Když máte štěstí, poznáte to na sobě sami. Pokud ne, začne vás upozorňovat okolí. Díky nové práci, vyšší pozici, větší zodpovědnosti a tlaku na výkon jste se proměnili v někoho jiného.

Připadáte si jako z románu Franze Kafky, protože netušíte, jak se to vlastně stalo – nepoznáváte své reakce a nálady a jste agresivnější nebo melancholičtější než kdy dřív.

Výzkumníci Donald Klumper a Jarvis Smallfield analyzovali, jak stresové situace z dlouhodobého hlediska mění charakterové rysy. Z jejich studie vyplývá, že pravidelný pocit velké psychické zátěže, strachu, úzkosti, beznaděje a ohrožení vede k psychické nevyrovnanosti a napětí.

Stačí přitom pouhé čtyři týdny intenzivního pracovního stresu, aby se z vás stal neurotik, který je mnohem náchylnější… ano, na stres! Takže se začnete točit v bludném kruhu.

Jak tomu předejít?

Můžete si promluvit se svým vedením a pojmenovat své pocity. Buďte připraveni navrhnout řešení, jak zmenšit svůj pracovní tlak. Můžete si také zkusit snížit úvazek nebo vyhodnotit, že určitý typ kariéry nedělá vaší povaze dobře.

Na tom není nic zahanbujícího, naopak – včas poznat, v čem se cítíte dlouhodobě zoufalí, je velké umění. Život sám o sobě je ale výzvou a stres ve větší či menší míře budete zažívat tak jako tak.

Pomůže vám změna postoje: místo toho, abyste problémy vnímali jako překážky, je můžete vyřešit následující metodou.

Systém otevřených otázek

Ta spočívá v tom, že nejdřív svou situaci pozorujete s odstupem, jako by se týkala někoho jiného. Pak si položte otázku: „Co teď vlastně potřebuji?“

A až si odpovíte, položte si další: „Jak to teď můžu vyřešit?“

Cena našeho stresu

Bez neznámých, složitých situací bychom zakrněli. Potřebujeme je k tomu, abychom se vyvíjeli, zlepšovali, rostli. Na každém je proto vybrat si, kvůli čemu se budeme snažit, a tím pádem někdy i stresovat.

Když však poznáte, že je vaše současná pouze nesmyslnou rutinou, pro kterou postrádáte vášeň, je čas na změnu.