skip to main content
Jak být lepší

Děti jsou první, kdo odnáší naši frustraci. Srovnejte si nejdřív vlastní emoce, radí odborníci

2 minuty čtení

I když se žáci základních škol vrátí do konce listopadu do lavic, cítíme od března obrovský přetlak. Kombinovat péči o děti a jejich výuku se zaměstnáním se jeví jako úvazek, kde není prostor pro volný nádech.

Připočtěte strach z ekonomické krize, ztrátu či snížení příjmů nebo jen „obyčejnou“ ponorku. Veškerá tíseň se pak projevuje přetlakem, který si rodiče nutně musí kompenzovat. Šťastný je ten, kdo má sebekontrolu natolik vyvinutou, že si dokáže vybojovat prostor pro sebe, aby si šel zaběhat či jinak strávil nějaký čas o samotě.

Většina z nás ale funguje nadoraz: náš domácí systém nezkolabuje, ale páru upouštíme tak, že se utrhujeme na své ratolesti. Ty mohou být v covidové každodennosti zdrojem naší velké nespokojenosti, protože se neustále něčeho dožadují, oplývají nulovou trpělivostí, ale zároveň jsou nejzranitelnějšími členy domácnosti.

Reklama

Před několika dny českými sociálními sítěmi zarezonovala výzva ministru školství Robertu Plagovi, kterému různé celebrity ve svých instastories spílaly, že už „nemohou mít haranty doma“. Hovořilo se samozřejmě o tom, že rodiče nemohou nahradit svým potomkům učitele, ale podtext frustrovaných matek a otců byl zcela jednoznačný.

Náš hněv, který je utkán z menších či větších obav, nároků a nesplněných očekávání, tak primárně padá na hlavu našich dětí. Neodvažujeme se si svou nespokojenost vylít na kolegovi nebo nadřízeném, mohlo by se nám to vymstít, ale vůči dětem si nebereme servítky – však ony to nějak přežijí, uklidňujeme se.

Už v první vlně pandemie hlásila organizace UNICEF, že se zvýšil počet týraných dětí, a druhá vlna čísla potvrzuje. Centrum Locika, pomáhající dětem ohroženým domácím násilím, sestavilo speciální manuál pro komunikaci během koronaviru.

Nádech, výdech

Téměř vše na světě počká 30 sekund. Během nich si udělejte jednoduché dechové cvičení: nosem se nadechněte, dech zadržte a pak dlouze vydechujte. Zopakujte třikrát. Zklidníte se natolik, že zvládnete smysluplně komunikovat.

Reklama

Porozumět vlastním emocím

Podle odborníků z centra Locika musíte nejdřív pochopit, co prožíváte vy sami. Pak můžete budovat psychickou odolnost svých ratolestí. Mluvte o tom, co cítíte, a buďte upřímní. Dejte pak prostor i dětem.

Jak by váš rozhovor měl vypadat?
  • Skutečně naslouchejte
  • Bez přerušování 
  • Vyjadřujte pochopení a empatii
  • Reagujte neverbální řečí těla – přikyvujte, přitakávejte 
  • Rozvíjejte konverzaci otevřenými otázkami
  • Opakujte některá vyjádření dítěte jako ujištění, že rozumíte správně: „Takže ty říkáš, že…“
  • Udržujte pozornost, nenechte se zlákat sdílením své zkušenosti či svého příběhu
  • Uvědomujte si sílu ticha, nesnažte se jej okamžitě zaplnit

Jedinečná příležitost

Možná už nechcete slyšet o tom, že celosvětová pandemie nabízí i šanci pro zlepšení. Chcete jen, aby to celé skončilo a vy jste mohli normálně fungovat.

Nicméně být doma s dětmi i přes veškerý přetlak znamená, že dostáváte možnost dozvědět se o sobě navzájem něco nového. Toto poznání může pomoct vztah prohloubit, a hlavně naučit se spolupracovat i ve velké krizi.

Což je zkušenost k nezaplacení.

Reklama
Reklama