skip to main content
Startupy

Domácí pěstírna nebo ekologický prací papírek. Studentské nápady zaujaly i miliardáře

Reklama

Aplikace hlásící, jak plné jsou popelnice. Papírek, který místo gelu a prášku vypere prádlo. To jsou příklady startupů v Libereckém kraji, které mají naději, že vstoupí do světa byznysu. Stojí za nimi studenti z liberecké Technické univerzity, kterým neschází nadšení, ale vstupní kapitál.

Někteří už na svých nápadech vydělávají, ale většina z nich na investory teprve čeká. I proto každoročně Technická univerzita pořádá soutěž, ve které mohou startupy získat peníze do začátku od regionálních podnikatelů – například od miliardáře Dalibora Dědka prostřednictvím Nadace Jablotron nebo Ludvíka Karla skrze Nadaci Preciosa.

Jedním z těch, kdo letos uspěli, jsou kamarádi Kateřina Blatoňová a Lukáš Veselý. Ti začali loni během covidu s hydroponickým pěstováním takzvaných microgreens. Dnes prodávají klíčky rostlin do několika podniků v Liberci a krabičky od nich odebírá také catering krajské nemocnice nebo krajského úřadu.

Svůj startup pojmenovali BeeHydro a jejich cílem je do budoucna vyvinout květináč, kde si budou moci lidé pěstovat šetrnou metodou klíčky sami. „Vychytáváme nejlepší světla nebo fungování čerpadla, abychom potom technologii mohli zmenšit a aplikovat do prototypů, které chceme prodávat lidem na domácí hydroponické pěstování,“ popisuje Kateřina Blatoňová, studentka nanomateriálů na textilní fakultě.

„Jednou za měsíc jen doplníte vodu a hnojivo, které vám dodáme, a pak už systém funguje bezúdržbově, jen sbíráte úrodu. Roztok se bude automaticky doplňovat hnojivem ze zásobníků podle údajů naměřených pH senzory. A celé to bude napojené na mobilní aplikaci,“ doplňuje Lukáš Veselý, který na fakultě mechatroniky studuje aplikované vědy v inženýrství.

Předplatné Forbesu
Happy New You!
Forbes 1/2022

Oni sami zatím sklízejí jednou týdně klíčky, kterými naplní kolem pětadvaceti krabiček o hmotnosti 300 gramů. Jedno balení prodávají za padesát až šedesát korun. Nejvíce se jim osvědčil červený amarant nebo kedlubna, v nabídce je ale i česnek, vojtěška, bazalka či mladá pšenice a mangold.

Reklama

Pěstují hlavně rostliny českého původu. „Většinou lidé používají klíčky na ozdobu jídla než jako samotný pokrm. Je to ale superpotravina, má v sobě víc minerálů a vitamínů než vyrostlá zelenina,“ připomíná studentka.

Podle jejich byznysplánu chtějí domácí pěstírnu dodávat zákazníkům do roka. Na vývoj jim teď třiceti tisíci korunami přispěla i Nadace Preciosa. Sety by mohli vyrábět ručně místní řemeslníci a bylo by zavedeno předplatné, díky kterému zákazníci získají semínka a hnojivo bez nutnosti starat se o jejich objednání.

Podnikatelskou podporu má i další ze startupů, za kterým stojí studentka Petra Doubková. Ráda by k zákazníkům dostala ekologický prací prostředek v papírku, který se v pračce jednoduše rozpustí a nezůstanou po něm žádné stopy, jen čisté prádlo.

„Hodí se rodinám a těm, kdo nemohou nosit těžké nákupy, třeba seniorům nebo těhotným ženám, a určitě by to uvítali i kempaři,“ přibližuje nápad studentka textilní fakulty. Jí navrhovaný prací prostředek neobsahuje žádné toxické látky a nezbývá po něm plastový obal.

Papírek chce studentka na český trh uvést pod značkou Ecohaus a sází i na kampaň, kterou spustí 20. prosince na platformě Hithit. „Cílová částka je nastavená na 450 tisíc. A to nepočítám náklady, které už jsem do toho sama vložila. Bez podpory lidí ale nemá produkt šanci vzniknout,“ konstatuje studentka.

Předplatné Forbesu

Porota soutěže ocenila i marketingový nástroj Tanganica, kterým si i úplný laik pomocí webové aplikace nastaví a spustí reklamy na Googlu i Facebooku, aby přivedly potenciální zákazníky na jeho e-shop.

Za nápadem stojí trojice Filip Svárovský, Robert Tichý a Samuel Machat, kteří aplikaci spustili před rokem. Dnes má Tanganica šedesát klientů a dál se rozvíjí.

Nadace Jablotron zase ocenila padesáti tisíci studentku Jaroslavu Frajovou a její projekt chytrých popelnic. Aplikace pod názvem Binner nahlásí, jak moc jsou popelnice plné, čímž by měla ušetřit obcím peníze za svoz odpadu a zároveň jim vygenerovat data, kolik odpadu jejich obyvatelé vyprodukují.

Reklama
Reklama