Od munice a obranné techniky až po satelity a vesmírnou robotiku. Strnadova skupina CSG uskutečnila obří investici odhadem za bezmála deset miliard korun, díky níž ovládla téměř desetinový podíl v kanadské MDA Space. Český průmyslový lídr tím jasně ukazuje, že budoucnost globální bezpečnosti vidí na oběžné dráze – a staví tým, který má z Evropy vytvořit nové centrum vesmírných technologií.
„MDA Space je uznávaná, dobře řízená a zisková společnost, která roste a disponuje mimořádnými technologickými schopnostmi. Působí v širokém spektru oblastí od satelitních systémů přes robotiku a vesmírné operace až po geoprostorové zpravodajství a obranné technologie,“ uvedl předseda představenstva CSG a nejbohatší Čech Michal Strnad s tím, že vstup do vesmírného průmyslu připravovala jeho skupina roky.
O svých rozsáhlých plánech, expanzi i dalším směřování průmyslového impéria nedávno a nebývale otevřeně promluvil ve velkém titulním rozhovoru pro Forbes.
Foto MDA Space
Foto MDA Space
Foto MDA Space
Foto MDA Space
„To, co se děje ve vesmíru, je stále více propojeno s tím, co se děje na zemi a ve vzduchu. Satelity jsou našima očima a ušima. Vesmír umožňuje komunikaci i rozhodování a postupem času uvidíme, jak se do vesmíru přesouvá čím dál více obranných aplikací,“ řekl Strnad.
Výši investice CSG oficiálně nezveřejnila, nicméně tržní kapitalizace MDA Space na burze v Torontu se pohybuje kolem hranice 100 miliard korun. Při nákupu téměř desetiprocentního podílu tak nejspíše transakce vyšla Strnadovu skupinu na zhruba 10 miliard korun.
Podle Strnada může spolupráce rozšířit nabídku produktů pro zákazníky skupiny v době, kdy význam vesmírných technologií pro bezpečnost roste. Česká firma chce s MDA Space postupně hledat možnosti spolupráce. Ve hře je například společné budování výrobních a montážních kapacit v Evropě nebo spolupráce při nákupech dalších firem.
CSG zároveň sestavila tým odborníků, který má rozvoj jejích vesmírných aktivit řídit. Jeho součástí jsou bývalý poradce NATO pro vesmírnou oblast Ladislav Stahl a investiční expert Filip Kocián. Za rozvoj aktivit v Kanadě bude odpovídat zkušený manažer z leteckého a obranného průmyslu Cameron McKenzie.
Strnadova skupina transakcí navazuje na dřívější menší investice do vesmírných společností SatVu ve Velké Británii a Atmos Space Cargo v Německu. Kromě toho ale také investovala do menších projektů s obrovským potenciálem skrze venture kapitálový fond Tech Horizons, ve kterém je investorem a partnerem.
„Nedávno jsme také získali menšinový podíl v kanadské společnosti North Vector Dynamics. Jde o strategickou investici – chceme jim pomoci vstoupit na evropský trh a potenciálně přesunout část výroby do Evropy,“ připomněl Strnad. North Vector Dynamics vyvíjí pokročilé technologie protivzdušné obrany, přesně naváděné raketové systémy, řešení pro obranu proti bezpilotním prostředkům a hypersonické technologie nové generace.
Kanadská MDA Space vykázala za druhé čtvrtletí letošního roku silný růst především v satelitních systémech (+44 procent), ale i v také v rámci vesmírné robotiky (+13 procent). Celkem vykázala za druhý kvartál tržby přes 7,5 miliardy korun. Z čísel je navíc dobře vidět ziskovost, kterou zmínil i Michal Strnad. Zisk EBITDA ukazuje, že firma je schopná generovat téměř pětinovou marži.
Foto MDA Space
Foto MDA Space
Foto MDA Space
Foto MDA Space
Jedním z klíčových zákazníků MDA je kanadský operátor Telesat Lightspeed, pro kterého postaví MDA celkem 225 satelitů. Pro Globalstar, jehož infrastrukturu podporuje například Apple, staví celkem 67 satelitů. Od roku 2028 by navíc měly začít dodávky asi dvou stovek satelitů pro EchoStar.
„Vlastní satelity – a stále častěji i vlastní konstelace – si dnes mohou dovolit i středně velké země. Po vládních výdajích obvykle přichází soukromý průzkum a investice, jak jsme to historicky viděli v mnoha jiných sektorech. Myslím si také, že svou roli ukáže AI. Infrastruktura potřebná pro AI začíná být na Zemi extrémně náročná na budování, takže si dovedu představit, že se části pozemských aplikací časem přesunou právě do vesmíru,“ dodal český miliardář s tím, že Spojené státy jsou před Evropou jasně napřed a ta má tak co dohánět. Ne však nutně v tvrdě konkurenčním prostředí: podle Strnada existuje velký prostor pro spolupráci.
Vesmírné aplikace podle něj mění obranu jako takovou, výslovně zmiňuje společnosti jako Palantir nebo Anduril, které dokázaly software přetvořit ve zcela klíčovou složku moderní obrany. Nástup AI navíc podle Michala Strnada urychluje vývojové cykly tak, jak jsme to v tradičním obranném průmyslu ještě neviděli.
„Válka včerejška se od války zítřka zásadně liší,“ prohlásil.
Zároveň ale také zdůrazňuje, že náš svět bude i nadále tvořit hardware, který právě CSG masově vyrábí: munice, vozidla, protivzdušná obrana, pohonné systémy.
Všichni míří vzhůru
Strnadova CSG není rozhodně jedinou evropskou zbrojovkou, která si jako svůj další horizont vybrala vesmír. Jako nejlepší porovnání poslouží německý zbrojní gigant Rheinmetall, se kterým bývá CSG srovnávána nejčastěji. Tržní valuace Rheinmetallu je však těsně nad hranicí jednoho bilionu korun. Výkon akcií obou zbrojařských skupin ale bývá od vstupu české CSG na burzu v Amsterodamu podobný.
Loni v listopadu oznámil Rheinmetall společný podnik s finským ICEYE, ve kterém drží šedesát procent, zatímco Finové čtyřicet. Firma získala téměř obratem kontrakt za 1,7 miliardy eur od německé armády na radarový průzkum z oběžné dráhy pod projektovým názvem Spock 1. První satelity by se měly začít vyrábět už letos na podzim.
Další společný podnik založil v Brémách Rheinmetall s OHB, která bude dodávat satelity a pozemní stanice, zatímco německá zbrojovka dodá uživatelské a síťové systémy. Spojení posvětil německý antimonopolní úřad letos v dubnu.
Třetím zásadním bodem Rheinmetallu je oznámená spolupráce s americkým Vantorem z letošního června. Společně by měly vyvíjet systémy pro geoprostorové zpravodajství.
Do vesmíru se však naopak ve velkém vydali společně hlavní evropští hráči na poli letectví. Francouzští Airbus aThales spolu s italským Leonardem plánují spojit své kosmické programy v obřím mergeru, aby vytvořili společný podnik Bromo. Airbus by měl držet 35 procent, zatímco Leonardo a Thales po 32,5 procentech.
Nově vzniklý subjekt by po schválení evropskými regulátory měl začít fungovat během roku 2027 a s pětadvaceti tisíci zaměstnanci by měl generovat tržby kolem 158 miliard korun. Fungovat by měl podobně jako MBDA – společný podnik Airbusu, Leonarda a britské BAE Systems. Ten je zaměřený na raketové systémy.
Norský Kongsberg, silný především na moři, je od loňska provozovatelem satelitů, na oběžné dráze už má svůj první mikrosatelit. Švédský Saab, výrobce stíhaček Gripen, se zase do do vesmírného průmyslu podívala skrze investici za čtvrt miliardy korun do Pythomu, který vyvíjí lehce nasaditelné rakety.
Španělská Indra vyrábí kromě obrněných vozidel i radarové systémy. I ona ale cílí na prostor nad stratosférou. V prosinci loňského roku dokončila transakci za 17 miliard korun, kdy koupila Hispasat, provozovatele telekomunikačních družic, včetně 43procentního podílu v Hisdesatu, který provozuje vládní satelitní síť pro obranu a zpravodajské služby.
Ostatně o svých plánech na dobývání vesmíru hovořil v nedávném titulním rozhovoru pro Forbes také majitel české skupiny Omnipol Richard Háva.
Oproti tomu třeba konkurent CSG, německo-francouzský koncern KNDS, jeden z největších hráčů v pozemní obraně v Evropě s více než deseti tisíci zaměstnanci a tržbami kolem sta miliard korun, nemá zatím žádné aktivity, které by ji směřovali do vesmíru.
„A pak je tu samozřejmě ten krok do vesmíru, to mě technicky nesmírně vzrušuje. Vezměte si, že celé to začalo nějakým Sputnikem a teď má Elon Musk ve vesmíru dokonalý systém Starlink, který umožňuje internetové připojení. Je pro mě neuvěřitelné, kam se to dostalo, a já bych se moc rád stal malou součástí tohoto světa. Posouvá to totiž celou lidskou civilizaci, nejenom firmu. Většina těchto vynálezů vznikla sice negativně, skrze válku, ale zároveň to ukazuje, co všechno člověk umí,” říká v rozhovoru Háva.
Globální vesmírná ekonomika by podle odhadů měla do roku 2035 dosáhnout hodnoty 1,8 bilionu dolarů, zhruba 39,26 miliardy korun. V roce 2025 dosáhly celosvětové vládní výdaje na vesmírnou obranu přibližně sedmdesáti čtyř miliard dolarů, kolem 1,6 bilionu korun. CSG zaměstnává ve svých společnostech více než 14 tisíc lidí a za rok 2025 vykázala tržby 6,7 miliardy eur, přibližně 163,32 miliardy korun.
