Obyvatelům města i turistům, kteří v těchto dnech přijeli do středočeského Mělníka a z vyhlídky se dívali na soutok dvou největších českých řek Labe a Vltavy, se naskytl ojedinělý pohled.
Břehy, které ještě minulý týden omílala voda, jsou nyní obnažené, z prostředku řeky vykukují ostrůvky, které nebyly vidět dlouhá desetiletí, a podél náplavek jsou na mělčinách rozesety čluny i nástupní mola.
Na vině byla porucha jezu po proudu vody v šesti kilometrech vzdálených Dolních Beřkovicích, která v pátek během chvilky snížila hladinu řeky u jezu o 1,3 metru, v samotném Mělníku pak zhruba o osmdesát centimetrů. Tento ojedinělý pohled už bude ale trvat jen zhruba den.
K poruše došlo v pátek ve večerních hodinách a vodohospodáři si s ní několik dní nevěděli rady. Povodí Labe tedy požádalo Povodí Vltavy o zadržení vody v kaskádě, aby se na spodním toku snížil průtok a oprava byla bezpečná.
A během středy, po pěti dnech od uvolnění klapky jezu, se celá akce povedla. „Oprava spodního těsnění na jezu Dolní Beřkovice je u konce. Ve večerních hodinách dojde ke zvýšení průtoku na Vltavě a v horizontu 30 hodin očekáváme návrat Labe na normální hladinu,“ objevilo se na oficiálním facebookovém účtu města Mělníka ve středu večer.
„Snížení hladiny bylo důsledkem poruchy na levém jezovém poli zdymadla Dolní Beřkovice, kterou se podařilo ve středu 11. 10. 2023 zajistit a hradicí prvek mohl být následně vztyčen a zaaretován. Nyní bude na zdymadle probíhat kontrola hradicích konstrukcí,“ uvedla později mluvčí státního podniku Povodí Labe Hana Bendová.
Byť jedněm dělalo radost, že se díky havarijní situaci dostali suchou nohou do míst, kam dříve vkročit vůbec nemohli, druhým to přidělávalo pořádné vrásky na čele. Kromě vodohospodářů bojujících s opravou jezu také rybářům a rejdařům.
Kvůli rychlému poklesu hladiny na říční dopravní tepně vedoucí z Německa až do Prahy uvízla nejen soukromá plavidla, ale i nákladní. Státní plavební správa totiž byla nucena v úseku od Obříství až do Lovosic kvůli nízkému stavu vody zakázat plavbu.
Teď už je jasné, že ji během pár dnů (zřejmě v pátek) opět povolí. I tak jsou na říční cestě stále uvízlá plavidla.
„V dotčeném úseku jsou plavidla jednoho provozovatele, ale nelze odhadnout, kolik plaveb provozovatelé plavidel plánovali,“ uvedla pro Forbes ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. “Jedná se o dopravně významnou vodní cestu, tedy vodní cestu, která má dle kategorizací vodních cest v České republice největší význam,“ dodala vzápětí.
U břehu Labe tak teď čeká nejeden lodní kapitán, až se dá doprava zase do pohybu. „Pluli jsme z Křešic u Litoměřic do Prahy na Rohanský ostrov. Máme tu skoro tisíc tun písku pro Metrostav,“ říká šífař, zatímco stojí na remorkéru.
O víkendu uvízl nedaleko soutoku dvou největších českých řek Labe a Vltavy s přímým výhledem na nedávno rekonstruovanou technickou památku Zdymadla Hořín, o které jsme před dvěma lety psali.
„Máme zásobu písku a kameniva ještě na několik dní,“ popsal mluvčí Metrostavu Radim Mana ve středu odpoledne, kdy ještě nevěděl, kdy říční tok bude opět v normálu.
Před pár desítkami let by přitom podobná závada představovala ještě větší komplikace než dnes. Dříve se totiž po této labské dopravní cestě převáželo i hnědé uhlí do elektráren, to už je ale dávnou historií.
„Skončilo to rokem 1996, do té doby se vozilo uhlí po Labi do Chvaletic, pak se přešlo zcela za železniční dopravu,“ říká k tomu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Rejdaři mají kvůli zákazu plavby nařízený klid, to se ale nedalo říct o rybářích a ochráncích přírody. Od víkendu se totiž snažili zabránit tomu, aby vlivem pokleslé hladiny o téměř jeden metr došlo k vypouštění četných mělnických tůní.
Dobrovolníci pak procházeli bahnité břehy a snaží se přemístit ryby a škeble z mělčin zpět do vody a zachránit jim tak život.