Burning Man není hudební festival. Je to komunita lidí, kteří se během devíti dnů v Nevadské poušti stanou sami sebou, každý zde může svobodně vyjádřit umělce, kterého v sobě skrývá.

Poslední srpnový týden se do vyprahlé krajiny plné prachu, kde teploty přes den dosahují 40 stupňů Celsia a v noci klesají k deseti, sjede víc než 70 tisíc lidí a ti tu postaví tisícovku uměleckých instalací.

Já na Burning Mana jezdím pravidelně a tady se pokusím shrnout tři hlavní důvody proč.

1. Vyčistit si hlavu

Pro mě je Burning Man něco jako Silvestr – dělím si tím rok na starý a nový. Však se tu také každý rok postaví dřevěný Chrám (Temple), kde lidé nechají všechno zlé, všechno, co je trápí, a všechno, co by si přáli. Jsou tam fotky zesnulých členů rodiny, nápisy vyjadřující nenaplněnou lásku anebo přání, aby se jim narodilo vytoužené miminko. Poslední den se chrám zapálí a shoří před očima desítek tisíc plačících lidí.

Každý rok se také staví dřevěný Muž („Man“). Ten shoří předposlední den a pro mě vyjadřuje začátek dalšího roku, kde mi už je jasné, na co jsem zapomněl a co si přeji. Když hoří Muž, lidé slaví a dobře se baví.

Na Burning Manu se cítím jako na jiné planetě: lidé jsou tu různě oblečení, či spíše vystrojení, jezdí na uměleckých dopravních prostředcích nebo na vyzdobených bicyklech. Všude je písek a poušť.

Samozřejmě, není tu žádný signál, takže mám mobil celou dobu vypnutý a založený v nepropustném obalu, aby ho nezničil jemný písek, který se jinak dostane všude.

2. Makat & potkat zajímavé lidi

Sedmdesát tisíc lidí pobývá během Burning Manu v kempech („Camp“). Ty jsou různě tematicky orientované. Například Robot Heart je kemp umělců ze Silicon Valley, to znamená investorů, právníků, startupistů nebo grafiků. Kempy Decentral nebo CampDAO jsou pro lidi z kryptoměn/blockchainu. Letos jsem byl v kempu Distrikt, který denně organizuje party se skvělými dýdžeji.

Jen pro vysvětlení: „večírky“ tam trvají od jedenácti ráno do osmi večer. Každý den tam přijde zhruba šest tisíc lidí a v kempu nás bylo 185. Přiznám se, že bylo docela náročné starat se o takovou masu lidí v tak malém počtu – ať už za barem, na písku (pláž se musí čistit denně – naším posláním je totiž zanechat poušť v takovém stavu, v jakém jsme ji našli), nebo jako součást „bicyklové armády“. To je tým, který usměrňuje dopravu okolo našeho kempu a pomáhá lidem zaparkovat nebo najít svá kola.

Já jsem si vybral Distrikt (a oni mě), protože mám v Praze tři bary (Le Valmont club na Uhelném trhu, Le Valmont bar v Manifestu na Florenci a Jungle bar by Le Valmont v Manifestu na Smíchově) a chtěl jsem zažít, jak se denně organizují tak velké party a jak tam celkově funguje hospitality.

Zakladateli Distriktu jsou známí dýdžejové a organizují v USA a po světě různé eventy. Samozřejmě, během Burning Mana se vás nikdo neptá, co děláte v reálném životě, a bavit se o práci je tu tabu.

3. Nabít se pozitivními emocemi

Na Burning Manu neexistují peníze. Dá se koupit jen led a káva, jinak se všechno vlastně daruje. Právě proto je jednou z klíčových hodnot „gift-ing“. Lidé si dávají jídlo, drinky, náramky… cokoli vás napadne. Například v některých kempech se každé ráno dělají pro okolojdoucí návštěvníky palačinky.

Vnímám Burning Mana jako fungující socialismus v praxi: všichni jsou si tu rovni. A do Prahy se vracím pozitivně naladěný s vírou, že lidé jsou ve své podstatě dobří a pomáhají si. 🙂

Autor je investiční partner finanční skupiny Rockaway Capital. Jeho hlavní specializací jsou venture kapitálové investice, kryptoměny a blockchain. V zářijovém vydání Forbesu píšeme o novém blockchainovém fondu, který pod Fischerovým vedením Rockaway zakládá.