skip to main content
Architektura

Čtyřicet razítek, a nic. Nekonečné odvolávání při stavbě nás poslalo mezi rozvojové země

Je to vzpomínka, která člověku­ v hlavě zůstane. Někdy před třemi lety jsem seděl na Stavební fakultě ČVUT u zdejšího doyena, nyní už bohužel nebožtíka, Františka Lehovce. Profesora, který byl celou stavařskou obcí považován za jednoho z největších odborníků na dopravní stavby. Řešili jsme spolu věc, nad kterou si láme hlavu hodně Čechů. Proč se u nás staví dálnice tak pomalu a proč jejich povolení trvá běžně 15 let. Lehovec se jen usmál a sáhl do skříně pro tlustou bichli, která byla celá věnována Pražskému okruhu.

„Jen se podívejte, tady jsou různé varianty trasování okruhu v čase. Od roku 1930, kdy se o něm poprvé začalo mluvit, do současnosti.“ Listoval knihou, červeně naznačený okruh různě měnil svůj tvar a pak vážený profesor suše pravil: „Za celou tu dobu jsme si stihli postavit pouze necelý půlkruh. Ten problém není v tom, že bychom nedokázali říct, co ta Praha potřebuje. Nemáme schopnost záměr zrealizovat, a hlavně zrealizovat ho v čase.“

Věděl, o čem mluví. Celou svou dlouhou profesní kariéru se okruhem zabýval, tlačil na jeho brzké dokončení, ale jeho dokončení se nedočkal. Paradoxem je, že jediným místem, kde se trasa okruhu za ta léta prakticky neměnila, je Suchdol na severu města. Čtvrť, která se proti dálnici nejvíce bouří, ji má v katastru naznačenou od 30. let. Způsobů, jak se proti dálnici, ale i kterékoli jiné stavbě účinně bránit, je v současnosti tolik, že nejoptimističtější vize odhadují, že celý okruh bude dokončen nejdřív za 10 let.

Pražský okruh Třebonice–Řepy. Foto: OkruhPrahy.cz
Reklama

Na dálnicích je zkrátka problém přípravy českých staveb vidět nejlépe. Ale patrné je to i z celosvětových žebříčků. V délce stavebního řízení, které u nás trvá v průměru 246 dní, jsme až 157. na světě. Podobně jako my si vedly například Pobřeží slonoviny, Barbados, Burundi či Honduras. Do této společnosti nás dostává složitý třístupňový systém povolení. Každá větší stavba musí projít posouzením vlivu na životní prostředí, takzvanou EIA, pak územním řízením a následně stavebním povolením, kde se vychytají technické záležitosti.

Než však přijdete na stavební úřad, musíte mít po kupě vyjádření zhruba od 40 dotčených institucí, jako jsou hasiči nebo hygiena. A právě nashromáždění „závazných stanovisek dotčených orgánů“ trvá i za ideálního stavu několik měsíců. Výjimkou nejsou ani případy, kdy si vyjádření různých úřadů protiřečí.

Jenže ideální stav konkrétně u větších pražských projektů neexistuje. „Trápí nás, že podle současné legislativy je možné se odvolat téměř s čímkoli a téměř v jakémkoli stadiu té stavby, což je bohužel špatně. Odvolání jsou totiž často vykonstruovaná, obstrukční a jejich cílem je mnohdy jen tu stavbu zdržet,“ říká jednatel společnosti Lordship Rostislav Novák. A mluví z vlastní zkušenosti, jeho firma totiž 21. listopadu otevírá na Letné Centrum Stromovka, obchodní galerii, která se rodila dlouhých 14 let.

Centrum Stromovka. Vizualice: Lordship

„Proti našemu projektu se v Praze 7 například odvolal člověk z několik kilometrů vzdálené Prahy 9, který dva dny před nabytím právní moci poslal mnohostránkový právní rozbor, že se cítí dotčen dopravou v bezprostředním okolí naší stavby,“ uvádí jeden z příkladů. Odvolání pak putuje k nadřízenému orgánu, v tomto případě magistrátu, který by měl rozhodnout do měsíce, ale lhůty jsou kvůli vytíženosti úředníků čistě orientační. „Většinou to trvá tři až šest měsíců,“ dodává Novák.

Naprostou noční můrou každého stavaře je pak situace, kdy se z nejrůznějších důvodů rozporují podkladová závazná stanoviska dotčených institucí. Může se hravě stát, že věc doputuje až na příslušná ministerstva, kde se bavíme o zdržení až několikaletém. „Smutnou ukázkou je případ přístavby školy a školky v Praze Na Beránku. Skupinka čtyř sousedů napadla v rámci odvolání i dvě stanoviska, která řešila připojení školy na stávající komunikace. Tedy v zásadě nepodstatné podklady. Odvolací řízení trvalo rok a čtvrt a jeho výsledkem bylo, že vše proběhlo v pořádku, jen jedno stanovisko bylo málo odůvodněné, jinak řečeno obsahovalo málo textu,“ říká Jiří Buryan, právník specializující se na problémy stavebního procesu.

Reklama

Výjimkou nejsou ani situace, kdy se odvolatelé chytnou obyčejného překlepu v nějakém rozhodnutí a stavbu tím pozdrží o měsíce až roky. Extrémem jsou případy vydírání, kdy si stěžovatel jasně řekne, za jakých okolností povolí a nechá stavbu běžet. I s tím má Lordship zkušenosti: „Stalo se nám to a o drobné rozhodně nešlo.“ Developer tak vypočítává: „Když si tohle na časové ose naskládáte za sebe, dostanete se k lhůtám, které jsou v Praze běžné, a to, že vám stavební povolení trvá devět let.“

U samotného Centra Stromovka nebyly hlavním důvodem zdržení stavební průtahy, ale hlavně debaty s Prahou 7. Během schvalovacího procesu se totiž na radnici změnilo vedení a nová zelená koalice se proti projektu ostře vymezila. Měla navíc hodně silnou pozici, protože se stavělo na pozemku, který měla ve správě. Obchodní centrum tak prožilo v polovině jakýsi restart a výsledkem je budova o tři patra nižší, kratší a bez původně plánované válcové nástavby.

U některých staveb ale začínají střety už nad územním plánem, jehož nejednoznačnost je dalším úskalím přípravy staveb v hlavním městě. „Každý pozemek by měl mít jasně určené, co se na něm dá a nedá postavit. Tohle by mělo být naprosto jasně definováno,“ myslí si Novák. Pomoci by měl připravovaný pražský metropolitní plán, který je přece jen konkrétnější.

A změnit se má i samotné stavební řízení. Připravovaný nový stavební zákon a rekodifikace stavebního práva, které projedná vláda příští rok a účinné by mohly být od ledna 2023, totiž dosavadní praxi úplně překopou. Stavební úřad už nebude jen v roli jakéhosi prostředníka, který sepisuje do jednoho dokumentu názory desítek externích institucí.

Stavba tunelu Blanka. Foto: Profimedia

„Všichni tito odborníci přejdou pod jeden nově vytvořený úřad, budou sedět pod jednou střechou, posoudí danou věc na základě své odbornosti, a posoudí ji hlavně v jednom rozhodnutí na jednom místě. Místo desítek separátních stanovisek bude pouze jedno rozhodnutí s jedním razítkem, o kterém rozhodne jeden úřad,“ vysvětluje Buryan. A to i díky tomu, že nově se územní řízení a stavební povolení sloučí do jednoho kroku.

Výrazně by se měl také zmenšit manévrovací prostor pro čistě obstrukční jednání. „Odvolatel se bude muset nově soustřeďovat na věcné vady stavby a obstrukční způsoby, které měl k dispozici předtím, se sníží. Už nebude moci podat 10 odvolání, ale jen jedno. Pro toho, kdo své výtky myslí vážně, se naopak proces ulehčí, protože bude přehlednější, postačí, když své výhrady sdělí koncentrovaně na jednom místě,“ tvrdí Buryan.

Klíčová bude také takzvaná fikce souhlasu – aneb když úřad u kompletní žádosti nerozhodne do třiceti, v těžších případech do šedesáti dní, systém automaticky vygeneruje povolení stavby.

Na změnu systému se tlačí už dlouhou dobu, zejména kvůli šnečímu tempu výstavby dálnic, drahým bytům, které prodražuje mimo jiné pomalá výstavba, a zmíněnému umístění Česka na dně žebříčku stavební pružnosti. Tvůrci novinky předpokládají, že svým dílem by měli povolovací proces zkrátit minimálně o několik let.

Reklama
Reklama