Jsou to asi nejdražší šrouby na světě. Jsou čtyři a každý vyšel na čtyřicet milionů dolarů. Dohromady a v korunách jde o víc než 3,7 miliardy. Šrouby přitom leží netknuté někde v krabici ve městě Renton na západě USA. A to je právě ten problém. Vlastně jen jeden z řady problémů společnosti Boeing, které patří krabice se šrouby i obří továrna, kde se montují letouny Boeing 737 MAX.
Jde totiž o čtyři součástky, které měly z kraje ledna držet část trupu letounu společnosti Alaska Airlines letícího z Portlandu do Ontaria. A jelikož na svém místě vůbec nebyly, panel s nouzovým východem během letu ve výšce 4900 metrů nad zemí vypadl.
Alaska Airlines i další aerolinky pak velmi rychle přestaly letadla, celkem šlo o 171 strojů, do vzduchu pouštět a začaly sčítat ztráty.
Následně pak Boeingu, který chybu uznal, přišel od Alaska Airlines účet na zmíněných 3,7 miliardy korun, které americký výrobce letadel přislíbil uhradit. Nejspíš s vědomím toho, že zřejmě nepůjde o jedinou kompenzaci.
Pro Boeing byl totiž popsaný lednový průšvih jen jedním z celé řady. Můžeme začít roky 2018 a 2019, kdy kvůli problémům systému stabilizace letu MCAS v Indonésii a Etiopii havarovaly dva stroje 737 MAX, což stálo život 346 lidí. Následovalo jejich uzemnění, které nakonec trvalo dvacet měsíců, a vyplácení náhrad poškozeným aerolinkám v řádu miliard dolarů.
To vše, navíc okořeněné covidovým obdobím, se samozřejmě nemile dotklo i akcionářů, protože akcie Boeingu během této doby ztratily většinu hodnoty.
Zatímco se zkraje března 2019, tedy před nehodou etiopského MAXu, obchodovaly za víc než čtyři sta dolarů, o rok později už to nebylo ani sto dolarů za akcii. Boeing byl na svém dně, ze kterého se ale poměrně rychle odpoutal.
Konec pandemie a chuť cestujících se znovu vydat do vzduchu akcelerovala i poptávku po nových strojích, která nijak neuvadá. Zatímco v roce 2022 Boeing do knihy rezervací zapsal 774 objednávek, loni to už bylo 1314.
Oproti objednávkám se ale nedaří odpovídajícím způsobem zvýšit rychlost výroby, protože zákazníci si meziročně mohli převzít jen o deset procent víc strojů, konkrétně 528. Celkem má výrobce v následujících letech dodat přes pět a půl tisíce letadel.
Například irský dopravce Ryanair, jehož flotila s více než pěti sty stroji spoléhá na Boeing téměř absolutně, vedení výrobce informoval, že pokud některý z amerických zákazníků odmítne převzít letadla 737 MAX 10, Ryanair je koupí.
Podle šéfa Ryanairu Michaela O’Learyho to ale musí být „za správnou cenu“. Jen Ryanair má 150 závazných objednávek na letadla MAX 10 a se stejným počtem počítá i v rámci opce.
O’Leary tak reaguje na krok amerických aerolinek United Airlines. Jejich šéf Scott Kirby totiž rozhodl, že na nový Boeing 737 MAX 10, jehož uvedení do provozu se už zhruba půl dekády odkládá, nebude dál čekat.
Boeing přiznal, že nový stroj určitě nebude k dispozici letos a nejspíš ani příští rok. United Airlines přitom měly objednáno 277 letounů MAX 10 a opci na další dvě stovky. Namísto toho tak vezmou Boeing MAX 9 a především Airbus A321neo. V jakém poměru, pak bude záležet přímo na Boeingu, protože podle rychlosti dodávek MAX 9 bude flotilu doplňovat evropskou konkurencí.
Pro Boeing je to další z mnoha ran, které v poslední době schytává. Kromě už zmíněné odpadlé části trupu se během uplynulých pár měsíců přidaly další.
V lednu modelu 757 společnosti Delta Airlines před startem na letišti v Atlantě upadlo přední kolo. Zkraje března pak médii proběhla téměř totožná zpráva, kdy Boeingu 777 té samé společnosti kolo upadlo až během startu z letiště v San Franciscu, které tentokrát navíc na zemi zničilo několik zaparkovaných aut.
Do světových médií se Boeing dostal opět v polovině března, kdy se model 787 společnosti Latam na trase ze Sydney do Aucklandu ve vzduchu propadl tak silně a nečekaně, že záchranáři museli po přistání ošetřit padesátku zraněných.
V USA pak v Oregonu přistál model 737—800 bez panelu na spodní části trupu a naposledy pak tuto neděli došlo k problému na letu mezi Denverem a Houstonem, když stejnému stroji společnosti Southwest Airlines upadl kryt motoru, který zasáhl klapku křídla. V obou posledních případech se nehody obešly bez zranění.
Kvalitativní problémy už nenechávají chladnými ani kontrolní úřady. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) celý výrobní proces letadel Boeing 737 MAX podrobil dlouhodobému auditu, který pro výrobce letadel nedopadl vůbec dobře. Podle deníku New York Times z celkem 89 testů bylo neúspěšných 33. FAA proto dala Boeingu devadesát dnů na to, aby předložil komplexní plán na odstranění nedostatků ve výrobě.
„Nešlo jen o administrativní problémy. Někdy jde o pořadí, v jakém se práce provádí, někdy o řazení používaných nástrojů. Může to znít banálně, ale v továrně na výrobu letadel je to opravdu důležité,“ uvedl Mike Whitaker z FAA, která omezila zvyšování výroby letounů 737 MAX do doby, dokud nerozhodne, že systémy kontroly kvality jsou dostatečně funkční.
Situace už se stala neudržitelná i pro vedení společnosti. Do konce roku proto z funkce odstoupí generální ředitel David Calhoun, výměna ale čeká i další manažery. Calhoun přitom v roce 2020 nahradil Dennise Muilenburga, který musel skončit kvůli postupu při řešení následků dvou smrtelných havárií letounů 737 MAX v Asii a Africe.
I když Calhoun investorům, leteckým společnostem a široké veřejnosti měsíce sliboval, že problémy s kvalitou dostane pod kontrolu, evidentně se mu to nepovedlo. A další čas už pro naplnění svých slov nedostane, což ho minimálně vzhledem k výši loňského platu ve výši 32 milionů dolarů bude citelně bolet.
Investory totiž evidentně vyděsil propad hodnoty akcií, které od začátku roku klesly o víc než čtvrtinu z 250 na 180 dolarů.
„Bylo mi největší ctí v životě sloužit společnosti Boeing,“ uvedl Calhoun v dopise zaměstnancům. „Oči celého světa jsou upřeny na nás a já vím, že z tohoto okamžiku vyjdeme jako lepší společnost. Budeme se i nadále soustřeďovat na dokončení práce, kterou jsme společně vykonali, abychom po mimořádných problémech posledních pěti let vrátili naší společnosti stabilitu, přičemž bezpečnost a kvalita budou v popředí všeho, co děláme,“ uvedl Calhoun v tiskové zprávě informující o personálních změnách.
Calhounova nástupce čeká těžký úkol. Vydobýt zpět Boeingu důvěru i kladné finanční výsledky. K oběma má přitom velmi daleko. O důvěře už řeč byla, pokud jde o finance, Boeing na konci roku 2023 hospodařil s celkovým dluhem ve výši přes 50 miliard dolarů. Pro srovnání – evropské konsorcium Airbus si užívalo přebytku hotovosti zhruba 15,5 miliardy dolarů.
O tom, kdo na Calhounově místě usedne, se zatím jen spekuluje. „Našeho příštího šéfa čeká volání a vývoj po dalším letadle,“ řekl Calhoun v závěru března v rozhovoru pro CNBC. „Bude to investice ve výši 50 miliard dolarů, takže bych chtěl někoho, kdo má zjevně zkušenosti uvnitř našeho odvětví.“ Jméno nového šéfa společnosti má Boeing oznámit během následujících měsíců.
