Datacentra budou v následujících dekádách kvůli rozvoji umělé inteligence patřit k největším žroutům elektřiny na světě, a i když Česko v jejich výstavbě v porovnání s jinými zeměmi zaostává, distributoři registrují čím dál tím větší hlad po připojení datacenter k elektrické síti.
Objevují se už i první projekty, jejichž odběr energií je srovnatelný s Třineckými železárnami. V Česku je dnes podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu celkem šestnáct datacenter o celkovém příkonu nad pět set kilowattů, mezi jejichž hlavní provozovatele patří firmy jako jsou České Radiokomunikace, Seznam.cz nebo CETIN.
Jejich počet se ale brzy rapidně rozroste. Už nyní víme o chystaných projektech, jako je například Prague Gateway DC od Českých Radiokomunikací u pražské Zbraslavi, k tomu se chystá projekt české AI Gigafactory, v Kanicích u Brna pak firma MasterDC připravuje své specializované AI datacentrum.
Distributoři oslovení Forbesem už v současné době registrují celkem desítky žádostí o připojení datacenter a rostoucí zájem potvrzuje i ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Požadavků na připojení datových center přibývá, přičemž u jednotlivých projektů se může jednat o příkony přibližně od padesáti do dvou set megawattů (MW),“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva průmyslu, zároveň ale přiznalo, že žádnou analýzou ohledně rozvoje datacenter v tuzemsku do roku 2030 nedisponuje.
Podle analýzy poradenské společnosti EGU budou datová centra v Česku do roku 2030 spotřebovávat kolem 1,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny ročně s tím, že potenciál je vyšší, jejich rozvoj však zbrzdí růst cen energií. Celková spotřeba elektřiny v zemi se přitom loni pohybovala na šedesáti terawatthodinách.
„Celkový potenciál spotřeby datových center v České republice do čtyř let odhadujeme na tři terawatthodiny ročně. Zhruba čtyřicet procent tohoto množství však podle nás zůstane nerealizováno,“ uvedl už v červnové analýze ředitel strategie společnosti EGU Michal Macenauer.
Forbes oslovil hlavní distributory elektřiny v tuzemsku, tedy ČEZ Distribuci, PREdistribuci a EG.D ze skupiny EON, aby zjistil, jak velký počet žádostí o připojení datacenter k české síti registrují a zdali to nemůže v kontextu stability a kapacity sítě indikovat nějaké problémy.
Datacentra se totiž často staví v městských aglomeracích a stávají se tak sousedem nás všech. Navíc energeticky náročným sousedem, který už v některých amerických i evropských městech sužuje obyvatele například tím, že prodlužuje dobu připojení v oblasti, ve které datacentrum stojí.
Některé hlasy pak mluví i o zvýšení cen elektřiny vlivem připojování energeticky náročných AI svatyní, čemuž se konkrétně v Londýně věnoval nedávný článek britského deníku The Financial Times.
„V posledních měsících zaznamenáváme rostoucí zájem investorů o výstavbu datových center, což souvisí s pokračující digitalizací ekonomiky, rozvojem cloudových služeb a rychlým nástupem aplikací využívajících umělou inteligenci,“ říká šéf představenstva a generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík a v podobném duchu hovoří i další distributoři.
Z dat, které Forbesu zaslali, vyplývá, že tito tři distributoři registrují žádosti, které dosahují k celkovému příkonu kolem jednoho gigawattu (GW), což se rovná výkonu jednoho temelínského bloku.
„Datová centra a BESS (akumulace) generují nejen v Praze, ale v celém Česku, respektive i v Evropě a jinde ve světě, významné požadavky, které dříve v takové míře zdaleka nebyly. Spolehlivě to překonává vlnu fotovoltaických elektráren z minulých let, která byla dosud rekordní,“ poznamenává k tomu mluvčí PREdistibuce Karel Hanzelka.
Neznamená to ale, že nás čeká výstavba datacenter, které spolknou výkon jednoho bloku Temelína. Žádosti se mohou překrývat, a finální číslo tak může být poloviční.
To, co by nás ale zajímat mělo, jsou rostoucí požadavky na jejich odběr elektřiny. Jak uvedlo ministerstvo průmyslu, žádosti mohou dosahovat až ke dvěma stům megawattů, což potvrzují i distributoři.
Foto Třinecké železárny
„Reálně podané požadavky jsou řádově vyšší desítky megawattů a k tomu jsou uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí o připojení na výkony vysoce převyšující sto MW,“ uvádí Hanzelka z PREdistribuce.
Pro mnohé abstraktní číslo si pojďme trochu přiblížit. Sto megawattů se rovná třeba polovičnímu výkonu jednoho uhelného kotle v elektrárně Chvaletice, který je v Česku největším uhelným kotlem tohoto typu.
Je to také desetina jaderného bloku v Temelíně, naší nejvýkonnější elektrárny. A podle starších výročních zpráv je to rovněž příkon srovnatelný s Třineckými železárnami.
„Takové projekty již svými nároky odpovídají spotřebě významných průmyslových areálů a jejich připojení zpravidla vyžaduje individuální technické posouzení a často také rozvoj či posílení distribuční soustavy v dané lokalitě na hladině velmi vysokého napětí,“ zmiňuje Martin Zmelík.
Dopady na síť jsou dnes ale minimální, jelikož jde zatím hlavně o plány na papíře a nápory přijdou až po jejich výstavbě. I tak se očekává, že v první vlně by neměla nová datacentra přinést zásadní problémy například v prodloužení čekací doby na připojení k energetické soustavě.
Koneckonců, ta už v současné době není příliš rychlá, například na připojení veřejné nabíječky elektrovozu se standardně v Česku čeká dva až tři roky, což zpomaluje i samotný náběh datacenter.
„Je to celkově bída v elektroenergetice. Ať jde o zasmluvněné navýšení kapacity, získaní nových kapacit, nebo i proces prostého povolení fotovoltaik bez přetoků, je to, jako by se zastavil čas. Bavíme se o letech na každém projektu,“ tvrdí mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová.
Pokud se ale na celý trh podíváme z vrtulníku pohledem společnosti ČEPS, která v zemi provozuje elektroenergetickou soustavu, ten zásadní nápor na celou přenosovou soustavu prozatím neočekává.
„Podle aktuálních předběžných dotazů žadatelů o připojení datových center nepředpokládáme významný dopad na přenosovou soustavu,“ uvádí Ondřej Krátoška z odboru komunikace ČEPS. „Pokud by se situace v Česku blížila situaci ve Spojených státech, znamenalo by to významný dopad jak na kapacitu sítě, tak na kapacitu výrobních zdrojů,“ dodává.
Z toho všeho vyplývá jediné: úspěch v závodu o nejpokročilejší umělou inteligenci mezi jednotlivými státy bude lemován hlavně robustní energetickou soustavou a dostatkem výrobních zdrojů elektřiny. A také její cenovou přívětivostí.
