S prvními teplými dny jara vystrkují u hlavní silniční magistrály v srdci Varšavy divoké kachny zobáky z křoví. Dobrovolníci, kteří situaci sledují, zastavují hustou dopravu, aby umožnili ptačímu hejnu pokojně přejít, a to i s plným souhlasem policie, napsala agentura AFP.
Každý rok se v době jarního oteplení desítky kachniček, jen několik dní po vylíhnutí, vydávají na cestu plnou nástrah z velkého parku, kde se líhnou, k řece Visle, jež protéká polským hlavním městem. Kolébající se kachňata vedou jejich matky, které lze snadno rozpoznat podle stříbřitých pírek a typických hnědých chocholek.
„Kachničkám říkáme, že jsou velvyslanci přírody ve Varšavě nebo že jsou naše celebrity,“ líčí Barbara Rozalska z odboru varšavské radnice, jenž má na starosti městské parky.
Šestiproudá dálnice na levém břehu řeky, polsky zvaná Wislostradam, je jednou z největších hrozeb, které číhají na divoké kachny během jejich kilometrové cesty k řece.
Barbara Rozalska má na starosti koordinaci dobrovolníků, kteří každý rok v dubnu a květnu hlídají park a dutiny stromů, kde kachny kladou vejce, a také možné trasy, po nichž se hejna mláďat po vylíhnutí mohou vydat.
Asi třicet lidí vyškolených městským ornitologem se střídá v pozorování, aby zaznamenali sebemenší výskyt kačenek. „Je to tak trochu jako mít službu na pohotovosti: jakmile dostanete vyrozumění, musíte jet, ať už za úsvitu, nebo odpoledne,“ říká Rozalska.
Možná ohrožení se však neomezují pouze na silniční provoz. „Rackové a vrány mohou uchvátit kachňata, která se na chvíli zatoulala od matky. V řece jsou také dravé ryby, jež mohou kachňata stáhnout pod vodu,“ poznamenává.
Letos jedné z prvních matek trvalo téměř 24 hodin, než vyvedla své kačenky z parku k řece. Byla to vážná zkouška trpělivosti dobrovolníků, kteří sledovali každý krok a klopýtnutí v hejnu. Malá rodinka čekala jedenáct hodin, schoulená ve vegetaci, než se vydala na silnici.
Pro 38letou Darii Grzesiek a její tým to byl těžký den. Jakmile ale kachny zamířily k řece, veškerá únava zmizela. „Zůstalo jen uspokojení z toho, že celou cestu úspěšně a bezpečně zvládly,“ říká.
Práce dobrovolníků zahrnuje také prosby ke kolemjdoucím, aby dodržovali odstup a měli své psy na vodítku. Musejí rovněž vysvětlovat řidičům, proč museli zastavit dopravu, ačkoli obvykle se tak děje pouze na pár minut.
Během let, kdy činnost dobrovolníků ve prospěch vodních ptáků nabývala na rozmachu a na věhlasu, sílilo i pochopení mezi motoristy, říká Grzesiek. „Když se někdo začal rozčilovat, protože jsme zastavili provoz, ostatní řidiči mu vysvětlili, že se prostě musí uklidnit – protože cupitají kačenky.“
