Když Donald Trump 20. října oznámil, že hodlá se svou novou společností Trump Media and Technology Group vstoupit na burzu prostřednictvím SPAC (společnosti založené výhradně za účelem akvizice jiné společnosti), vypuklo všeobecné pozdvižení. Za jediný týden akcie společnosti vylétly o 550 procent.
Předminulý pátek, kdy cena jedné akcie vyšplhala na své dosavadní maximum ve výši 175 dolarů, ovládal investor zodpovědný za založení SPAC podíl v celkové hodnotě více než jedné miliardy dolarů.
Zisky firem, které do společnosti investovaly hned v jejím počátku, se teď pohybují v řádech stovek milionů. A Trumpovi příznivci z řad běžných investorů mohli sledovat, jak se hodnota jejich investic během několika hodin zdvoj- až ztrojnásobila.
„Ty kráso, zbohatnul jsem ze $DWAC,“ napsal na Twitter uživatel jménem Huy Tran a ve svém příspěvku použil symbol používaný pro SPAC společnosti. A nebyl jediný, kdo se na síti pochlubil svými nečekanými zisky. „Už ráno jsem věděl, že to bude velký, a tak jsem do toho nalil 310 tisíc dolarů. Dal bych i víc, kdybych měl zrovna volný kapitál. Ale i tak to byl dost šok. Nejlepší den mojí investiční kariéry,“ napsal jiný uživatel.
Ve většině podobných situací se najdou ti, kdo vydělají, a ti, kdo prodělají. Ti druzí často chtějí hrát hru, ale úplně nerozumí pravidlům. V tomto případě to nejspíš odskáčou Trumpovi fanoušci a běžní investoři. Někteří možná budou mít štěstí. Avšak mnoho z nich, zejména pravověrní Trumpovi příznivci, kteří ho chtějí podporovat dlouhodobě, na tom velmi pravděpodobně prodělají. A to pořádně.
Existuje ale velká skupina těch prvních, kteří vědí, jak se tahle hra hraje. A spousta z nich vyhrála ještě předtím, než zbytek osazenstva dorazil k hracímu stolu. Třeba investor, který onu SPAC společnost založil, nebo firmy z Wall Street, které se přidaly bezprostředně po založení.
A vůbec nejlépe na tom bude nejspíš sám bývalý americký prezident, který na současném šílenství vydělá obrovské peníze. Zatímco jeho nejvěrnějším příznivcům zbudou jen oči pro pláč.
Je potřeba pochopit, jak SPAC vlastně fungují. U zrodu celé věci stál americký podnikatel Patrick Orlando. Je to on, nikoliv Trump, jehož firma figuruje v záznamech o SPAC jako hlavní investor. Orlandova firma zaplatila 20. ledna, což byl mimochodem poslední Trumpův den v prezidentském úřadu, pětadvacet tisíc dolarů za 8,6 milionu akcií SPAC společnosti jménem Digital World Acquisition Corp. To jsou v přepočtu asi tři desetiny centu za akcii.
V té době neměla firma Digital World Acquisition žádný majetek ani neprovozovala žádnou činnost. Nedlouho poté dal Orlando dohromady malý tým, jehož součástí byl například člen brazilského národního kongresu Luis Orleans-Braganza. Ten přijal funkci finančního ředitele ve společnosti výměnou za deset tisíc akcií.
Orlando navíc najal společnost Benchmark Investments, aby mu pomohla s tím, co potřebují udělat všichni vlastníci SPAC – se vstupem na burzu a získáním peněz od investorů, kteří věří, že se společnost spojí s jinou, soukromou společností, aby mohly být na burze obchodovány společně.
Při pohledu na historii Benchmark Investments vidíme, že je to velká zakázka. Na svých stránkách uvádí desítky podobných zakázek, včetně několika SPAC, nicméně žádná nebyla zdaleka tak velká, jako téměř třísetmilionový fundraising pro Digital World Acquisition. Benchmark a dva další menší ručitelé za dodanou službu získali deset milionů dolarů a 144 tisíc akcií společnosti.
Jako další krok se Orlando začal rozhlížet po velkých, důvěryhodných investorech, kteří by celé akci dali kredibilitu. Udělal jim nabídku, která se dala jen těžko odmítnout a která od nich nežádala přílišnou důvěru v jeho schopnost vést byznys. Měli nakoupit 2,1 milionu akcií Digital World Acquisition za cenu deset dolarů za kus, přičemž každá obsahovala ještě záruku, že je mohou prodat za 10,20 dolaru, což v podstatě zaručovalo okamžitý zisk 415 tisíc dolarů.
A kdyby to náhodou nestačilo, Orlando investorům slíbil prodat sto padesát tisíc akcií za stejnou cenu, jakou zaplatil na začátku on, tedy tři desetiny centu za akcii. Pro investiční firmy to byla opravdu lukrativní nabídka, kterou si nemohly dovolit odmítnout. Nikoho tedy nepřekvapí, že jedenáct z nich okamžitě podepsalo, mezi nimi například i známá investiční firma D. E. Shaw.
Všechny tyto dohody vznikaly za zavřenými dveřmi předtím, než se mohl zapojit jakýkoliv běžný investor. Digital World Acquisition vstoupila na burzu 8. září, kdy stále ještě neměla majetek, ani neprovozovala žádnou činnost. Investoři stále ještě nemohli sázet na konkrétní byznys, jelikož žádný neexistoval.
Orlando však zvolil podobnou strategii jako u velkých investorů, tedy kombinaci akcií a warrantů, což i malým investorům zaručovalo prakticky bezrizikovou investici. Není tedy divu, že se všechny nabízené akcie rychle rozprodaly a Digital World Acquisition ze vstupu na burzu vytěžilo 290 milionů dolarů.
O měsíc a půl později, 20. října, společnost konečně oznámila záměr oněch 290 milionů investovat do konkrétní firmy a vzít ji tak s sebou na burzu. Tou firmou byla Trump Media and Technology Group, o které do té doby nikdo nikdy neslyšel a která se sestávala pouze z jednoho snadno hacknutelného pokusu o napodobeninu Twitteru a spousty ambiciózních plánů. Ve svém popisu pro investory společnost jako své hlavní konkurenty uvedla Twitter, Facebook, Netflix, Walt Disney Co., CNN, iHeartMedia, Amazon, Google nebo třeba Stripe. Popis neobsahoval žádné finanční informace.
I když jsou transakce prostřednictvím SPAC často finančně dost vachrlaté a pochybné, tento obchod i tak dost vybočuje z řady. Ještě před pár lety, když nebyly SPAC tak rozšířené, bychom si jen těžko představili, že by Trumpova společnost mohla úspěšně vstoupit na burzu v takovém stavu. „Myslím, že by se nenašla jediná investiční banka, která by na něco podobného přistoupila,“ říká Michael Ohlrogge, profesor na právnické fakultě newyorské univerzity, který se v současnosti zabývá fenoménem SPAC.
A nyní se pojďme podívat na řadové investory. Velká řada z nich se rozhodla po oficiálním zveřejnění koupit podíl v Trumpově firmě, aby se tak mohli nepřímo účastnit jeho velkých plánů. Akcie společnosti Trump Media and Technology Group stále na prodej nejsou, společnost zůstává v soukromém vlastnictví. Investoři se tak snaží nakoupit akcie SPAC Digital World Acquisition v dobré víře, že se brzy s Trumpovou organizací spojí a oni tak získají podíl v ambiciózním projektu bývalého prezidenta.
Tento plán však začíná být každým okamžikem dražší a dražší. Při vstupu na burzu 20. října byla cena akcie Digital World Acquisition na konci obchodního dne 9,96 dolaru, což zhruba odpovídá počáteční ceně jedné akcie v okamžiku vstupu na burzu. To je cena, která pro investora dává smysl, když si vzpomeneme na záruku okamžitého prodeje za 10,20, která je součástí každé akcie. Jakýkoliv nákup pod 10 dolarů za akcii je tedy v podstatě bezriziková investice.
Avšak po oznámení o zamýšlené akvizici Trumpovy společnosti už následujícího dne ráno cena jedné akcie poskočila na 12,73 dolaru. Noví investoři do Digital World Acquisition už nadále nemohli spoléhat na to, že jim zaručí bezztrátový prodej investice. Začal se zapojovat nový typ investorů – spekulanti a lidé, kteří se prostě jen chtěli stát součástí nového Trumpova mediálního projektu.
Čísla nevypadají příliš optimisticky. Digital World Acquisition je bez jakéhokoliv majetku či konkrétní obchodní činnosti v podstatě jen hromádka hotovosti. V ideálním případě pro investory se SPAC v brzké době spojí s Trumpovou společností a zůstane tak s 280 miliony dolarů a 37,2 milionu akcií v oběhu. Z toho se dá jednoduše odvodit cena za akcii přibližně 7,62 dolaru.
Důvodem je fakt, že ačkoliv investoři v začátku nakoupili akcie za deset dolarů za kus, Orlando, jeho spolupracovníci a několik dalších velkých hráčů, kteří dostali speciální nabídku, za spoustu z nich zaplatili mnohem méně.
Z tohoto scénáře by prodejci z Digital World Acquisition z toho v tomto případě vyšli ještě celkem se ctí, i když ti, kdo v poslední době nakoupili pod vlivem ambiciózních oznámení, prodělají.
Avšak čím výše se cena jedné akcie šplhá, tím těžší je celou akci obhájit. A pouhých několik dní po velkém oznámení se cena jedné akcie pohybovala kolem těžko uvěřitelných 175 dolarů. Investoři tak platili 175 dolarů za podíl v bezcenné hromadě peněz v hodnotě 7,62 dolaru. V současnosti se cena jedné akcie pohybuje mezi padesáti a šedesáti dolary.
Je to, jako kdyby se spustil prodej sklenice plné mincí s celkovou hodnotou sto dolarů. A lidé by se předháněli, kdo za ni dá víc, až by se její cena vyšplhala na 850 dolarů. Jen proto, že jim to zprostředkuje hypotetickou možnost stát se v budoucnosti součástí Trumpovy společnosti.
Pokud to zní poněkud absurdně, je to proto, že to absurdní je. Samozřejmě investiční firmy, které dostaly příležitost účastnit se celé akce hned od začátku, si nestěžují. Šest z nich minulý měsíc veřejně přiznalo, že drží balík akcií, za který v době nákupu nezaplatili ani pětadvacet milionů dolarů. Při současné ceně má jeden takový balík hodnotu 250 milionů.
Zatímco mnoho Trumpových příznivců dál a dál nakupuje, mezi nimi například republikánská poslankyně Marjorie Taylor Greene, několik velkých hráčů z Wall Street už se svých investic raději zbavilo. Mezi nimi například D. E. Shaw, Lighthouse Investment Partners nebo třeba ATW Spac Management.
I další z investorů, Boaz Weinstein, se zbavil všech akcií, které vlastnil skrz svou firmu Saba Capital s odůvodněním, že to byl prostě běžný odprodej akcií. „Mnoho investorů se potýká s otázkou, jak začlenit své hodnoty do svého jednání. Tohle pro nás ale nebylo těžké rozhodování,“ prohlásil v oficiálním prohlášení.
Co se týká Orlanda, ten na celé akci vydělal pravděpodobně ještě víc než jakýkoliv z investorů. Odhadnout hodnotu jeho podílu je těžké, avšak minulý měsíc jeho firma přiznala, že vlastní 6,6 milionu akcií, za které dohromady zaplatila jedenáct milionů dolarů. Jejich současná hodnota se pohybuje někde okolo 450 milionů. Orlandovi zástupci se k situaci odmítli vyjádřit.
A Trump? Není jasné, jak velký podíl firmy Trump Medica and Technology Group on sám vlastní, avšak existují náznaky, že to bude podíl značný. Tisková zpráva ho označuje za „předsedu“ a ve smlouvě je označen jako „ředitel společnosti“. Další dokument se zmiňuje o jakémsi „většinovém vlastníkovi“, ačkoliv bez uvedení jeho jména.
Pokud tedy budeme předpokládat, že vlastní ve společnosti značný podíl, pak bývalý americký prezident z celé akce také nevychází úplně špatně. Po oznámení o vstupu na burzu za pomoci SPAC měl Trumpův podnik odhadovanou hodnotu 875 milionů dolarů. Poté, co vyletěla cena akcií Digital World Acquisition, to je však podle investorů podstatně víc. Pokud se bude cena akcií SPAC pohybovat stále kolem šedesáti dolarů v době spojení obou společností, vlastníci Trumpovy firmy získají v rámci transakce akcie v hodnotě přes pět miliard dolarů.
A to je jen začátek. Až se celý obchod uzavře, pokud bude cena jedné akcie po dobu šesti týdnů od uzavření vyšší než třicet dolarů, vlastníci Trump Media and Technology Group získají podle dohody ještě dodatečných čtyřicet milionů akcií výsledné společnosti. Tím dále prodělají zejména investoři, kteří kupují dnes akcie SPAC, na jejich úkor však vydělají vlastníci Trump Group. Při současných cenách akcií by měl tento bonus hodnotu dalších více než dvou miliard.
Stručně řečeno, pokud se ceny akcií budou pohybovat stále v podobných číslech, vlastníci Trump Group po sloučení obou společností obdrží akcie v hodnotě téměř osmi miliard dolarů. Když k tomu přidáme ještě akcie a warranty ve vlastnictví současných investorů Digital World Acquisition, dostaneme přibližnou hodnotu budoucí akvizice přes deset miliard dolarů.
Do budoucnosti nevidíme. Je možné, že Trumpovo mediální impérium naplní divoké předpoklady a stane se gigantem. Podle březnového průzkumu společnosti Hill and HarrisX by 54 procent republikánských voličů rádo používalo sociální síť z Trumpovy dílny. A další nedávný průzkum společnosti Politico and Morning Consult uvádí, že 61 procent republikánských voličů by Trumpovu platformu rádo používalo „trochu“ anebo „hodně“.
Vypadá to, že i kdyby se Trumpův podnik hned neodrazil ke hvězdám, jeho věrní příznivci v něj věřit nepřestanou a ceny akcií tak budou držet i nadále nad jejich přirozenou hodnotou.
O něco pravděpodobnější scénář však je, že se investoři po nějaké chvíli začnou o pochybná čísla za celým obchodem zajímat. Cena akcií SPAC v posledních dvou týdnech trvale klesá. Trump si toho všiml a pokusil se pokles zastavit vydáním dvoustránkového prohlášení vychvalujícího celou společnost.
Pokud se mu však nepodaří investory svými prohlášeními přesvědčit, zas taková katastrofa to pro něj nebude. I v případě katastrofického scénáře, kdy by akcie poklesly o devadesát procent na pět dolarů za kus, by sice SPAC investoři přišli dohromady o více než miliardu dolarů, vlastníkům Trumpovy společnosti by však stále zbyly akcie v hodnotě 430 milionů.
Což by v případě bývalého prezidenta znamenalo pořád větší hodnotu než jakýkoliv jiný majetek, který Donald Trump v současnosti vlastní.
