Odmítnutí deportačních letů a prudká reakce ze strany USA ve formě cel a dalších sankcí vyostřují situaci v Latinské Americe. Zpět své občany, kteří odešli za hranice za lepším americkým životem, nechtějí nebo jejich přijetí alespoň komplikují v Kolumbii, v Brazílii nebo třeba v Mexiku. Jenže, kde se dva perou, třetí se směje.

Sporu, který se po nástupu Donalda Trumpa k moci ještě víc rozhořel, může a ráda využije Čína. „V poslední dekádě, od nástupu Baracka Obamy, už se o to pokouší a snaží se získat vliv v zemích, ze kterých USA dlouhodobě vyklízely pozice,“ říká politolog a znalec režimů v Latinské Americe Jaroslav Bílek. 

Co se to vlastně dnes mezi USA a státy Latinské Ameriky děje?

Jednoduše řečeno se rozehrál velký spor o to, že administrativa Donalda Trumpa se snaží ze své země vyhostit nelegální migranty. A reakce jsou různé. Jedna věc je, že vyhošťuje usvědčené členy kartelů, tedy lidi, kteří páchali prokazatelně trestnou a často i násilnou činnost. Druhá věc, že tím rozděluje rodiny, které dlouhá léta žily ve Spojených státech a platily daně.

USA byly cílem migrantů z Latinské Ameriky dlouhodobě, protože spousta těch zemí je chudých, má problémy s kriminalitou, nemá tolik pracovních příležitostí. Takže ti lidé šli za novou šancí. Když je teď vracíte zpět, vytváříte tlak na původní státy, kde ty vlády nebyly schopné situaci řešit. Zároveň se do toho promítají vlastní politické boje, což jsme teď viděli právě v Kolumbii.

Přitom zrovna Kolumbie patří mezi státy, které s USA dlouhodobě spolupracují, že?

To je důležité zdůraznit. Kolumbie je jako stát jeden z nejstabilnějších spojenců USA v regionu od dob studené války. Je to velmi důležitá země, spolupracuje s USA v oblasti bezpečnosti a je zde asi sedm vojenských základen USA. Kolumbie je dokonce přidružený člen NATO.

Vztahy se samozřejmě trochu zhoršily, když byl v roce 2022 zvolen nový levicový prezident Gustavo Petro, který je více protiamerický a určitě není fanoušek Donalda Trumpa. Takže pro něj je ten spor výhodný, díky němu bojuje o své znovuzvolení. Na druhé straně zavedení cel je nevýhodné pro exportéry z Kolumbie.

Spousta lidí si myslí, že vyváží jen kávu a kytky, ale největší podíl na exportu mají nerostné suroviny, káva je až na sedmém místě. Vyšší cla tak ublíží jak Američanům, pro něž zdraží výrobky, tak samozřejmě i Kolumbijcům a vztahy mezi jasnými spojenci to velmi zhoršuje. 

Jak státy Latinské Ameriky vnímají USA?

To se samozřejmě bude lišit podle země, politického smýšlení a sociálního statusu dotazovaných, avšak rozhodně zde existuje protiamerický sentiment, který je daný dlouhodobě tím, jak se USA v minulosti vměšovaly do regionu.

Podobně jako máme ve východní Evropě negativní vášně proti Rusku, a oprávněně, tak na spoustě míst Latinské Ameriky najdeme tyto nálady vůči USA. A Trumpovo chování může posílit jak tyto nálady, tak růst nacionalismu v zemích Latinské Ameriky. 

Může toho využít Čína?

Ano, jak už se ostatně v minulosti ukázalo. Od nástupu Baracka Obamy USA začaly trochu svou pozici v Latinské Americe vyklízet a prázdné místo se tam snažila zabrat právě Čína. Nejkrásnější ukázkou toho jsou některé země, které dříve uznávaly Tchaj-wan. Do roku 2018 uznávaly Tchaj-wan Salvador nebo Dominikánská republika. Vlivem své politiky a investic se to v nich podařilo Číně změnit.

Stále větší obchodní vazby s ní má dnes třeba Peru, Kuba, Venezuela, Nikaragua. A současné spory mohou vést k tomu, že se spolupráce s Čínou ještě víc prohloubí. A to nechtějí USA, potažmo ani Evropa. Nicméně to riziko tam reálně hrozí. 

Co by to přesně znamenalo?

Čína by tam měla další trhy, kde by mohla prodávat své výrobky, získala by vliv nad politickým smýšlením o Tchaj-wanu. Ve Střední Americe Tchaj-wan stále uznává Guatemala a Haiti. Navíc je to pro ni prestiž, protože se dostává do sféry vlivu, která tradičně byla americká. Na druhé straně, Rusko se snažilo před válkou na Ukrajině také projektovat svůj vliv do Latinské Ameriky, a dost neúspěšně.

Není to něco, co hrozí hned teď, ale pokud budou státy obchodovat s Čínou, budou jí prodávat nerostné bohatství a třeba jí pronajímat přístavy, jako se to už děje v Africe nebo Panamě, může to být do budoucna problém. Ostatně už teď se diskutuje čínský vliv na Panamský průplav a Donald Trump se dokonce vyjádřil, že by ho USA mohly chtít získat zpět.

Proč se Donald Trump tolik na Latinskou Ameriku zaměřuje? Je opravdu natolik vážný problém s migranty, jak jej voličům i světu podává?

Jde určitě o vážný problém. Především proto, že z Latinské Ameriky do USA proudí spousta migrantů, kteří na jednu stranu v nějakém zlomku páchají kriminální činnost, ale zároveň pracují v USA. Hodně voličů Donalda Trumpa má tu vizi, že když ti lidé odejdou, bude víc dobře placených míst pro Američany.

Zároveň největší migrační krize na této planetě se týká Venezuely, z níž za vlády Nicoláse Madura odešlo přes sedm nebo osm milionů lidí, a odhaduje se, že po těch loňských zmanipulovaných volbách odcházejí další desítky tisíc. A velká část z nich míří do USA. My v Evropě nevidíme, jak velké ty proudy migrantů opravdu jsou a proč je to takový problém.

S tím souvisí i problém s narkokartely z Latinské Ameriky a na to navázaný prodej drog a zbraní, což je rovněž obrovské téma a pro Ameriku reálný bezpečnostní problém.

Ukázkovým příkladem, jak jsou tato témata propojená, je, že někteří migranti z Venezuely jsou členy tamního kartelu Tren de Aragua a páchají v USA kriminální činnost. Podobně tak v minulosti přicházeli do USA obyvatelé Salvadoru a Hondurasu, kteří patřili ke gangu Mara Salvatrucha.

Jaroslav Bílek | Foto Jaroslav Bílek

Myslíte, že sankcemi a uvalením cel může Trump situaci vyřešit?

Je to nátlakové vyjednávání a podle odborníků na Trumpův život je to jeho styl. Nastaví nějaké požadavky, často hodně nereálné, zastraší druhou stranu a pak se to potká někde na půli cesty. To je asi funkční strategie v byznysu a on doufá, že to bude fungovat i v té zahraniční politice. Zkouší to.

Pro mnoho obyvatel USA je migrace z Latinské Ameriky větší a viditelnější problém než válka na Ukrajině. Zapomínáme na to, že svět má různé perspektivy. Když budete Američan, který nemůže sehnat práci, protože všude pracují za mnohem menší plat třeba Mexičani, a do toho mu babičku pobodá někdo, kdo má původ třeba v Guatemale, nebudete z migrace nadšení. Řada občanů USA si s migrací ze zemí Latinské Ameriky spojuje řadu společenských a bezpečnostních problémů.

Může se spor mezi USA a Latinskou Amerikou nějak dotknout Evropy?

Předloni jsme se domnívali, že je reálná šance, že Venezuela obsadí kus Guyany. Kdyby se to stalo, pravděpodobně by musely zasáhnout ať už Británie, nebo USA, což by odčerpalo zdroje z těchto zemí.

A když Amerika bude muset drsně řešit problém narkokartelů, z nichž některé už nyní označila za teroristické organizace, a americká armáda by s nimi musela bojovat, primárně bude potřebovat produkci zbrojního průmyslu pro sebe. To znamená, že by asi byla nucena vyvézt a dodat spojencům v Evropě nebo na Ukrajině méně zbraní a munice než teď.