sbírky. Plus dalších 71 kusů darovala zdravotnickým zařízením společnost PPF,“ popisuje Jiří Denner.
Původně přitom vláda požadovala o dost větší množství těchto přístrojů. V dubnu premiér Andrej Babiš prohlásil, že je potřeba vyrobit jich pět set. Společnost MICo Group tak nakoupila díly na stovky dalších zařízení, které ale teď nikdo nechce.
„Měli jsme přislíbeno, že až získáme potřebná razítka, tohle množství od nás stát odebere. Nakonec to ale vyšumělo i kvůli tomu, že situace se neustále měnila. Udělali jsme chybu, že jsme příliš důvěřovali ústní dohodě, aniž bychom měli závaznou objednávku,“ říká šéf MICo Group.
Přístroje nad rámec veřejné sbírky firma plánovala dodávat státu za částku kolem 220 tisíc korun, což z nich činí nejlevnější ventilátory na trhu. Místo toho ale díly na jejich výrobu zůstaly nevyužité a MICo Group teď řeší, co s nimi.
„Máme v tom desítky milionů korun a hledáme cestu, jak se dostat alespoň na nulu. Zároveň potřebujeme uspokojit závazky vůči našim dodavatelům, které se teď snažíme plnit z toho, co nám dovolí běžné prostředky naší skupiny,“ líčí Denner.
Firma proto hledá odběratele v zahraničí. Komplikuje jí to ale chybějící certifikát CE zdravotnického zařízení. Jeho získání je běh na dlouhou trať a Denner odhaduje, že k tomu dojde až v březnu nebo dubnu příštího roku. V létě ale společnost získala alespoň certifikát EUA od amerického úřadu FDA, který umožňuje použití CoroVentu v nouzových situacích.
„Celá řada zemí tento certifikát považuje za dostačující záruku funkčnosti a bezpečnosti přístroje. Teď naše firma například odeslala několik kusů CoroVentů do Polska, které je na tom v současnosti velmi špatně. Zkušební kusy putovaly také do Spojených států. Objednávky jsme měli i z Latinské Ameriky nebo Asie,“ popisuje Denner.
Dostat CoroVenty co nejrychleji do světa má třebíčské společnosti pomoci i partnerství s korejskou firmou Korean Heavy Industry & Development. Ta v září koupila poloviční podíl ve společnosti MICo Medical, která v rámci celé skupiny CoroVenty vyrábí.
Primární byznys MICo Group je výroba zařízení pro energetiku, jako jsou výměníky, kondenzátory, strojovny nebo úpravny vod. Skupina s obratem kolem jedné miliardy korun se věnuje mimo jiné i elektronice, rentgenování nebo robotickým pracovištím. Denner by rád, aby se do jejího portfolia natrvalo zařadily i plicní ventilátory.
„Chtěl bych tenhle byznys rozvíjet i po pandemii. Bude to ale znamenat ještě spoustu práce. CoroVent byl vyvinutý jako jednoduché zařízení pouze pro pacienty s nemocí covid-19. Pro běžné použití v nemocnicích je nutné přístroj vybavit řadou dalších funkcí, aby měly všechny prvky jako standardní ventilátory,“ uvádí šéf MICo Group.
V původní verzi článku jsme špatně uvedli, že do nemocnic z veřejné sbírky putovalo 140 plicních ventilátorů. Za chybu se čtenářům omlouváme.